Tretia kráľovská hodinka 24.12.

Jeréj: Blahoslovén Boh náš vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 66.

Bóže, uščédri ný, i blahosloví ny, * i prosvití licé tvojé na ný, i pomíluj ný: - poznáti na zemlí púť tvój, * vo vsích jazýcich spasénije tvojé. - Da ispovíďatsja tebí ľúdije, Bóže, * da ispovíďatsja tebí ľúdije vsí. - Da vozveseľátsja, i da vozrádujutsja jazýcy: * jáko súdiši ľúdem pravotóju, i jazýki na zemlí nastáviši. - Da ispovíďatsja tebí ľúdije, Bóže, * da ispovíďatsja tebí ľúdije vsí. - Zemľá dadé plód svój. * Blahosloví ny, Bóže, Bóže náš. - Blahosloví ny, Bóže: * i da ubojátsja jehó vsí koncý zemlí.

Psalóm 96.

Osnovánija jehó na horách svjatých, * ľúbit Hospóď vratá Sijóňa páče vsích selénij Jákovlich. - Preslávnaja hlahólašasja o tebí, * hráde Bóžij. - Pomjanú Raáv i Vavilóna víduščim mjá: * i sé inopleménnicy, i Tír, i ľúdije Jethijópstiji, síji býša támo. - Máti Sijón, rečét čelovík, * i čelovík rodísja v ném, i tój osnová i výšnij. - Hóspodi povísť v pisániji ľudéj, * i kňazéj sích bývšich v ném. - Jáko veseľáščichsja * vsích žilíšče v tebí.

Psalóm 50.

Pomíluj mjá, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, * i po mnóžestvu ščedrót tvojích, očísti bezzakónije mojé. - Naipáče omýj mjá ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mjá. - Jáko bezzakónije mojé áz znáju, * i hrích mój predo mnóju jésť výnu. - Tebí jedínomu sohriších, * i lukávoje pred tobóju sotvorích: - jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, * i pobidíši vnehdá sudíti tí. - Sé bo v bezzakónijich začát jésm * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Sé bo ístinu vozľubíl jesí, * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mí jesí. - Okropíši mjá issópom, i očíščusja: * omýješi mjá, i páče sňíha ubiľúsja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrích mojích, * i vsjá bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňí, Bóže, * i dúch práv obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne otimí ot mené. - Vozdážď mí rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom Vladýčnim utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mjá ot krovéj, Bóže, Bóže spasénija mojehó, * vozrádujetsja jazýk mój právďi tvojéj. - Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši, * i ustá mojá vozvisťát chvalú tvojú. - Jáko ášče by voschoťíl jesí žértvy, * dál bých úbo: vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu Dúch sokrušén, * sérdce sokrušénno i smirénno Bóh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da sozíždutsja sťíny jerusalímskija. - Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožeháemaja: * tohdá vozložát na oltár tvój telcý.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, tropár, hlás 4:

Napisovášesja inohdá so stárcem Jósifom, jáko ot símene Davídova, v Vithlejéme Marijám, črevonosjášči bezsímennoje roždénije: nastá že vrémja roždestvá, i místo ni jedínože bé obitálišču: no jákože krásnaja paláta, vertép caríci pokazášesja. Christós raždájetsja préžde pádšij voskresíti óbraz.

I nýňi, Bohoródičen:

Bohoródice, tý jesí lozá ístinnaja, vozrastívšaja nám plód životá, tebí mólimsja: molísja, Vladýčice, so svjatými apóstoly, pomílovati dúšy náša.

Táže troparí sijá po dváždy pojém.

Hlás 6: Séj Bóh náš, ne vminítsja ín k nemú, rodívyjsja ot Ďívy, i s čelovíki poživé: vo jáslech ubóhich, Sýn jedinoródnyj, ležášč víditsja čelovík: i pelenámi povivájetsja íže slávy Hospóď. I volchvóm zvizdá vozviščájet v jehó poklonénije. I mý pojím: Tróice svjatája, spasí dúšy náša. Dváždy.

Stích: Bóh o júha priídet, i svjatýj iz horý priosinénnyja čášči.

hlás 8: Préžde roždestvá tvojehó, trépetno zrjášče táinstvo tvojé, Hóspodi, razúmnaja vójinstva divľáchusja: jákože bo mladénec rodítisja blahoizvólil jesí, nébo ukrasívyj zvizdámi, i vo jáslech bezslovésnych vozležíši, dlániju soderžáj vsejá zemlí koncý. Takovým bo smotrénijem uvíďino býsť milosérdije tvojé, Christé, vélija mílosť tvojá, sláva tebí.

Stích: Hóspodi uslýšach slúch tvój, i ubojáchsja: Hóspodi, razumích ďilá tvojá, i užasóchsja.

I páki pojém tójže tropár.

Posém, Sláva, hlás 3: Jósife, rcý nám: káko, júže ot svjatých prijál jesí, Ďívu neprázdnu privódiši v Vithlejém? Áz, rečé, proróki ispytách, i vísť prijém ot ánhela, uvírichsja, jáko Bóha rodít Maríja neskazánno: jemúže na poklonénije volsví ot vostókov priídut, s dáry čestnými služášče. Voplotívyjsja nás rádi, Hóspodi, sláva tebí.

I nýňi, páki tójže tropár.

Prokímen, hlás 4: Otročá rodísja nám, Sýn, i dadésja nám.

Stích: Jehóže načáľstvo býsť na rámi jehó.

Proróčestva Varúchova čténije.

[Varuch Hlavá 3] Séj Bóh náš, i ne priložítsja ín k nemú. Izobríte vsják púť chudóžestva, i dadé i Jákovu ótroku svojemú, i Izráiľu vozľúblennomu ot nehó. Posém že na zemlí javísja, i s čelovíki poživé. [Varuch 4] Sijá kníha poveľínij Bóžijich, i zakón sýj vo víki: vsí deržáščijisja jejá v živót vnídut, ostávivšiji že jú úmrut. Obratísja, Jákove, i imísja jejá. Poidí k sijániju prjámo svíta jejá. Ne dážď inómu slávy tvojejá: i poléznych tebí jazýku čuždému. Blážéni jesmý, Izráiľu, jáko uhódnaja Bóhu nám razúmna súť.

Táže apóstol, k Halátom poslánija svjatáho apóstola Pávla čténije.

[Zač: 208] Brátije, préžde, prišéstvija víry, pod zakónom strehómi bíchom, zatvoréni v choťáščuju víru otkrýtisja. Ťímže zakón pístun nám býsť vo Christá, da ot víry opravdímsja. Prišédšej že víri, užé ne pod pístunom jesmý. Vsí bo vý sýnove Bóžiji jesté víroju o Chrisťí Iisúsi: jelícy bo vo Christá krestístesja, vo Christá oblekóstesja. Ňísť judéj, ni jéllin: ňísť ráb, ni svobóď: ňísť múžeskij pól, ni žénskij: vsí bo vý jedíno jesté o Chrisťí Iisúsi. Ášče li vý Christóvy: úbo Avraámle símja jesté, i po obitovániju nasľídnicy.

ot lukí svjatáho Jevánhelia čténije.

[Zač: 5] Vo dnéch óňich, izýde poveľínije ot késarja ávhusta, napisáti vsjú vselénnuju. Sijé napisánije pérvoje býsť, vlaďášču Siríjeju kiriníju. I iďáchu vsí napisátisja, kóždo vo svój hrád. Vzýde že i Jósif ot Haliléji, iz hráda Nazaréta vo Judéju, vo hrád Davídov, íže naricájetsja Vithlejém, zané býti jemú ot dómu i otéčestva, Davídova, napisátisja s Maríjeju, obručénnoju jemú ženóju, súščeju neprázdnoju. Býsť že, jehdá býša támo, ispólnišasja dníje rodíti jéj. I rodí Sýna svojehó pérvenca, i povít jehó, i položí jehó v jáslech: zané ne bí ím místa vo obíteli. I pástyrije bíchu v tójže straňí bďášče, i strehúšče strážu noščnúju o stáďi svojém. I sé ánhel Hospódeň stá v ních, i sláva Hospódňa osijá ích: i ubojášasja stráchom vélijim. I rečé ím ánhel: ne bójtesja, sé bo blahovistvúju vám rádosť véliju, jáže búdet vsím ľúdem, jáko rodísja vám dnés Spás, íže jésť Christós Hospóď, vo hráďi Davídovi. I sé vám známenije: obrjáščete mladénca povíta, ležášča v jáslech. I vnezápu býsť so ánhelom mnóžestvo vój nebésnych, chváľaščich Bóha, i hlahóľuščich: sláva v výšnich Bóhu, i na zemlí mír, v čelovícich blahovolénije. I býsť, jáko otidóša ot ních na nébo ánheli, i čelovícy pástyrije ríša drúh ko drúhu: préjdem do Vithlejéma, i vídim hlahól séj bývšij, jehóže Hospóď skazá nám. I priidóša pospíššesja, i obritóša Marijám že i Jósifa, i mladénca ležášča vo jáslech. Víďivše že skazáša o hlahóľi hlahólannom ím o otročáti sém. I vsí slýšavšiji divíšasja o hlahólannych ot pástyrej k ním. Marijám že sobľudáše vsjá hlahóly sijá, slahájušči v sérdci svojém. I vozvratíšasja pástyrije, slávjašče i chváľašče Bóha o vsích, jáže slýšaša i víďiša, jákože hlahólano býsť k ním.

Táže: Hospóď Bóh blahoslovén, blahoslovén Hospóď déň dné, pospišít nám Bóh spasénij nášich, Bóh náš, Bóh spasáti.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Kondák, hlás 3: Ďíva dnés prevíčnoje Slóvo v vertépi hrjadét rodíti neizrečénno: likúj vselénnaja uslýšavši, proslávi so ánhely i pástyrmi, choťáščaho javítisja otročá mládo, prevíčnaho Bóha.

Hóspodi, pomíluj, (40x) I molítva:

Íže na vsjákoje vrémja, i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí, poklaňájemyj i slávimyj, Christé Bóže, dolhoterpilíve, mnohomílostive, mnohoblahoutróbne, íže právednyja ľubjáj i hríšnyja mílujaj, íže vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh. Sám, Hóspodi, priimí i náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem tvojím, dúšy náša osvjatí, ťilesá očísti: pomyšlénija isprávi, mýsli očísti: i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej: ohradí nás svjatými tvojími ánhely, da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v sojedinénije víry, i v rázum nepristúpnyja tvojejá slávy, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj, tríždy.

Sláva i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím, i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hospódnim blahosloví, ótče.

Svjaščénnik vozhlašájet: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.

Molítva:

Vladýko Bóže Ótče vsederžíteľu, Hóspodi Sýne jedinoródnyj Iisúse Christé, i svjatýj Dúše, jedíno Božestvó, jedína síla, pomíluj má hríšnaho: i ímiže vési suďbámi, spasí mja nedostójnaho rabá tvojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Na trétijem i šestóm časí kadít diákon Jevánhelije i ikóny, i nastojáteľa, i líki tókmo.

(Ášče sľidújet čás 6: Priidíte, poklonímsja: tríždy, i pročaja; ášče že ňi, tókmo odpúst:)

Jeréj: Sláva Tebí, Christé Bóže upovánije náše, sláva Tebí.

Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

(ášče molítsja mírjan molítvu, netvorít otpúst sícevyj, no hlahólet tókmo:

Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.