Ornament

Ornament

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 103.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * Hóspodi Bóže moj, vozvelíčilsja jesí ziló. - Vo ispovídanije i vo veleľípotu obleklsja jesí, * oďijájsja svítom jako rízoju. - Prostirájaj nébo jako kóžu, * pokryvájaj vodámi prevýspreňaja svojá. - Polahájaj óblaki na voschoždénije svojé, * choďáj na krylú vítreňu. - Tvorjáj ánheli svojá dúchi, * i sluhí svojá plámeň óhnennyj. - Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka. - Bézdna, jako ríza oďijánije jejá, * na horách stánut vódy. - Ot zapreščénija tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma tvojehó ubojátsja. - Voschóďat hóry, i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí im. - Preďíl položíl jesí jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu. - Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy. - Napajájut vsja zvíri sélnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú. - Na tich ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás. - Napajáj hóri ot prevýsprennych svojích, * ot plodá ďíl tvojích nasýtitsja zemľá. - Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom. - Izvestí chľíb ot zemlí, * i vinó veselít sérdce čelovíka. - Umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít. - Nasýťatsja drevá poľskaja, kédri livánstiji íchže jesí nasadíl, * támo ptícy vozhňizďátsja - Jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími, * hóry vysókija jelénem, kámeň pribížišče zájacem. - Sotvoríl jesí lúnu vo vremená, * sólnce pozná západ svój. - Položíl jesí ťmu i bysť nóšč, * v néjže prójdut vsi zvírije dubrávniji. - Skýmni rykájuščiji voschítiti, * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí. - Vozsijá sólnce i sobrášasja, * i v lóžach svojích ľáhut. - Izýdet čelovík na ďílo svojé, * i na ďílanije svojé do véčera. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, vsja premúdrostiju sotvoríl jesí, * ispólnisja zemľá tvári tvojejá. - Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi íchže ňísť čislá. - Živótnaja málaja s velíkimi, * támo korablí preplávajut. - Zmíj sej, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú, * vsja k tebí čájut, dáti píšču ím vo blahó vrémja. - Dávšu tebí ím soberút, * otvérzšu tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti. - Otvráščšu že tebí licé vozmjatútsja, * otímeši duch ích i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja. - Pósleši dúcha tvojehó i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí. - Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hóspoď o ďíľich svojích. - Prizirajáj na zémľu i tvorjáj ju trajstísja, * prikasajájsja horám i dymjátsja. - Vospojú Hospodévi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú dóndeže jesm. - Da usladítsja jemú besidá mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi. - Da isčéznut hríšnicy ot zemlí i bezzakónicy, jákože ne býti im, * blahosloví duše mojá Hóspoda. - Sólnce pozná západ svoj, * položíl jesí ťmu i bysť nóšč. - Jáko vozvelíčišasja ďilá tvojá Hóspodi, * vsja premúdrostiju sotvoríl jesí.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Jeréj že čtét svitílničnyja molítvy.

Molítva pérvaja.

Hóspodi ščédryj i mílostivyj, dolhoterpilíve i mnohomílostive, vnuší molítvu nášu, i vonmí hlásu molénija nášeho, sotvorí s námi známenije vo bláho, nastávi nás na púť Tvoj, jéže chodíti vo ístinňi Tvojéj. Vozveselí serdcá náša, vo jéže bojátisja ímene Tvojehó svjatáho: zané vélij jesí Tý, i tvorjáj čudesá, Tý jesí Bóh jedín, i ňísť podóben Tebí v bozích, Hóspodi: sílen v mílosti, i bláh v kríposti, vo jéže pomoháti, i uťišáti, i spasáti vsjá upovájuščyja vo ímja svjatóje Tvojé.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva vtorája.

Hóspodi, da ne járostiju Tvojéju obličíši nás, nižé hňívom Tvojím nakážeši nás, no sotvorí s námi po mílosti Tvojéj, vračú i iscilíteľu dúš nášich. Nastávi nás ko pristánišču choťínija Tvojehó: prosvití óči serdéc nášich v poznánie Tvojejá ístiny: i dáruj nám próčeje nastojáščaho dné mírnoje i bezhríšnoje, i vsé vrémja životá nášeho, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých.

Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá, i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva trétija.

Hóspodi, Bóže náš, pomjaní nás hríšnych i nepotrébnych ráb Tvojích, vnehdá prizyváti nám svjatóje poklaňájemoje ímja Tvojé, i ne posramí nás ot čájanija mílosti Tvojejá: no dáruj nám, Hóspodi, vsjá jáže ko spaséniju prošénija, i spodóbi nás ľubíti, i bojátisja Tebé ot vsehó sérdca nášeho, i tvoríti vo vsích vóľu Tvojú.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva četvértaja.

Nemólčnymi písňmi, i neprestánnymi slavoslovléňmi ot svjatých síl vospivájemyj, ispólni ustá náša chvalénija Tvojehó, jéže podáti velíčestvije ímeni Tvojemú svjatómu: i dážď nám učástije, i nasľídije so vsími bojáščimisja Tebé ístinnoju, i chraňáščimi zápovidi Tvojá, molítvami svjatýja Bohoródicy, i vsích svjatých Tvojích.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň. Amen.

Molítva pjátaja.

Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže vsederžíteľu, svídyj úm čelovíčeskij, svídyj íchže trébujem, mnóho mnóžaje páče néželi prósim, ilí razumivájem. Sám, čelovikoľúbče carjú, vo vsém blahíj, udovlí nás mnóžestvom ščedrót Tvojích, jéže nepostýdnoju sóvistiju prizyváti svjatóje ímja Tvojé: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho, i smotrénijem Tvojím vsé jéže ko póľzi nášej ustrój.

Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva šestája.

Hóspodi, Hóspodi, prečístoju Tvojéju dlániju soderžáj vsjáčeskaja, dolhoterpjáj na vsích nás, i kájajsja o zlóbach nášich, pomjaní ščedróty Tvojá, i mílosť Tvojú, posití ny Tvojéju bláhostiju, i dážď nám izbižáti i próčeje nastojáščaho dné, Tvojéju blahodátiju, ot razlíčnych kóznej lukávaho, i nenavítnu žízň nášu sobľudí blahodátiju vsesvjatáho Tvojehó Dúcha.

Mílostiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Tvojehó Sýna, s nímže blahoslovén jesí, so vsesvjatým i blahím i životvorjáščim Tvojím Dúchom, nýňi i prísno, i vo víi vikóv, amíň.

Molítva sedmája.

Bóže velíkij i dívnyj, neizrečénnoju bláhostiju i bohátym prómyslom upravľájaj vsjáčeskaja, i mirskája nám blahája darovávyj: i sporučívyj nám obiščánnoje cárstvo, darovánnymi nám blahími: sotvorívyj ný i dné mimošédšuju čásť ot vsjákaho uklonítisja zlá: dáruj nám i próčeje neporóčno soveršíti pred svjatóju slávoju Tvojéju, píti Ťá jedínaho blaháho i čelovikoľubívaho Bóha nášeho.

Jáko Tý jesí Bóh náš, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Molítva osmája.

Bóže velíkij i výšnij, jedín imijáj bezsmértije, vo svíťi živýj nepristúpňim, vsjú tvár premúdrostiju sozdávyj, razďilívyj meždú svítom i meždú ťmóju, i sólnce položívyj vo óblasť dné, lunú že i zvízdy vo óblasť nóšči: spodóbivyj nás hríšnych i v nastojáščij čás predvaríti licé Tvojé vo ispovídaniji, i večérneje Tebí slavoslóvije prinestí: sám, čelovikoľúbče, isprávi molítvu nášu jáko kadílo pred Tobóju, i priimí jú v voňú blahouchánija: podážď že nám nastojáščij véčer, i prichoďáščuju nóšč mírnu: oblecý ny orúžijem svíta: izbávi ný ot strácha noščnáho, i vsjákija véšči vo ťmí prechoďáščija: i dážď són, jehóže vo upokojénije némošči nášej darovál jesí, vsjákaho mečtánija dijávoľa svobóden. Jéj, Vladýko blahích podáteľu, da i na lóžach nášich umiľájuščesja, pominájem v noščí ímja Tvojé, i poučénijem Tvojích zápovidej prosviščájemi, v rádosti dušévňij vostánem ko slavoslóviju Tvojejá bláhosti: molítvy i molénija Tvojemú blahoutróbiju prinosjášče, o nášich sohrišénijich, i vsích ľudéj Tvojích, jáže, molítvami svjatýja Bohoródicy, mílostiju posití.

Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Ornament

Psalóm 70

Na Ťá, Hóspodi, upovách, * da ne postyžúsja vo vík.

Právdoju Tvojéju izbávi mjá i izmí mjá, * prikloní ko mní úcho Tvojé i spasí mjá.

Búdi mí v Bóha zaščítiteľa i v místo krípko spastí mjá, * jáko utverždénije mojé i pribížišče mojé jesí Tý.

Bóže mój, izbávi mjá iz rukí hríšnaho, * iz rukí zakonoprestúpnaho i obíďaščaho,

jáko Tý jesí terpínije mojé, Hóspodi, * Hóspodi, upovánije mojé ot júnosti mojejá.

V Tebí utverdíchsja ot utróby, ot čréva mátere mojejá Tý jesí mój pokrovíteľ: * o Tebí pínije mojé výnu.

Jáko čúdo bých mnóhim, * i Tý pomóščnik mój krípok.

Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija, jáko da vospojú slávu Tvojú, * vés déň velikoľípije Tvojé.

Ne otvérži mené vo vrémja stárosti, * vnehdá oskuďiváti kríposti mojéj, ne ostávi mené.

Jáko ríša vrazí mojí mní, * i strehúščiji dúšu mojú soviščáša vkúpi,

hlahóľušče: Bóh ostávil jésť jehó, * poženíte i imíte jehó, jáko nísť izbavľájaj.

Bóže mój, ne udalísja ot mené, * Bóže mój, v pómošč mojú vonmí.

Da postyďátsja i isčéznut oklevetájuščiji dúšu mojú, * da oblekútsja v stúd i srám íščuščiji zlája mňí.

Áz že vsehdá vozupováju na Ťá * i priložú na vsjáku pochvalú Tvojú.

Ustá mojá vozvisťát právdu Tvojú, vés déň spasénije Tvojé, * jáko ne poznách knížnaja.

Vnídu v síľi Hospódni; * Hóspodi, pomjanú právdu Tebé jedínaho.

Bóže mój, ímže naučíl mjá jesí ot júnosti mojejá, * i do nýňi vozviščú čudesá Tvojá,

i dáže do stárosti i prestarénija, Bóže mój, ne ostávi mené, * dóndeže vozviščú mýšcu Tvojú ródu vsemú hrjadúščemu,

sílu Tvojú i právdu Tvojú, Bóže, dáže do výšnich, * jáže sotvoríl mí jesí velíčija. Bóže, któ podóben Tebí?

Jelíki javíl mí jesí skórbi mnóhi i zlý, i obráščsja oživotvoríl mjá jesí, * i ot bézdn zemlí vozvél mjá jesí.

Umnóžil jesí na mňí velíčestvije Tvojé, i obráščsja uťíšil mjá jesí, * i ot bézdn zemlí páki vozvél mjá jesí.

Í́bo áz ispovímsja Tebí v ľúdech, Hóspodi, v sosúďich psalómskich ístinu Tvojú, * Bóže, vospojú Tebí v húsľich, Svjátyj Izráilev.

Vozrádujeťisja ustňí mojí, jehdá vospojú Tebí, * i dušá mojá, júže jesí izbávil.

Ješčé že i jazýk mój vés déň poučítsja právďi Tvojéj, * jehdá postyďátsja i posrámjatsja íščuščiji zlája mní.

Ornament

Psalóm 71

Bóže, súd Tvój carévi dážď, * i právdu Tvojú sýnu carévu:

sudíti ľúdem Tvojím v právďi, * i níščym Tvojím v suďí.

Da vosprijímut hóry mír ľúdem, * i chólmi právdu.

Súdit níščym ľudskím, * i spasét sýny ubóhich i smirít klevetniká.

I prebúdet s sólncem, * i préžde luný róda rodóv.

Snídet jáko dóžď na runó, * i jáko kápľa, kápľuščaja na zémľu.

Vozsijáet vo dnéch jehó právda i mnóžestvo míra, * dóndeže otímetsja luná.

I obladájet ot mórja do mórja, * i ot rík do konéc vsélennyja.

Pred ním pripadút Jethiópľane, * i vrazí jehó pérsť polížut.

Cárije Tharsíjstiji i óstrovi dáry prinesút, * cárije Arávstiji i Savá dáry privedút;

i poklóňatsja jemú vsí cárije zémstiji, * vsí jazýcy porabótajut jemú.

Jáko izbávi níšča ot síľna, i ubóha, * jemúže ne bí pomóščnika.

Poščadít níšča i ubóha, * i dúšy ubóhich spasét:

ot líchvy i ot neprávdy izbávit dúšy ích, * i čéstno ímja jehó pred ními.

I žív búdet, i dástsja jemú ot zláta Aravíjska, * i pomóľatsja o ném výnu, vés déň blahoslovját jehó.

Búdet utverždénije na zemlí na versích hór, prevoznesétsja páče Livána plód jehó: * i procvitút ot hráda jáko travá zemnája.

Búdet ímja jehó blahoslovéno vo víki, * préžde sólnca prebyvájet ímja jehó,

i blahoslovjátsja v ném vsjá koľína zemnája, * vsí jazýcy ublažát jehó.

Blahoslovén Hospóď Bóh Izráilev, * tvorjáj čudesá jedín.

I blahoslovéno ímja slávy Jehó vo vík i v vík víka, * i ispólnitsja slávy Jehó vsjá zemľá: búdi, búdi.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 72

Kóľ bláh Bóh Izráilev, * právym sérdcem.

Mojí že vmáľi ne podvižásťisja nózi: * vmáľi ne prolijášasja stopý mojá.

Jáko vozrevnovách na bezzakónnyja, * mír hríšnikov zrjá.

Jáko ňísť vosklonénija v smérti ích, * i utverždénija v ráňi ích.

V truďích čelovíčeskich ne súť, * i s čelovíki ne prijímut rán.

Sehó rádi uderžá já hordýňa ích do koncá: * oďíjašasja neprávdoju i nečéstijem svojím.

Izýdet jáko iz túka neprávda ích, * preidóša v ľubóv sérdca.

Pomýsliša i hlahólaša v lukávstvi, * neprávdu v vysotú hlahólaša.

Položíša na nebesí ustá svojá, * i jazýk ích préjde po zemlí.

Sehó rádi obraťátsja ľúdije mojí símo, * i dníje ispólneni obrjáščutsja v ních.

I ríša: káko uvíďi Bóh? * I ášče jésť rázum v Výšnem?

Sé, sijí hríšnicy i hobzújuščiji v vík, * uderžáša bohátstvo.

I rích: jedá vsúje opravdích sérdce mojé * i umých v nepovínnych rúci mojí?

I bých jázven vés déň, * i obličénije mojé na útrennich.

Ášče hlahólach, povím táko: * sé ródu synóv Tvojích, jemúže obiščáchsja.

I nepščevách razumíti: * sijé trúd jésť prédo mnóju,

dóndeže vnídu vo svjatílo Bóžije * i razumíju v posľídňaja ích.

Obáče za ľščénija ích položíl jesí ím zlája, * nizložíl jesí já, vnehdá razhorďíšasja.

Káko býša v zapusťínije? * Vnezápu isčezóša, pohibóša za bezzakónije svojé.

Jáko sónije vostajúščaho, Hóspodi, * vo hráďi Tvojém óbraz ích uničižíši.

Jáko razžžésja sérdce mojé, * i utróby mojá izminíšasja.

I áz uničižén i ne razumích, * skóten bých u Tebé.

I áz výnu s Tobóju, * uderžál jesí rúku desnúju mojú,

i sovítom Tvojím nastávil mjá jesí, * i so slávoju prijál mjá jesí.

Čtó bó mí jésť na nebesí? * I ot Tebé čtó voschoťích na zemlí?

Isčezé sérdce mojé i plóť mojá, Bóže sérdca mojehó, * i čásť mojá, Bóže, vo vík.

Jáko sé udaľájuščiji sebé ot Tebé pohíbnut; * potrebíl jesí vsjákaho ľuboďíjuščaho ot Tebé.

Mňí že priľipľátisja Bóhovi bláho jésť, polaháti na Hóspoda upovánije mojé, * vozvistíti mí vsjá chvalý Tvojá vo vraťích dščére Sióni.

Ornament

Psalóm 73

Vskúju, Bóže, otrínul jesí do koncá? * Razhnívasja járosť Tvojá na óvcy pážiti Tvojejá?

Pomjaní sónm Tvój, * jehóže sťažál jesí ispérva,

izbávil jesí žezlóm dostojánija Tvojehó, * horá Sión sijá, v néjže vselílsja jesí.

Vozdvíhni rúci Tvojí na hordýni ích v konéc, * jelíka lukávnova vráh vo svjaťím Tvojém.

I voschválišasja nenavíďaščiji Ťá posreďí prázdnika Tvojehó, * položíša známenija svojá, známenija, i ne poznáša,

jáko vo ischóďi prevýše; * jáko v dubrávi drevjáňi sikírami razsikóša

dvéri jeho vkúpi: * síčivom i oskórdom razrušíša í.

Vozžhóša ohném svjatílo Tvojé, * na zemlí oskverníša žilíšče ímene Tvojehó.

Ríša v sérdci svojém júžiki ích vkúpi: * prijdíte i ostávim vsjá prázdniki Bóžija ot zemlí.

Známenija ích ne víďichom: * ňísť ktomú proróka, i nás ne poznájet ktomú.

Dokóľi, Bóže, ponósit vráh? * Razdražít protívnyj ímja Tvojé do koncá?

Vskúju otvraščáješi rúku Tvojú * i desnícu Tvojú ot sredý ňídra Tvojehó v konéc?

Bóh že Cár náš préžde víka * soďíla spasénije posreďí zemlí.

Tý utverdíl jesí síloju Tvojéju móre, * Tý stérl jesí hlávy zmíjev v voďí.

Tý sokrušíl jesí hlavú zmíjevu, * dál jesí tohó brášno ľúdem Jethiópskim.

Tý rastórhl jesí istóčniki i potóki, * Tý izsušíl jesí ríki Ithámskija.

Tvój jésť déň, i Tvojá jésť nóšč: * Tý soveršíl jesí zarjú i sólnce.

Tý sotvoríl jesí vsjá preďíly zémli, * žátvu i vesnú Tý sozdál jesí já.

Pomjaní sijá: vráh ponosí Hóspodevi, * i ľúdije bezúmniji razdražíša ímja Tvojé.

Ne predážď zvirém dúšu, ispovídajuščusja Tebí, * dúš ubóhich Tvojích ne zabúdi do koncá.

Prízri na zavít Tvój, * jáko ispólnišasja pomračénniji zemlí domóv bezzakónij.

Da ne vozvratítsja smirénnyj posrámlen, * níšč i ubóh voschválita ímja Tvojé.

Vostáni, Bóže, sudí prjú Tvojú, pomjaní ponošénije Tvojé, * jéže ot bezúmnaho vés déň.

Ne zabúdi hlása molítvennik Tvojích, * hordýňa nenavíďaščich Ťá vzýde výnu.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Psalóm 74

Ispovímysja Tebí, Bóže, ispovímysja Tebí, * i prizovém ímja Tvojé; povím vsjá čudesá Tvojá.

Jehdá prijímu vrémja, * Áz pravotý vozsuždú.

Rastájasja zemľá i vsí živúščiji na néj, * Áz utverdích stolpý jejá.

Rích bezzakónnujuščym, ne bezzakónnujte: * i sohrišájuščym, ne voznosíte róha,

ne vozdvizájte na vysotú róha vášeho, * i ne hlahólite na Bóha neprávdu:

jáko nižé ot ischód, nižé ot západ, * nižé ot pustých hór.

Jáko Bóh sudijá jésť: * sehó smirjáet, i sehó voznósit.

Jáko čáša v rucí Hospódni, * viná nerastvoréna ispólň rastvorénija,

i ukloní ot sejá v sijú: obáče dróždije jehó ne istoščísja, * ispijút vsí hríšniji zemlí.

Áz že vozrádujusja v vík, * vospojú Bóhu Jákovľu:

i vsjá róhi hríšnych slomľú, * i voznesétsja róh právednaho.

Ornament

Psalóm 75

Vídom vo Judéji Bóh: * vo Izraíli vélije ímja Jehó.

I býsť v míri místo Jehó * i žilíšče Jehó v Sijóňi.

Támo sokruší kríposti lukóv, * orúžije i méč i bráň.

Prosviščáješi Tý dívno * ot hór víčnych.

Smjatóšasja vsí nerazúmniji sérdcem: usnúša snóm svojím, * i ničtóže obritóša vsí múžije bohátstva v rukách svojích.

Ot zapreščénija Tvojehó, Bóže Jákovľ, * vozdrimáša vsédšiji na kóni.

Tý strášen jesí, i któ protivostánet Tebí? * Ottóľi hňív Tvój.

S nebesé slýšan sotvoríl jesí súd: * zemľá ubojásja, i umolčá,

vnehdá vostáti na súd Bóhu, * spastí vsjá krótkija zemlí.

Jáko pomyšlénije čelovíčeskoje ispovístsja Tebí: * i ostánok pomyšlénija prázdnujet Tí.

Pomolítesja i vozdadíte Hóspodevi Bóhu nášemu. * Vsí íže ókrest Jehó prinesút dáry,

strášnomu i otjémľuščemu dúchi kňazéj, * strášnomu páče caréj zemných.

Ornament

Psalóm 76

Hlásom mojím ko Hóspodu vozzvách, * hlásom mojím k Bóhu, i vňát mí.

V déň skórbi mojejá Bóha vzyskách rukáma mojíma, * nóščiju pred Ním, i ne preľščén bých; otvéržesja uťíšitisja dušá mojá.

Pomjanúch Bóha i vozveselíchsja, * pohlumľáchsja i malodúšestvovaše dúch mój.

Predvarísťi stražbý óči mojí: * smjatóchsja i ne hlahólach.

Pomýslich dní pérvyja, * i ľíta víčnaja pomjanúch, i poučáchsja:

nóščiju sérdcem mojím hlumľáchsja, * i tužáše dúch mój:

Jedá vo víki otrínet Hospóď, * i ne priložít blahovolíti pákí

Ilí do koncá mílosť Svojú otsičét? * Skončá hlahól ot róda v ród.

Jdá zabúdet uščédriti Bóh? * Ilí udéržit vo hňívi Svojém ščedróty Svojá?

I rích: nýňi načách, * sijá izmína desnícy Výšňaho.

Pomjanúch ďilá Hospódňa, * jáko pomjanú ot načála čudesá Tvojá,

i poučúsja vo vsích ďíľich Tvojích, * i v načinánijich Tvojích pohlumľúsja.

Bóže, vo svjaťím púť Tvój: * któ Bóh vélij jáko Bóh náš?

Tý jesí Bóh tvorjáj čudesá: * skazál jesí v ľúdech sílu Tvojú,

izbávil jesí mýšceju Tvojéju ľúdi Tvojá, * sýny Jákovli i Jósifovy.

Víďiša Ťá vódy, Bóže, * víďiša Ťá vódy, i ubojášasja: smjatóšasja bézdny,

mnóžestvo šúma vód, hlás dáša óblacy, * íbo stríly Tvojá prechóďat.

Hlás hróma Tvojehó v kolesí, osvitíša mólnija Tvojá vselénnuju: * podvížesja i trépetna býsť zemľá.

V móri putijé Tvojí, i stezí Tvojí v vodách mnóhich, * i sľidý Tvojá ne poznájutsja.

Nastávil jesí jáko óvcy ľúdi Tvojá * rukóju Mojséovoju i Aaróneju.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Hóspodi, vozzvách: hlás 3.

Psalóm 140.

Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * uslýši mja Hóspodi. * Hóspodi, vozvách k tebí uslýši mja, * voňmí hlásu molénija mojehó, * vnehdá vozváti mi k tebí, uslýši mja, Hóspodi.**

Da isprávitsja molítva mojá * jáko kadílo préd tobóju: * vozďijánije rukú mojéju, * žértva večérňaja, uslýší mjá Hóspodi.**

Položí Hóspodi chranénije ustóm mojím, * i dvér ohraždénija o ustnách mojích. - Ne ukloní sérdca mojehó v slovesá lukávstvija, * nepščeváti viný o hrisích. - So čelovíki ďílajuščimi bezzakónije, * i ne sočtúsja s izbránnymi ích. - Nakážet mjá právednik mílostiju, i obličít mjá, * jeléj že hríšnaho da ne namástit hlavý mojejá. - Jáko jéšče i molítva mojá v blahovolénijich ích, * požérty býša pri kámeni sudijí ích. - Uslýšatsja hlahóly mojá jáko vozmohóša: * jáko tólšča zemlí prosídesja na zemlí, rastočíšasja kósti ích pri áďi. - Jáko k tebí Hóspodi, Hóspodi óči mojí, * na ťá upovách, ne otimí dušu mojú. - Sochraní mjá ot síti, júže sostáviša mí, * i ot soblázn ďílajuščich bezzakónije. - Pádut vo mréžu svojú hríšnicy, * jedín jésm áz dóndeže prejdú.

Psalóm 141.

Hlásom mojím k Hóspodu vozzvách, * hlasóm mojím ko Hóspodu pomolíchsja. - Prolíju préd ním molénije mojé, * pečáľ mojú préd ním vozviščú. - Vnehdá isčezáti ot mené dúchu mojemú, * i tý poznal jesí stezí mojá. - Na putí sém po nemúže choždách, * skrýša síť mňí. - Smotrjách odesnúju i vozhľadách, * i ne bí znájaj mené. - Pohíbe bíhstvo ot mené, * i ňísť vzyskajáj duší mojejá. - Vozzvách k tebí Hóspodi rích: * tý jesí upovánije mojé, čásť mojá jesí na zemlí žívych. - Voňmí moléniju mojemú, * jáko smiríchsja ziló. - Izbávi mjá ot hoňáščich mjá, * jáko ukripíšasja páče mené.

Stích 10: Izvedí iz temnícy dúšu mojú, ispovídatisja ímeni tvojemú.

Stích 9: Mené ždút právednicy, dóndeže vozdási mňi.

Stích 8: Iz hlubiný vozvách k tebí Hóspodi, Hóspodi uslýši hlas moj.

Stích 7: Da búdut úši tvojí vnémľušči hlásu molénija mojehó.

Stichíry podóbny tripísnca, hospodína Jósifa,

Stích 6: Ašče bezzakónija nazriši Hóspodi, Hóspodi kto postojít, jáko u tebé očiščénije jesť.

hlás 3. Podóben: Krestojavlénno: Dávyj nám poščénija vrémja obratítisja i živým býti, i nikákože pohíbnuti, Slóve Bóžij, spodóbi vsích blahouhodíti tebí dóbri, i téplym umilénijem poslužíti tebí Christé, jákože bludníca ónaja cilomúdrennaja i čestnája, inohdá mírom i izlijáňmi téplych sléz, prehrišénij prijímši ostavlénije.

Stích 5: Imené rádi tvojehó poterpích ťa Hóspodi, poterpí dušá mojá vo slóvo tvojé, upová dušá mojá na Hóspoda.

Jákože sľipýj ot sérdca zovú ti: Sýne Bóžij, prosvití mojí óči serdéčnyja. Jákože vírnaja chananéa vopijú ti: pomíluj mjá ščédre, íbo dúšu bisnújuščujusja ímam v slastéch: júže preminív ot ťmý strastéj, próčeje žíti čísťi sotvorí, da slávľu tvojú mnóhuju blahostýňu.

Ínyj, hospodína Theódora,

Stích 4: Ot stráži útrenija do nóšči, ot stráži útrénija da upovájet Isrájiľ na Hóspoda.

hlás 8. Podóben: Bohozvánnyj múčenik: Bohosvítlaja blahodáť vozderžánija, vozsijávši nám dnés sólnca svitľíje, dúšy náša prosviščájet, jákože óblaki strásti hrichóvnyja othoňájušči. Sehó rádi vsí pritecém, blahodúšno sijú lobyzájušče: rádujuščesja soveršájem Božéstvennoje póprišče tohó, jehóže vo vesélijich učreždájuščesja vozopijím Christú: osvjatí bláže, sijé soveršájuščyja vírno.

Stích 3: Jáko u Hóspoda mílosť i mnóhoje u ného izbavlénije, i toj izbávit isrájiľa ot vsich bezzakónij jehó.

hlás 4. Podóben: Dál jesí známenije: Prevíčnujuščeje * i nikákože pretekájuščeje * vozželáv blahoslávije, * slávu prenebréhl jesí * prechoďáščuju i pohibájuščuju: * i krest vosprijém, * raspénšemusja posľídoval jesí, * i plóť pokoríl jesí póstničeskimi pódvihi. * Sehó rádi pámjať tvojú soveršájem, Jákove.

Stích 2: Chvalíte Hóspoda vsi jazýcy, pochvalíte jehó vsi ľúdije.

Míru i strastém raspinájem, Jákove, * dúšu sobľúl jesí * neskvérnu i nebláznennu, * nesmíšennu dóľnymi, ótče, načertáňmi, * i viďíniji tájnymi voskrilívsja k nebésnym. * V níchže tvojé žitijé predvozložíl jesí, prepodóbne, * jáko Christóv drúh ískrennij, * jáko uhódnik vírňijšij.

Stích 1: Jáko utverdísja mílosť jehó na nás, i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

Nezlóbiv, cíl, * mílostiv i bratoľubív, * smirennomúdr i krótok, * ľubvé ispólnen, * mílostyneju ukrášen, * terpínijem poždátelen, * víroju i nadéždoju ukrašájem, * pokazálsja jesí, vseprisnopámjatne, * molítvami udobrjájem, * i Božéstvennymi svítlosťmi svjaščénno oblistájem.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen:

Skvérnu otmýj strástnaho sérdca mojehó, * Bohoródice vsepítaja, * i vsjá jázvy i hnojénija sehó, * jáže ot hrichá, * očísti, čístaja, * i umá mojehó ustávi nepostojánije: * jáko da sílu tvojú * i velíkoje zastuplénije * veličáju okajánnyj * i nepotrébnyj ráb tvój.

Diákon: Premúdrosť, prósti.

Lík: Svíte tíchij, * svjatýja slávy, * bezsmértnaho Otcá nebésnaho, * svjatáho blažénnaho, * Iisúse Christé: * Prišédše sólnca na západ, * víďivše svít večérnij, * pojém Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha Bóha. * Dostójin jesí * vo vsja vremená, * pít býti * hlásy prepodóbnými, * Sýne Bóžij, * živót dajáj vsemú míru, * jehóže rádi * vés mír slávit ťa.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokímen, psalóm 85, hlás 4: Nastávi mjá Hóspodi na púť tvój, i pojdú vo ístiňi tvojéj.

Stích: Prikloní Hóspodi úcho tvojé.

Bytijá čténije.

[Hlavá 13 st. 12-18] Avrám že vselísja v zemlí chanaánsťij: Lót že vselísja vo hráďi okréstnych strán, i vselísja v Sodómi. Čelovícy že súščiji v Sodómi zlí, i hríšni pred Bohom ziló. Bóh že rečé Avrámu, povnehdá razlučítisja Lótu ot nehó: vozzrí očíma tvojíma, i vížď ot místa, iďíže tý nýňi jesí, k síveru, i Lívi, i k vostóku, i mórju. Jáko vsjú zémľu, júže tý vídiši, tebí dám jú, i símeni tvojemú vo víki. I sotvorjú símja tvojé jáko pesók zemnýj: ášče któ móžet isčestí pesók zemnýj, to i símja tvojé izočtét. Vostáv projdí zémľu v dolhotú jejá, i v širotú, jáko tebí dám jú, i símeni tvojemú vo vík. I otselívsja Avrám, prišéd vselísja u dúba mamvríjskaho, íže bjáše v Chevróňi: i sozdá tú žértvennik Hóspodu.

Prokímen, psalóm 86, hlás 4: Ľúbit Hospóď vratá sijóňa, páče vsích selénij Jákovlich.

Stích: Osnovánija jehó na horách svjatých.

Prítčej čténije.

[Hlavá 14, st. 27-35. hlavá 15 st. 1-4.] Strách Hospódeň istóčnik žízni, tvorít že ukloňátisja ot síti smértnyja. Vo mnózi jazýci sláva carjú: vo oskuďíniji že ľúdsťi sokrušénije síľnomu. Dolhoterpilív múž, mnóh v rázumi: malodúšnyj že krípko bezúmen. Krótkij múž sérdcu vráč: móľ že kostém sérdce čúvstvenno. Oklevetájaj ubóhaho, razdražájet sotvóršaho í: počitájaj že jehó, mílujet níščaho. Vo zlóbi svojéj otrínetsja nečestívyj: naďíjaj že sja na Hóspoda, svojím prepodóbijem práveden. V sérdci blázi múža počíjet premúdrosť: v sérdci že bezúmnych ne poznavájetsja. Právda vozvyšájet jazýk, umaľájut že plemená hrisí. Prijáten carévi sluhá razúmnyj: svojím že blahoobraščénijem otémlet bezčéstije. Hňív hubít i razúmnyja: otvít že smirén otvraščájet járosť, a slóvo žéstoko vozdvizájet hňívy. Jazýk múdrych dóbraja svísť: ustá že bezúmnych vozviščájut zlája. Na vsjákom mísťi óči Hospódni smatrjájut zlýja že i blahíja. Iscilénije jazýka drévo žízni: chraňáj že jehó, ispólnitsja Dúcha.

Spodóbi, Hóspodi:

Spodóbi, Hóspodi, vo véčer sej, * bez hrichá sochranitísja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, Bóže otéc nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazúmi nas opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vik, * ďíl rukú tvojéju ne prezri. - Tebí podobájet chvalá, * tebí podobájet pínije. - Tebí sláva podobájet * Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu. - Nýňi i prísno, * i vo víki vikóv, amíň.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi: )

Diákon: Ispólnim večerňuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Véčera vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú, i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Molítva hlavopriklonénija: Hóspodi Bóže naš, priklonívyj nebesá i sošédyj na spasénije róda čelovíčeskaho, prízri na rabý Tvojá, i na dostojánije Tvojé. Tebí bo strášnomu i čelovikoľúbcu sudijí, Tvojí rabí podkloníša hlavý, svojá pokoriša výja, ne ot čelovík ožidájušče pómošči, no Tvojejá naďíjuščesja mílosti, i Tvojehó čájušče spasénija: jáže sochraní na vsjákoje vrémja, i po nastojáščem véčeri, i v prichoďáščuju nošč, ot vsjákaho vrahá, ot vsjákaho protívnaho ďíjstva diávoľskaho, i ot pomyšlénij sújetnych, i vospominánij lukávych.

Jeréj: Búdi deržáva cárstvija Tvojehó blahoslovéna i preproslávlena, Otcá i Sýna, i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Na stichóvňi samohlásen,

hlás 7, jedínoždy: Jákože vpadýj v razbójniki i ujázven, táko i áz vpadóch ot mojích hrichóv, i ujázvena jésť dušá mojá: k komú pribíhnu iscilítisja? Tókmo k tebí dúš že i ťilés vračú: izlíj na mjá Bóže velíkuju tvojú mílosť.

Stích: K tebí vozvedóch óči mojí, živúščemu na nebesí. Sé jáko óči ráb v rukú hospódij svoích, jáko óči rabýni v rukú hospoží svojejá, táko óči náši ko Hóspodu Bóhu nášemu, dóndeže uščédrit ný.

Ínyj samohlásen, jedínoždy, hlás 4: Prehrišívše ot prestuplénija pérvaho, ot rájskija sládosti i naslaždénija vedéni býchom v bezčéstňijšuju žízň: dobroďítelej bo podobájuščaho i chváľnaho žitijá sovlékšesja prehrišéňmi, jáko v razbójniki vpadóchom: íspolu že mértvy jesmý, prehrišívše ot spasíteľnych učénij tvojích, no mólim ťá ot Maríji javívšahosja, i bezstrástno strástém priblíživšahosja Vladýku: objaží náša jáže ot hrichá pribývšyja strúpy, i bezmírnoje tvojé milosérdije izliváj na ný, tvojé iscilíteľnoje popečénije, jáko čelovikoľúbec.

Stích: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nás, jáko po mnóhu ispólnichomsja uničižénija: najpáče napólnisja dušá náša ponošénija hobzújuščich i uničižénija hórdych.

Múčeničen: Svjatých múčenik prijémyj terpínije, i ot nás prijimí pínije čelovikoľúbče, dáruja nám ťích molítvami véliju mílosť.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen: Ot vsích bíd rabý tvojá sochraňáj, blahoslovénnaja Bohoródice: da ťá slávim nadéždu dúš nášich.

Táže:

Nýňi otpuščáješi rabá tvojehó, Vladýko, * po hlahólu tvojemú s mírom. * Jáko víďista oči mojí spasénije tvojé, * jéže jesí uhotovál pred licém vsich ľudéj. * Svít vo otkrovénije jazýkov * i slávu ľudéj tvojích Ísraiľa

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Tropár, hlás 4. Bohoródice Ďívo, rádujsja obrádovannaja Maríje, Hospóď s tobóju: blahoslovénna ty v ženách, i blahoslovén Plód čréva tvojehó; jáko rodilá jesí Christá Spása, Izbáviteľa dušám nášym. Poklon dozemnyj.

Sláva: Krestíteľu Christóv, tebí mólimsja, vsích nás pomjaní, da izbávimsja ot bezzakónij nášich: tebí bo daná býsť blahodáť molítisja za ný. Poklon dozemnyj.

I nýňi Molíte o nás svjatíji apostóly, prorócy, múčenicy, i vsi svjatíji, da izbávimsja ot bíd í skorbéj: vás bo predstátelej téplych k Spásu vsí sťažáchom. Poklon dozemnyj.

Pod Tvojú mílosť pribihájem Bohoródice Ďívo: molítv nášich ne prézri vo skórbich, no ot bíd izbávi nás, jedína čístaja í blahoslovénnaja.

Hóspodi pomíluj, 40x Hóspodi blahosloví.

Jerej: Syj blahoslovén Christós Bóh náš, vsehdá, nýňi i prísno i vo víky vikóv.

Amiň.

Jerej: Nebésnyj Carjú, Cérkov nášu ukripí, víru utverdí, jazýki ukrotí, mir umirí, hrád séj (vés sijú) dóbri sochraní, préžde otšédšyja otcý i brátíju nášu v króvich právednych učiní, í nás v pokajániji i ispovídaniji, Hóspodi, prijmí i pomíluj, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Amiň. Hóspodi pomiluj 3x

Sláva: I nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahoslovi ótče.

Jerej: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Isúse Christé, Bóže naš, pomíluj nas.

Amiň.

Jerej: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Poklon dozemnyj.

Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Poklon dozemnyj.

Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

12 malych poklónov, hlahóľušče na kíjždo poklón:

Bóže, mílostiv búdi mňi hríšnomu.

Bóže, očísti hrichí moja i pomíluj mjá.

Bez čislá sohriších, Hóspodi, prostí mjá.

i páki: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

Táže:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hospodi pomíluj. 12x

i molítva

Jerej: Vsesvjatája Trójce, jedinosúščnaja (neoderžímaja) deržávo, i nerazďilímoe cárstvo, jáže vsích blahích vinóvnaja: blahovolí v nastojáščij séj čás i o mňí hríšňim, i vsjá mí omýj skvérny, i prosvití mí smýsl, jáko da vsehdá vospiváju, slavoslovľu i hlahóľu; jedín svját, jedín Hóspoď Isús Christós, vo slávu Bóha Otcá, amíň.

Búdi ímja Hóspodne blahoslovéno ot nýňi i do vika. 3x

Psalom 33.

Blahoslovľú Hóspoda na vsjákoje vrémja, * výnu chvalá jehó vo usťích mojích. – O Hóspoďi pochválitsja dušá mojá, * da uslýšat krótcyjí, i vozveseľátsja. — Vozvelíčite Hóspoda so mnóju, * i voznesém ímja jehó vkúpi. — Vzyskách Hóspoda i uslýša mjá, * i ot vsích skorbéj mojích izbávi mja. — Prístupíte k nemú, í prosvitítesja, * í líca váša ne postyďátsja. — Séj níščij vozzvá, i Hóspoď uslýša í, * i ot vsích skorbéj jehó spasé í. — Opolčítsja ánhel Hóspodeň ókrest bojáščichsja jehó, * í izbávit ích. — Vkusíte i vídite, jáko bláh Hóspoď, * blažén múž, íže upovájet náň. — Bójtesja Hóspoda vsí svjatíji jehó, * jáko ňísť lišénija bojáščimsja jehó. — Bohátiji obniščáša i vzalkáša, * vzyskájuščiji že Hóspoda, ne lišátsja vsjákaho bláha. — Priidíte čáda, poslúšajte mené, * stráchu Hóspodňu naučú vás. — Któ jésť čelovík choťáj živót, * ľubjáj dní víďiti bláhi? — Uderží jazýk tvój ot zlá, * í ustňí tvojí jéže ne hlahólati lstí. – Uklonísja ot zlá, i sotvorí bláho: * vzysčí míra, i požení í. — Óči Hóspodni na právednyja, * i úši jehó v molítvu ích. — Licé že Hóspodne na tvorjáščyja zlája, * jéže potrebíti ot zemlí pámjať ích. — Vozváša právedniji, i Hóspoď uslýša ích, * i ot vsích skorbéj ích izbávi ích. — Blíz Hóspoď sokrušénnych sérdcem,* i smirénnyja dúchom spasét. — Mnóhi skórbi právedným, * i ot vsích ích izbávit já Hóspoď. — Chranít Hóspoď vsjá kósti ích: * ni jedína ot ních sokrušitsja. — Smérť hríšnikov ľutá, * i nenavíďaščiji právednaho prehrišát. — Izbávit Hóspoď dúšy ráb svojích, * i ne prehrišát vsí upo­vájuščiji náň.

Dostójno jésť jáko vo ístinu blažíti ťá Bohoródicu, prisnoblažénnuju i preneporóčnuju i Máter Bóha nášeho. Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem. Poklón.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i vsechváľnych apóstol . . . i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament