Ornament

Ornament

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 103.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * Hóspodi Bóže moj, vozvelíčilsja jesí ziló. - Vo ispovídanije i vo veleľípotu obleklsja jesí, * oďijájsja svítom jako rízoju. - Prostirájaj nébo jako kóžu, * pokryvájaj vodámi prevýspreňaja svojá. - Polahájaj óblaki na voschoždénije svojé, * choďáj na krylú vítreňu. - Tvorjáj ánheli svojá dúchi, * i sluhí svojá plámeň óhnennyj. - Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka. - Bézdna, jako ríza oďijánije jejá, * na horách stánut vódy. - Ot zapreščénija tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma tvojehó ubojátsja. - Voschóďat hóry, i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí im. - Preďíl položíl jesí jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu. - Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy. - Napajájut vsja zvíri sélnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú. - Na tich ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás. - Napajáj hóri ot prevýsprennych svojích, * ot plodá ďíl tvojích nasýtitsja zemľá. - Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom. - Izvestí chľíb ot zemlí, * i vinó veselít sérdce čelovíka. - Umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít. - Nasýťatsja drevá poľskaja, kédri livánstiji íchže jesí nasadíl, * támo ptícy vozhňizďátsja - Jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími, * hóry vysókija jelénem, kámeň pribížišče zájacem. - Sotvoríl jesí lúnu vo vremená, * sólnce pozná západ svój. - Položíl jesí ťmu i bysť nóšč, * v néjže prójdut vsi zvírije dubrávniji. - Skýmni rykájuščiji voschítiti, * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí. - Vozsijá sólnce i sobrášasja, * i v lóžach svojích ľáhut. - Izýdet čelovík na ďílo svojé, * i na ďílanije svojé do véčera. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, vsja premúdrostiju sotvoríl jesí, * ispólnisja zemľá tvári tvojejá. - Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi íchže ňísť čislá. - Živótnaja málaja s velíkimi, * támo korablí preplávajut. - Zmíj sej, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú, * vsja k tebí čájut, dáti píšču ím vo blahó vrémja. - Dávšu tebí ím soberút, * otvérzšu tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti. - Otvráščšu že tebí licé vozmjatútsja, * otímeši duch ích i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja. - Pósleši dúcha tvojehó i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí. - Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hóspoď o ďíľich svojích. - Prizirajáj na zémľu i tvorjáj ju trajstísja, * prikasajájsja horám i dymjátsja. - Vospojú Hospodévi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú dóndeže jesm. - Da usladítsja jemú besidá mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi. - Da isčéznut hríšnicy ot zemlí i bezzakónicy, jákože ne býti im, * blahosloví duše mojá Hóspoda. - Sólnce pozná západ svoj, * položíl jesí ťmu i bysť nóšč. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, * vsja premúdrostiju sotvoríl jesí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O predstojáščich ľúdech i ožidájuščich blahodáti svjatáho Dúcha, Hóspodu pomólimsja.

O prikloňájuščich serdcá svojá pred Hóspodem i koľína, Hóspodu pomólimsja.

O jéže ukripítisja nám k soveršéniju bohouhódňi, Hóspodu pomólimsja.

O jéže nizposlátisja bohátym mílostem jehó na ný, Hóspodu pomólimsja.

O jéže prijáti koľinopriklonénija náša jáko fimijám pred ním, Hóspodu pomólimsja.

O trébujuščich ot nehó pómošči, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, vozzvách: hlás 4.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * voňmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, uslýši mja, Hóspodi.**

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, uslýší mjá Hóspodi.**

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích. - Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích. - So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích. - Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá. - Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích. - Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi. - Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú. - Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije. - Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja. - Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú. - Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú, * i tý poznal jesí stezí mojá. - Na putí sém po nemúže choždách, * skrýša síť mňí. - Smotrjách odesnúju i vozhľadách, * i ne bí znájaj mené. - Pohíbe bíhstvo ot mené, * i ňísť vzyskajáj duší mojejá. - Vozzvách k tebí Hóspodi rích: * tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí žívych. - Voňmí moléniju mojemú, * jáko smiríchsja ziló. - Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, * jáko ukripíšasja páče mené.

Stích 10: Izvedí iz temnícy dúšu mojú, ispovídatisja ímeni tvojemú.

Stích 9: Mené ždút právednicy, dóndeže vozdási mňi.

Stích 8: Iz hlubiný vozvách k tebí Hóspodi, Hóspodi uslýši hlas moj.

Stích 7: Da búdut úši tvojí vnémľušči hlásu molénija mojehó.

Stích 6: Ašče bezzakónija nazriši Hóspodi, Hóspodi kto postojít, jáko u tebé očiščénije jesť.

hlás 4. Preslávnaja dnés víďiša vsí jazýcy vo hráďi Davídovi, jehdá Dúch sníde svjatýj vo óhnennych jazýcich, jákože Bohohlahólivyj Luká povistvújet, hlahólet bo: sóbrannym učenikóm Christóvym, býsť šúm, jákože nosímu dychániju búrnu, i ispólni dóm, iďíže bjáchu siďášče: i vsí načáša hlahólati stránnymi hlahóly, stránnymi učéniji, stránnymi poveľíniji svjatýja Tróicy.

Stích 5: Imené rádi tvojehó poterpích ťa Hóspodi, poterpí dušá mojá vo slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

Preslávnaja dnés víďiša vsí jazýcy vo hráďi Davídovi, jehdá Dúch sníde svjatýj vo óhnennych jazýcich, jákože Bohohlahólivyj Luká povistvújet, hlahólet bo: sóbrannym učenikóm Christóvym, býsť šúm, jákože nosímu dychániju búrnu, i ispólni dóm, iďíže bjáchu siďášče: i vsí načáša hlahólati stránnymi hlahóly, stránnymi učéniji, stránnymi poveľíniji svjatýja Tróicy.

Stích 4: Ot stráži útrenija do nóšči, ot stráži útrénija da upovájet Isrájiľ na Hóspoda.

Dúch svjatýj bí úbo prísno, i jésť, i búdet: nižé načinájem, nižé prestajáj, no prísno Otcú i Sýnu sčinén i sčisľáem: živót, i životvorjáj: svít, i svíta podáteľ, samoblahíj, i istóčnik blahostýni: ímže Otéc poznavájetsja, i Sýn proslavľájetsja, i ot vsích poznavájetsja, jedína síla, jedíno sčetánije, jedíno poklonénije svjatýja Trójcy.

Stích 3: Jáko u Hóspoda mílosť i mnóhoje u ného izbavlénije, i toj izbávit isrájiľa ot vsich bezzakónij jehó.

Dúch svjatýj bí úbo prísno, i jésť, i búdet: nižé načinájem, nižé prestajáj, no prísno Otcú i Sýnu sčinén i sčisľáem: živót, i životvorjáj: svít, i svíta podáteľ, samoblahíj, i istóčnik blahostýni: ímže Otéc poznavájetsja, i Sýn proslavľájetsja, i ot vsích poznavájetsja, jedína síla, jedíno sčetánije, jedíno poklonénije svjatýja Trójcy.

Stích 2: Chvalíte Hóspoda vsi jazýcy, pochvalíte jehó vsi ľúdije.

Dúch svjatýj bí úbo prísno, i jésť, i búdet: nižé načinájem, nižé prestajáj, no prísno Otcú i Sýnu sčinén i sčisľáem: živót, i životvorjáj: svít, i svíta podáteľ, samoblahíj, i istóčnik blahostýni: ímže Otéc poznavájetsja, i Sýn proslavľájetsja, i ot vsích poznavájetsja, jedína síla, jedíno sčetánije, jedíno poklonénije svjatýja Trójcy.

Stích 1: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

Dúch svjatýj bí úbo prísno, i jésť, i búdet: nižé načinájem, nižé prestajáj, no prísno Otcú i Sýnu sčinén i sčisľáem: živót, i životvorjáj: svít, i svíta podáteľ, samoblahíj, i istóčnik blahostýni: ímže Otéc poznavájetsja, i Sýn proslavľájetsja, i ot vsích poznavájetsja, jedína síla, jedíno sčetánije, jedíno poklonénije svjatýja Trójcy.

Sláva, i nýňi: hlás 6:

Carjú nebésnyj, Uťíšiteľu, Dúše ístiny, íže vezďí sýj, i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích, i žízni podáteľu, prijidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí bláže dúšy náša.

Diákon: Premúdrosť, prósti.

Lík: Svíte tíchij, * svjatýja slávy, * bezsmértnaho Otcá nebésnaho, * svjatáho blažénnaho, * Iisúse Christé: * Prišédše sólnca na západ, * víďivše svít večérnij, * pojém Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha Bóha. * Dostójin jesí * vo vsja vremená, * pít býti * hlásy prepodóbnými, * Sýne Bóžij, * živót dajáj vsemú míru, * jehóže rádi * vés mír slávit ťa.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokímen velíkij, hlás 7: Któ Bóh vélij jáko Bóh náš? Tý jesí Bóh tvorjáj čudesá.

Stích 1: Skazál jesí v ľúdech sílu tvojú.

Stích 2: I rích: nýňi načách, sijá izmína desnícy výšňaho.

Stích 3: Pomjanúch ďilá Hospódňa, jáko pomjanú ot načála čudesá tvojá.

I páki: Któ Bóh vélij:

Táže vozhlašájet svjaščénnik, ilí dijákon: Páki i páki, priklónše koľína, Hóspodu pomólimsja.

Mý že, Hóspodi pomíluj, tríždy.

Nám že priklónšym koľína na zemlí, i nepokrovénnym súščim, čtét jeréj molítvy vo oltarí velehlásno na ľúdi.

Prečíste, neskvérne, beznačáľne, nevídime nepostižíme, neizsľídime, nepremínne, nepobidíme, neizčétne, nezlóbive Hóspodi, jedín imíjaj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpnom: sotvorívyj nébo i zémľu, i móre, i vsjá sozdánnaja na ních, préžde jéže prosíti, vsím prošénija podavájaj, tebí mólimsja, i tebé prósim, Vladýko čelovikoľúbče, Otcá Hóspoda i Bóha i Spása nášeho Iisúsa Christá, nás rádi čelovíkov, i nášeho rádi spasénija sšédšaho s nebés, i voplotívšahosja ot Dúcha svjatáho i Maríji prisnoďívy, i preslávnyja Bohoródicy: íže pérvije úbo slovesý učjá, posľidí že i ďíly pokazúja, jehdá spasíteľnuju strásť preterpí, podadé nám podpisánije smirénnym, i hríšnym, i nedostójnym rabóm tvojím, moľbý prinosíti tebí, v výji i koľín preklonénijich, o svojích hrisích, i o ľudskích nevíďinijich. Sám mnohomílostive i čelovikoľúbče, uslýši ný, vóňže ášče déň prizovém ťá, izrjádňije že v déň séj pjatdesjátnyj, vóňže po vozneséniji Hóspoda nášeho Iisúsa Christá na nebesá, i siďíniji odesnúju tebé Bóha i Otcá, nizposlá svjatáho Dúcha na svjatýja svojá učenikí i apóstoly, íže i síde na jedínom kojehóždo ích, i ispólnišasja vsí neistoščímyja blahodáti jehó, i hlahólaša jazýki inými velíčija tvojá, i prorekóša. Nýňi úbo moľáščichsja tebí uslýši nás, i pomjaní nás smirénnych i osuždénnych, i vozvratí pľinénije dúš nášich, tvojé mílovanije imíja o nás moľáščejesja. Prijimí nás pripádajuščich tebí, i vopijúščich: sohrišíchom, k tebí privérženi jesmý ot utróby, ot čréva mátere nášeja, tý jesí Bóh náš. No jáko isčezóša v sujeťí dníje náši, obnažíchomsja tvojejá pómošči, lišíchomsja vsjákaho otvíta, no derzájušče na ščedróty tvojá, zovém: hrichí júnosti nášeja i nevíďinija ne pomjaní, i ot tájnych nášich očísti nás, i ne otríni nás vo vrémja stárosti, vnehdá oskuďíti kríposti nášej: ne ostávi nás, préžde dáže nám v zémľu ne vozvratítisja, spodóbi k tebí vozvratítisja, i vonmí nám blahoprijátijem i blahodátiju. Vozmíri bezzakónija náša ščedrótami tvojími, soprotív postávi bézdnu ščedrót tvojích mnóžestvu sohrišénij nášich. Prízri s vysotý svjatýja tvojejá Hóspodi, na predstojáščyja ľúdi tvojá, i čájuščyja jéže ot tebé bohátyja mílosti. Posití nás blahostiju tvojéju, izbávi nás ot nasíľstva dijávoľa: utverdí živót náš svjatými tvojími i svjaščénnymi zakóny. Ánhela, vírna chraníteľa pristávi ľúdem tvojím, vsích soberí v tvojé cárstvije. Dážď proščénije upovájuščym na ťá: ostávi ím i nám hrichí. Očísti nás ďíjstvom svjatáho tvojehó Dúcha: razruší jáže na nás kózni vrážija.

Prisovokupľájet že i sijú molítvu:

Blahoslovén jesí Hóspodi Vladýko vsederžíteľu, prosvitívyj déň svítom sólnečnym, i nóšč ujasnívyj zarjámi óhnennymi, dolhotú dnevnúju prejtí nám spodóbivyj, i priblížitisja načátkom nóšči: uslýši molénija náša, i vsích ľudéj tvojích, i vsím nám prostív vóľnyja i nevóľnyja hrichí. Prijimí večérňaja náša molénija, i nizposlí mnóžestvo mílosti tvojejá, i ščedróty tvojá na dostojánije tvojé. Osťiní nás svjatými ánhely tvojími, vooruží nás orúžijem právdy tvojejá, ohradí nás ístinoju tvojéju, sobľudí nás síloju tvojéju, izbávi nás ot vsjákaho obstojánija, vsjákaho navíta soprotivoležáščaho. Podážď že nám i nastojáščij véčer, s prichoďáščeju nóščiju, soveršén, svját míren, bezhríšen, bezsobláznen, bezmečtánen, i vsjá dní životá nášeho: molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých ot víka tebí blahouhodívšich.

Ábije že hlahólet dijákon:

Zastupí, spasí, pomíluj, vozstávi, i sochraní nás Bóže tvojéju blahodátiju.

I Hóspodi pomíluj. jedínoždy.

Presvjátúju, prečístuju, prebláhoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu, i prisnoďíívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Táže ijeréj vozhlás: Tvojé bo jésť, jéže mílovati, i spasáti nás Hóspodi Bóže náš, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Sláva, i nýňi: )

Rcím vsí ot vsejá duší, i ot vsehó pomyšlénija nášeho rcím.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Hóspodi vsederžíteľu, Bóže otéc nášich, mólimtisja, uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék)­, o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Ábije že dijákon hlahólet:

Páki i páki priklóňše koľína, Hóspodu pomólimsja.

Mý že: Hóspodi pomíluj. Tríždy.

I prikloňájem koľína po predpísannomu.

Čtét ijeréj 2-ju molítvu vo uslýšanije vsích:

Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, mír tvój podávyj čelovíkom, i presvjatáho Dúcha dár, ješčé v žitijí i s námi sýj, v nasľídije neotjémlemoje vírnym prísno podavájaj: javlénňijše že sijú blahodáť tvojím učenikóm i apóstolom dnés nizposlávyj, i sích ustňí óhnennymi utverdívyj jazýki: ímiže vés ród čelovíčeskij Bohovíďinije svojím jazýkom v slúch úcha priímše, svítom Dúcha prosvitíchomsja, i prélesti jákože tmý izminíchomsja, i čúvstvennych i óhnennych jazýk razdajánijem, i prejestéstvennym ďíjstvom, jéže v ťá víry naučíchomsja, i tebé Bohoslóviti so Otcém i svjatým Dúchom, vo jedínom Božeství, i síľi, i vlásti ozaríchomsja. Tý úbo Ótčeje sijánije, suščestvá i jestestvá jehó neizmínnoje i nedvížimoje načertánije, istóčniče premúdrosti: i blahodáti: otvérzi i mňí hríšnomu ustňí, i naučí mja, káko dostójit, i o íchže potréba molítisja: tý bo jesí vídyj mnóhoje hrichóv mojích mnóžestvo, no tvojé blahoutróbije pobidít sích bezmírnoje. Sé bo stráchom predstojú ti, v pučínu mílosti tvojejá otčájanije duší mojejá povérh: okormí živót mój slóvom vsjú tvár neizrečénnoju premúdrosti síloju upravľájaj, tíchoje oburevájemych pristánišče, i skaží mi púť, vóňže pojdú. Dúch premúdrosti tvojejá mojím podážď pomyšlénijem, Dúch rázuma bezúmiju mojemú dárujaj, Dúchom strácha tvojehó mojá osiní ďilá, i Dúch právyj obnoví vo utróbi mojéj, i Dúchom Vladýčnim mýslej mojích popolznovénije utverdí: da na vsják déň Dúchom tvoím blahím k poléznomu nastavľájem, spodóbľusja tvoríti zápovidi tvojá, i tvojé prísno pámjatstvovati slávnoje prišéstvije, i isťazáteľnoje soďíjannych námi. I da ne prézriši mjá tľínnymi sopreľščátisja míra sehó krásnymi, no búduščich vosprijátija želáti ukripí sokróvišč. Tý bo rékl jesí Vladýko: jáko jelíka ášče któ prósit o tvojém ímeni, nevozbránno prijémlet ot tvojehó prisnosúščnaho Bóha i Otcá. Ťímže i áz hríšnyj v prišéstviji svjatáho tvojehó Dúcha, tvojú moľú bláhosť, jelíka prosích, vozdážď mí vo spasénije. Jéj Hóspodi, vsjákaho blahoďijánija bohátyj dáteľu, i podáteľu blahíj, jáko tý jesí podavájaj preizobíľno íchže prósim: tý jesí sostradátelen i mílostivyj, íže bezhríšno býv plóti nášeja óbščnik, i prikloňájuščim k tebí koľína, prikloňájajsja ľuboblahoutróbne, očiščénije že býv hrichóv nášich. Dážď úbo Hóspodi, ľúdem tvoím ščedróty tvojá: uslýši nás s nebesé svjatáho tvojehó: osvjatí nás síloju spasíteľnyja desnícy tvojejá: pokrýj nás króvom krilú tvojéju, da ne prézriši ďíl rukú tvojéju. Tebí jedínomu sohrešájem, no i tebí jedínomu slúžim. Ne vímy kláňatisja bóhu čuždému, nižé prostiráti rúki náša Vladýko, k bóhu inómu. Ostávi nám sohrišénija, i prijím náša koľinopoklónnaja molénija, prostrí vsém nám rúku pómošči, prijimí molítvu vsích jáko kadílo prijátnoje, vosprijémlemoje pred tvojím preblahím cárstvom.

Prisovokupľáet že i sijú:

Hóspodi Hóspodi, izbavléj nás ot vsjákija strilý leťáščija vo dní: Izbávi nás i ot vsjákija véšči vo tmí prechoďáščija. Prijimí žértvu večérňuju rúk nášich vozďijánija. Spodóbi že nás i noščnóje póprišče bez poróka prejtí neiskušény ot zlých: I izbávi nás ot vsjákaho smuščénija i bojázni, jáže ot dijávola nám pribyvájuščija. Dáruj dušám nášym umilénije, i pomyslóm nášym popečénije, jéže na strášňim i právedňim tvojém suďí ispytánija. Prihvozdí stráchu tvojemú plóti náša, i umertví údy náša súščija na zemlí: Da i sónnym bezmólvijem prosvitímsja, zrínijem sudéb tvojích. Otimí že ot nás vsjákoje mečtánije nepodóbnoje i póchoť vrédnu. Vozstávi že nás vo vrémja molítvy utverždény v víri, i prespivájuščija v zápovidech tvojích.

Dijákon že hlahólet: Zastupí, spasí, pomíluj, vozstávi, i sochraní nás Bóže: Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju:

jeréj vozhlás molítvi: Blahovolénijem i bláhostiju jedinoródnaho Sýna tvojehó, s nímže blahoslovén jesí, s presvjatým, i blahím, i životvorjáščim tvojím Dúchom, nýňi i prísno i vo víki vikóv, amíň.

Spodóbi, Hóspodi:

Spodóbi, Hóspodi, vo véčer sej, * bez hrichá sochranitísja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, Bóže otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazúmi nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vik, * ďíl rukú tvojéju ne prezri. - Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije. - Tebí sláva podobájet * Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu. - Nýňi i prísno, * i vo víki vikóv, amíň.

Posém že hlahólet dijákon: Páki i páki priklónše koľína, Hóspodu pomólimsja.

Hóspodi pomíluj, tríždy.

I nám tákožde koľína priklónšim.

ijeréj čtét trétiju molítvu:

Prisnotekúščij, živótnyj, i prosvitíteľnyj istóčniče, soprisnosúščnaja Otcú soďíteľnaja sílo, vsé smotrénije za spasénije čelovíčeskoje prekrásňi ispólnivyj, Christé Bóže náš, smérti úzy nerazrišímyja, i zaklépy ádovy rastórhnuvyj, lukávych že duchóv mnóžestvo poprávyj. Privedýj sebé o nás neporóčnoje zakolénije, i ťílo dávyj prečístoje v žértvu, vsjakaho hrichá neprikosnovénnoje že i neprochódnoje, i strášnym sím, i neispovidímym svjaščennoďíjstvijem živót nám víčnyj darovávyj: vo ád sšédyj, i verejí víčnyja sokrušívyj, i vo tmí siďáščym voschód pokazávyj: načalozlóbnaho že i hlubínnaho zmíja Bohomúdrostnym ľščénijem ulovívyj, i veríhami mráka svjazávyj v tártari i ohní nehasímom, i vo tmí kromíšňij neisčetnosíľnoju tvojéju zatverdívyj krípostiju, velikoimenítaja premúdroste Ótčaja, napástvujemym velíkij pomóščnik javívyjsja, i prosvitívyj siďáščyja vo tmí i síni smértňij. Tý slávy prisnosúščnyja Hóspodi, i Otcá výšňaho Sýne vozľúblennyj, prisnosúščnyj svíte ot prisnosúščnaho svíta, sólnce právdy, uslýši nás moľáščichsja tebí, i upokój dúšy rabóv tvojích, préžde usópšich otéc i brátij nášich, i próčijich sródnik po plóti, i vsích svojích v víri, o níchže i pámjať tvorím nýňi, jáko v tebí vsích deržáva, i v rucí tvojéj soderžíši vsjá koncý zemlí. Vladýko vsederžíteľu, Bóže otéc i Hóspodi mílosti, róda smértnaho že i bezsmértnaho, i vsjákaho jestestvá čelovíčeskaho soďíteľu, sostavľájemaho že, i páki razrišájemaho, životá že i skončánija, jéže zďí prebyvánija, i jéže támo preložénija: ľíta izmirjájaj živým, i vremená ustavľájaj smérti: nizvoďáj vo ád i vozvoďáj: svjazújaj v némošči, i otpuščájaj v síľi: nastojáščaja potrébňi strójaj, i búduščaja polézno upravľájaj: smértnym žálom ujázvennych voskresénija nadéždami veseľájaj. Sám úbo Vladýko vsích, Bóže Spasíteľu náš, nadéžde vsích koncév zemlí, i súščich v móri daléče, íže i v séj posľídnij i velíkij spasíteľnyj déň pjatdesjátnicy prázdnika, tájnu svjatýja i jedinosúščnyja, i soprisnosúščnyja, i nerazďilímyja, i neslijánnyja Tróicy pokazávyj nám, i najtije i prišéstvije svjatáho i životvorjáščaho tvojehó Dúcha, v víďi óhnennych jazýkov na svjatýja tvojá apóstoly izlijávyj, i blahovístniki ťích postávivyj, blahočestívyja nášeja víry, i ispovídniki i propovídniki ístinnaho bohoslóvija pokazávyj: Íže i v séj vsesoveršénnyj i spasíteľnyj prázdnik, očiščénija úbo molítvennaja, o íže v áďi deržímych spodóbivyj prijimáti, velíkija že podavájaj nám nadéždy oslablénija soderžímym ot soderžáščich já skvérn, i uťišéniju tobóju nizposlátisja. Uslýši nás smirénnych, i tvojích ráb moľáščichsja tí, i upokój dúšy rabóv tvojích préžde usópšich, na mísťi svítľi, na mísťi zláčňi, na mísťi prochlaždénija: otonúduže otbižé vsjákaja boľízň, pečáľ i vozdychánije i učiní dúchi ích v selénijach právednych, i míra i oslablénija spodóbi ích: jáko ne mértviji voschváľat ťá Hóspodi, nižé súščiji vo áďi ispovídanije derznút prinestí tebí: no mý živíji bláhoslovím ťá i mólim, i očistíteľnyja molítvy i žértvy prinósim tebí o dušách ích.

Prisovokupľáet i sijú molítvu:

Bóže velíkij, i víčnyj, svjatýj, čelovikoľubívyj, spodóbivyj nás v séj čás státi pred nepristúpnoju tvojéju slávoju, na pínije i chvalú čudés tvojích, očísti ný nedostójnyja rabý tvojá, i podážď blahodáť jéže sokrušénnym sérdcem, nevoznosíteľno prinosíti tebí trisvjatóe slavoslóvije, i blahodarénije velíkich tvojích daróv, jáže sotvoríl jesí k nám, i tvoríši vsehdá v nás. Pomjaní Hóspodi némošč nášu, i da ne pohubíši nás so bezzakóniji nášimi: no sotvorí velíkuju mílosť so smirénijem nášim, da hrichóvnyja tmý izbižávše, vo dní právdy chodíti búdem, i oďíjavšesja orúžijem svíta, nenavítno prebúdem ot vsjákija kózni lukávaho, i so derznovénijem proslávim o vsích, tebé jedínaho ístinnaho i čelovikoľúbca Bóha. Tvojé bo jáko voístinnu i velíkoje vrisnotú tájinstvo, Vladýko vsích, i tvórče, vrémennoje rišénije tvojích tvárej, i jéže po sích sovokuplénije, i upokojénije jéže vo víki: tebí blahodáť o vsích ispovídujem, o vchóďich nášich, jáže v mír séj, i ischóďich, nadéždy nám voskresénija, i žízni netľínnyja, tvojím nelóžnym obiščánijem predobručájut, jáže prijímem v búduščem vtoróm prišéstviji tvojém. Tý bo jesí i voskresénija nášeho načáľnik, i požívšich neumýtnyj i čelovikoľubívyj sudijá, i mzdovozdajánija Vladýka i Hospóď, íže i priobščívyjsja nám priískrenno plóti i króve, snizchoždénija rádi krájňaho: i náša strásti neotmétnyja, vnehdá vóleju vo iskús postáviti, prijím za milosérdije ščedrót, i v némže postradál jesí sám iskusívsja, iskušájemym nám býv samoobiščánnyj pomóščnik: ťímže i sovozvél jesí nás v tvojé bezstrástije. Prijimí úbo Vladýko, moľbý i molénija náša, i upokój vsjá otcý kojehóždo, i máteri, i čáda, i brátiju, i sestrý jedinoródnyja, i kupnoródnyja, i vsjá préžde počívšyja dúšy: v nadéždi voskresénija žízni víčnyja učiní dúchi ích, i imená v knízi živótňij, v ňídrich Avraáma, i Isaáka, i Jákova, v straňí živých, v cárstviji nebésňim, v rají sládosti, svítlymi ánhely tvojími, vvoďá vsjá vo svjatýja tvojá obíteli, sovozdvizájaj i ťilesá náša v déň, vóňže opreďilíl jesí po svjatým tvojím i nelóžnym obitovánijem. Ňísť úbo Hóspodi, rabóm tvojím smérť, ischoďáščym nám ot ťíla, i k tebí Bóhu nášemu prichoďáščym, no prestavlénije ot pečáľňijšich na polézňijšaja, i sládostňijšaja, i na upokojénije i rádosť. Ášče že i čtó sohrišíchom k tebí, mílostiv búdi nám že i ťím, zané nijedín jésť číst pred tobóju ot skvérn, nižé ášče jedín déň životá jehó jésť, rázvi tý tóčiju jedín, na zemlí javívyjsja bezhríšnyj Hospóď náš Iisús Christós: ímže vsí upovájem mílosť polučíti, i ostavlénije hrichóv. Sehó rádi nám že i óňim, jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh, oslábi, ostávi, prostí hrichopadénija náša, vóľnaja i nevóľnaja, jáže v víďiniji i ne v víďiniji, predjavlénnaja i zabyvájemaja: jáže v ďijániji, jáže v pomyšléniji, jáže v slovesí, jáže vo vsích nášich žitijách i dvižénijich. I otšédšym úbo svobódu i oslábu dáruj, nás že súščich zďí blahosloví, konéc blahíj i mírnyj dáruja nám že i vsím ľúdem tvojím, i mílosti i čelovikoľúbija utróbu otverzájaj nám, na strášnom i užásnom tvojém prišéstviji, i cárstvija tvojehó dostójnych nás sotvorí.

Prisovokupľáet i sijú molítvu:

Bóže velíkij i výšnij, jedíne imíjaj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpnom, vsjú tvár múdrostiju sozdávyj, razďilívyj posreďí svíta, i posreďí tmý: I sólnce úbo položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči. Spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij déň predvaríti licé tvojé vo ispovídaniji, i večérňuju tebí slúžbu prinestí. Sám čelovikoľúbče Hóspodi, isprávi molítvu nášu, jáko kadílo pred tobóju, i prijimí jú v voňú blahouchánija. Podážď že nám nastojáščij véčer i prichoďáščuju nóšč mírnu: Oblecý ny orúžijem svíta, izbávi nás ot strácha noščnáho, i ot vsjákija véšči vo tmí prechoďáščija. I dáruj nám són, íže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, ot vsjákaho dijávoľskaho mečtánija izminén. Jéj Vladýko vsích blahích podáteľu, jáko da i na lóžach nášich umiľájuščesja vospomjánem i v noščí presvjatóe ímja tvojé. I poučénijem tvojích zápovidej ozarjájemi, v rádosti dušévnoj vostánem k slavoslóviju tvojejá bláhosti, molítvy i molénija tvojemú blahoutróbiju prinosjášče o svoích hrisích, i o vsích ľúdech tvojích: íchže molítvami presvjatýja Bohoródicy, v mílosti posití.

Dijákon hlahólet: Zastupí, spasí, pomíluj, vozstávi i sochraní nás Bóže tvojéju blahodátiju. Presvjátúju, prečístuju, prebláhoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu:

jeréj vozhlašájet: Tý bo jesí upokojénije dúš i ťilés nášich, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi: )

Diákon: Ispólnim večerňuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Véčera vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Molítva hlavopriklonénija: Hóspodi Bóže naš, priklonívyj nebesá i sošédyj na spasénije róda čelovíčeskaho, prízri na rabý Tvojá, i na dostojánije Tvojé. Tebí bo strášnomu i čelovikoľúbcu sudijí, Tvojí rabí podkloníša hlavý, svojá pokoriša výja, ne ot čelovík ožidájušče pómošči, no Tvojejá naďíjuščesja mílosti, i Tvojehó čájušče spasénija: jáže sochraní na vsjákoje vrémja, i po nastojáščem véčeri, i v prichoďáščuju nošč, ot vsjákaho vrahá, ot vsjákaho protívnaho ďíjstva diávoľskaho, i ot pomyšlénij sújetnych, i vospominánij lukávych.

Jeréj: Búdi deržáva cárstvija Tvojehó blahoslovéna i preproslávlena, Otcá i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

na [stichóvňi] stichíry samohlásny,

hlás 3: Nýňi v známenije vsím jávi jazýcy býša: iudéji bo ot níchže po plóti Christós, nevírijem nedúhovavše, Bóžija blahodáti otpadóša: i božéstvennaho svíta súščiji ot jazýkov spodóbichomsja, utverdívšesja slovesý učenikóv, viščájuščich slávu blahoďíteľa vsích Bóha: s nímiže serdcá s koľínami priklónše, víroju poklonímsja svjatómu Dúchu, utverdívšesja Spasítelem dúš nášich.

Stích: Sérdce čísto sozíždi vo mňí Bóže, i Dúch práv obnoví vo utróbi mojéj.

Nýňi uťíšiteľnyj Dúch na vsjákuju plóť izlijásja: ot apóstoľskich bo likóv načénšij, ot ťích po pričástiju vírnym blahodáť prostré, i uvirjájet svojé deržávnoje naítije vo óhnenňim víďi, učenikóm razdajáj jazýki v pisnopínije i slávu Bóžiju. Ťímže serdcý úmno prosviščájemi, v víri utverdívšesja svjatým Dúchom, mólimsja spastísja dušám nášym.

Stích: Ne otvérži mené ot licá tvojehó, i Dúcha tvojehó svjatáho ne otimí ot mené.

Nýňi oblačátsja deržávoju Christóvoju s vysotý apóstoli: obnovľájet bo ích Uťíšiteľ, v ních obnovľájasja tájinstvennym obnovlénijem rázuma: íže stránnymi hlásy, i vysokohlahólivymi propovídajušče prisnosúščnoje jestestvó že i próstoje, trijipostásnoje počitáti, blahoďíteľa vsích Bóha. Tímže prosvitívšesja ónych učéňmi, Otcú poklonímsja so Sýnom i Dúchom, moľáščesja spastísja dušám nášym.

Sláva, i nýňi: hlás 8: Prijidíte ľúdije trijipostásnomu Božestvú poklonímsja, Sýnu vo Otcí, so svjatým Dúchom: Otéc bo bezľítno rodí Sýna soprisnosúščna, i soprestóľna, i Dúch svjatýj bí vo Otcí s Sýnom proslavľáem, jedína síla, jedíno suščestvó, jedíno božestvó. Jemúže poklaňájuščesja vsí hlahólem: svjatýj Bóže, vsjá soďíjavyj Sýnom, soďíjstvom svjatáho Dúcha: svjatýj Krípkij, ímže Otcá poznáchom, i Dúch svjatýj priíde v mír: svjatýj bezsmértnyj, uťíšiteľnyj Dúše, ot Otcá ischoďáj, i v Sýňi počivájaj, Tróice svjatája, sláva tebí.

Táže:

Nýňi otpuščáješi rabá tvojehó, Vladýko, * po hlahólu tvojemú s mírom. * Jáko víďista oči mojí spasénije tvojé, * jéže jesí uhotovál pred licém vsich ľudéj. * Svít vo otkrovénije jazýkov * i slávu ľudéj tvojích Ísraiľa

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropár, hlás 8: Bláhoslovén jesí Christé Bóže náš, íže premúdry lovcý javléj, nizposláv ím Dúcha svjatáho, i Ťími ulovléj vselénnuju, čelovikoľúbče sláva tebí.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Sláva, i nýňi: )

Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék)­, o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

**Jeréj: Íže ot Ótčich i božéstvennych ňídr istoščívyj sebé, i s nebesé na zémľu sošédyj, i náše vsé vosprijémyj jestestvó, i obožívyj jé, po sích že na nebesá páki vozšédyj i odesnúju sídyj Bóha i Otcá: božéstvennaho že i svjatáho i jedinosúščnaho, i jedinosíľnaho, i jedinoslávnaho, i soprisnosúščnaho Dúcha nizposlávyj na svjatýja svojá učenikí i apóstoly, i sím prosvitívyj úbo ích, ťími že vsjú vselénnuju: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja i preneporóčnyja svjatýja svojejá Mátere, svjatých slávnych, prechváľnych, Bohopropovídnikov, i Duchonósnych apóstolov, i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament