Prvá hodinka 21.3.

Jeréj: Blahoslovén Bóh náš, vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv. (ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 5

Hlahóly mojá vnuší, Hóspodi, * razúmij zvánije mojé.

Vónmi hlásu molénija mojehó, Carjú mój i Bóže mój, * jáko k Tebí pomoľúsja, Hóspodi.

Zaútra uslýši hlás mój, * zaútra predstánu Tí, i úzriši mjá.

Jáko Bóh ne choťáj bezzakónija, Tý jesí: * ne priselítsja k Tebí lukávnujaj,

nižé prebúdut bezzakónnicy préd očíma Tvojíma: * voznenavíďil jesí vsjá dílajuščyja bezzakónije.

Pohubíši vsjá hlahóľuščyja lžú: * múža krovéj i ľstíva hnušájetsja Hospóď.

Áz že mnóžestvom mílosti Tvojejá, vnídu v dóm Tvój, * pokloňúsja ko chrámu svjatómu Tvojemú, v strási Tvojém.

Hóspodi, nastávi mjá právdoju Tvojéju, * vráh mojích rádi isprávi préd Tobóju púť mój.

Jáko nísť vo usťích ích ístiny, sérdce ích sújetno, * hrób otvérst hortáň ích: jazýki svojími ľščáchu.

Sudí ím, Bóže, da otpadút ot mýslej svojích, * po mnóžestvu nečéstija ích izríni já, jáko preohorčíša Ťá, Hóspodi.

I da vozveseľátsja vsí upovájuščiji na Ťá, * vo vík vozrádujutsja, i vselíšisja v ních, i pochváľatsja o Tebí ľúbjaščiji ímja Tvojé.

Jáko Tý blahoslovíši právednika, Hóspodi: * jáko orúžijem blahovolénija vinčál jesí nás.

Psalóm 89

Hóspodi, pribížišče býl jesí nám * v ród i ród.

Préžde dáže horám ne býti i sozdátisja zemlí i vselénňij, * i ot víka i do víka Tý jesí.

Ne otvratí čelovíka vo smirénije, i rékl jesí: * obratítesja, sýnove čelovíčestiji.

Jáko týsjašča ľít pred očíma Tvojíma, Hóspodi, * jáko déň včerášnij, íže mimoíde, i stráža noščnája.

Uničižénija ích ľíta búdut. * Útro jáko travá mimoídet, útro procvitét i préjdet: na véčer otpadét ožesťíjet i ízschnet.

Jáko isčezóchom hňívom Tvojím, * i járostiju Tvojéju smutíchomsja.

Polóžil jesí bezzakónija náša pred Tobóju: * vík náš v prosveščénije licá Tvojehó.

Jáko vsí dníje náši oskuďíša, * i hňívom Tvoím isčezóchom,

ľíta náša jáko paučína poučáchusja. * Dníje ľít nášich, v níchže sédmdesjat ľít, ášče že v sílach, ósmdesjat ľít,

i mnóžaje ích trúd i boľízň: * jáko priíde krótosť na ný, i nakážemsja.

Któ vísť deržávu hňíva Tvojehó, i ot strácha Tvojehó, * járosť Tvojú isčestí?

Desnícu Tvojú táko skaží mí, * i okovánnyja sérdcem v múdrosti.

Obratísja, Hóspodi, dokóľi? * i umolén búdi na rabý Tvojá.

Ispólnichomsja zaútra mílosti Tvojejá, Hóspodi, * i vozrádovachomsja, i vozveselíchomsja,

vo vsjá dní náša vozveselíchomsja, * za dní v ňáže smiríl ný jesí, ľíta v ňáže víďichom zlája.

I prízri na rabý Tvojá, i na ďilá Tvojá, * i nastávi sýny ích.

I búdi svítlosť Hóspoda Bóha nášeho na nás, * i ďilá rúk nášich isprávi na nás, i ďílo rúk nášich isprávi.

Psalóm Davídu, 100

Mílosť i súd * vospojú Tebí, Hóspodi.

Pojú i razumíju v putí neporóčňie, * kohdá priídeši ko mňí?

Prechoždách v nezlóbiji sérdca mojehó * posreďí dómu mojehó.

Ne predlahách pred očíma mojíma véšč zakonoprestúpnuju: * tvorjáščyja prestuplénije voznenavíďich.

Ne priľpé mňí sérdce stroptívo, * ukloňájuščahosja ot mené lukávaho ne poznách.

Oklevetájuščaho táj ískrenňaho svojehó, sehó izhoňách: * hórdym ókom, i nesýtym sérdcem, s sím ne jaďách.

Óči mojí na vírnyja zemlí, posaždáti já so mnóju: * choďáj po putí neporóčnu, séj mí služáše.

Ne živjáše posreďí dómu mojehó tvorjáj hordýňu, * hlahóľaj neprávednaja, ne ispravľáše pred očíma mojíma.

Vo útrija izbivách vsjá hríšnyja zemlí, * jéže potrebíti ot hráda Hospódňa vsjá ďílajuščyja bezzakónije.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva, i nýňi:

Molítva níščaho, jehdá unýjet, i pred Hóspodem prolijét molénije svojé, 101

Hóspodi, uslýši molítvu mojú, * i vópľ mój k Tebí da priídet.

Ne otvratí licá Tvojehó ot mené: vóňže ášče déň skorbľú, prikloní ko mňí úcho Tvojé: * vóňže ášče déň prizovú Ťá, skóro uslýši mjá.

Jáko isčezóša jáko dým dníje mojí, * i kósti mojá jáko sušílo soschóšasja.

Ujázven bých jáko travá, i ízsše sérdce mojé, * jáko zabých sňísti chľíb mój.

Ot hlása vozdychánija mojehó * priľpé kósť mojá plóti mojéj.

Upodóbichsja nejásyti pustýnňij, * bých jáko noščnýj vrán na nýrišči.

Bďích i bých jáko ptíca * osóbjaščajasja na zďí.

Vés déň ponošáchu mí vrazí mojí, * i chvaľáščiji mjá mnóju kleňáchusja.

Zané pépel jáko chľíb jaďách, * i pitijé mojé s pláčem rastvorjách.

Ot licá hňíva Tvojehó i járosti Tvojejá: * jáko voznés nizvérhl mjá jesí.

Dníje mojí jáko síň ukloníšasja, * i áz jáko síno izschóch.

Tý že, Hóspodi, vo vík prebyváješi, * i pámjať Tvojá v ród i ród.

Tý voskrés uščédriši Sióna, * jáko vrémja uščédriti jehó, jáko priíde vrémja:

jáko blahovolíša rabí Tvoí kámenije jehó, * i pérsť jehó uščédrjat.

I ubojátsja jazýcy ímene Hospódňa, * i vsí cárije zémstiji slávy Tvojejá.

Jáko sozíždet Hospóď Sijóna, * i javítsja vo slávi Svojéj.

Prizrí na molítvu smirénnych, * i ne uničiží molénija ích.

Da napíšetsja sijé v ród ín, * i ľúdije ziždémiji voschváľat Hóspoda,

jako priníče s vysotý svjatýja Svojejá, * Hospóď s nebesé na zémľu prizrí,

uslýšati vozdychánije okovánnych, * razrišíti sýny umerščvlénnych,

vozvistíti v Sijóňi ímja Hospódne, * i chvalú Jehó vo Jerusalími.

Vnehdá sobrátisja ľúdem vkúpi, * i carém, jéže rabótati Hóspodevi.

Otviščá jemú na putí kríposti jehó: * umalénije dnéj mojích vozvistí mí.

Ne vozvedí mené v prepolovénije dnéj mojích: * v róďi rodóv ľíta Tvojá.

V načáľich Tý, Hóspodi, zémľu osnovál jesí, * i ďilá rukú Tvojéju súť nebesá.

Tá pohíbnut, Tý že prebyváješi: i vsjá, jáko ríza obetšájut, * i jáko odéždu svijéši já i izmiňátsja.

Tý že tójžde jesí, * i ľíta Tvojá ne oskuďíjut.

Sýnove ráb Tvojích vseľátsja, * i símja ích vo vík isprávitsja.

Psalóm Davídu, 102

Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda, * i vsjá vnútrenňaja mojá ímja svjatóje Jehó.

Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda, * i ne zabyváj vsích vozdajánij Jehó,

očiščájuščaho vsjá bezzakónija tvojá, * isciľájuščaho vsjá nedúhi tvojá,

izbavľájuščaho ot istľínija živót tvój, * vinčájuščaho ťá mílostiju i ščedrótami,

ispolňájuščaho vo blahích želánije tvojé: * obnovítsja jáko órľa júnosť tvojá.

Tvorjáj mílostyni Hospóď, * i suďbú vsím obídimym.

Skazá putí Svojá Moiséovi, * synovóm Izráilevym choťínija Svojá.

Ščédr i mílostiv Hospóď, * dolhoterpilív i mnohomílostiv.

Ne do koncá prohňívajetsja, * nižé vo vík vraždújet,

ne po bezzakónijem nášym sotvoríl jésť nám, * nižé po hrichóm nášym vozdál jésť nám.

Jáko po vysoťí nebésňij ot zemlí, * utverdíl jésť Hospóď mílosť Svojú na bojáščichsja Jehó.

Jelíko otstoját vostócy ot západ, * událil jésť ot nás bezzakónija náša.

Jákože ščédrit otéc sýny, * uščédri Hospóď bojáščichsja Jehó.

Jáko Tój pozná sozdánije náše, * pomjanú, jáko pérsť jesmý.

Čelovík, jáko travá dníje jehó, * jáko cvít séľnyj, táko ocvitét,

jáko dúch prójde v ném, i ne búdet, * i ne poznájet ktomú místa svojehó.

Mílosť že Hospódňa ot víka * i do víka na bojáščichsja Jehó,

i právda Jehó na syňích synóv, chraňáščich zavít Jehó, * i pómňaščich zápovidi Jehó tvoríti já.

Hospóď na nebesí uhotóva Prestól Svój, * i Cárstvo Jehó vsími obladájet.

Blahoslovíte Hóspoda vsí Ánheli Jehó, síľniji krípostiju, * tvorjáščiji slóvo Jehó, uslýšati hlás slovés Jehó.

Blahoslovíte Hóspoda vsjá síly Jehó, * sluhí Jehó, tvorjáščiji vóľu Jehó.

Blahoslovíte Hóspoda vsjá ďilá Jehó, na vsjákom mísťi vladýčestva Jehó, * blahosloví, dušé mojá, Hóspoda.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm Davídu, o mirsťím bytíji, 103

Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda. Hóspodi, Bóže mój, vozvelíčilsja jesí ziló, * vo ispovídanije i v veleľípotu obléklsja jesí.

Oďijájsja svítom, jáko rízoju, * prostirájaj nébo, jáko kóžu.

Pokryvájaj vodámi prevýsprenňaja Svojá, * polahájaj óblaki na voschoždénije Svojé, choďáj na krilú vítreňu.

Tvorjáj Ánhely Svojá dúchi * i sluhí Svojá plámeň óhnennyj.

Osnovájaj zémľu na tvérdi jejá, * ne preklonítsja vo vík víka.

Bézdna, jáko ríza, oďijánije jejá, * na horách stánut vódy,

ot zapreščénija Tvojehó pobíhnut, * ot hlása hróma Tvojehó ubojátsja.

Voschóďat hóry i nischóďat poľá v místo, * jéže osnovál jesí ím.

Preďíl položíl jesí, jehóže ne préjdut, * nižé obraťátsja pokrýti zémľu.

Posylájaj istóčniki v débrich, * posreďí hór prójdut vódy.

Napajájut vsjá zvíri séľnyja, * ždút onáhri v žáždu svojú.

Na tých ptícy nebésnyja privitájut, * ot sredý kámenija daďát hlás.

Napajájaj hóry ot prevýsprennich Svojích, * ot plodá ďíl Tvojích nasýtitsja zemľá.

Prozjabájaj travú skotóm, * i zlák na slúžbu čelovíkom, izvestí chľíb ot zemlí.

I vinó veselít sérdce čelovíka, umástiti licé jeléjem, * i chľíb sérdce čelovíka ukripít.

Nasýťatsja drevá poľskája, * kédri Livánstiji, íchže jesí nasadíl.

Támo ptícy vohňizďátsja, * jerodíjevo žilíšče predvodíteľstvujet ími.

Hóry vysókija jelénem, * kámeň pribížišče zájacem.

Sotvoríl jésť lunú vo vremená, * sólnce pozná západ svój.

Položíl jesí tmú, i býsť nóšč, * v néjže prójdut vsí zvérije dubrávniji.

Skímni rykájuščiji, voschítiti * i vzyskáti ot Bóha píšču sebí.

Vozsijá sólnce i sobrášasja * i v lóžach svojích ľáhut.

Izýdet čelovík na ďílo svojé * i na ďílanije svojé do véčera.

Jáko vozvelíčišasja ďilá Tvojá, Hóspodi, * vsjá premúdrostiju sotvoríl jesí, ispólnisja zemľá tvári Tvojejá.

Sijé móre velíkoje i prostránnoje, * támo hádi, íchže ňísť čislá, živótnaja málaja s velíkimi,

támo korablí preplávajut, * zmíj séj, jehóže sozdál jesí ruhátisja jemú.

Vsjá k Tebí čájut, * dáti píšču ím vo bláho vrémja.

Dávšu Tebí ím soberút, * otvérzšu Tebí rúku vsjáčeskaja ispólňatsja bláhosti,

otvráščšu že Tebí licé, vozmjatútsja, * otímeši dúch ích, i isčéznut, i v pérsť svojú vozvraťátsja.

Pósleši Dúcha Tvojehó, i sozíždutsja, * i obnovíši licé zemlí.

Búdi sláva Hospódňa vo víki, * vozveselítsja Hospóď o ďíľich Svoích,

prizirájaj na zémľu, i tvorjáj jú trjastísja, * prikasájajsja horám, i dymjátsja.

Vospojú Hóspodevi v živoťí mojém, * pojú Bóhu mojemú, dóndeže jésm,

da usladítsja Jemú besída mojá, * áz že vozveseľúsja o Hóspoďi.

Da isčéznut hríšnicy ot zemlí, i bezzakónnicy, jákože ne býti ím. * Blahosloví, dušé mojá, Hóspoda.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Allilúija, 104

Ispovídajtesja Hóspodevi, i prizyvájte ímja Jehó, * vozvistíte vo jazýcich ďilá Jehó.

Vospójte Jemú i pójte Jemú, * povídite vsjá čudesá Jehó.

Chvalítesja o ímeni svjaťím Jehó, * da vozveselítsja sérdce íščuščich Hóspoda.

Vzyščíte Hóspoda, i utverdítesja, * vzyščíte licá Jehó výnu.

Pomjaníte čudesá Jehó, jáže sotvorí, * čudesá Jehó, i suďbý úst Jehó.

Símja Avraámle rabí Jehó, * sýnove Jákovli izbránniji Jehó.

Tój Hospóď Bóh náš, * po vséj zemlí suďbý Jehó.

Pomjanú v vík zavít Svój, * slóvo, jéže zapovída v týsjašči rodóv,

jéže zaviščá Avráamu, * i kľátvu Svojú Isaáku.

I postávi jú Jákovu v poveľínije, * i Izráiľu v zavít víčen,

hlahóľa: tebí dám zémľu Chanaáňu, * úže dostojánija vášeho,

vnehdá býti ím málym čislóm, * maľíjšym i prišéľcem v néj.

I preidóša ot jazýka v jazýk, * i ot cárstvija v ľúdi íny.

Ne ostávi čelovíka obíďiti ích, * i obličí o ních carí.

Ne prikasájtesja pomázannym Mojím, * i vo prorócich Mojích ne lukávnujte.

I prizvá hlád na zémľu, * vsjáko utverždénije chľíbnoje sotrý.

Poslá pred ními čelovíka: * v rabá pródan býsť Jósif.

Smiríša vo okóvach nózi jehó, * žeľízo prójde dušá jehó,

dóndeže priíde slóvo Jehó, * slóvo Hospódne razžžé jehó.

Poslá cár i razriší jehó: * kňáz ľúdej, i ostávi jehó.

Postávi jehó hospodína dómu svojemú, * i kňázja vsemú sťažániju svojemú,

nakazáti kňázi jehó jáko sebí, * i stárcy jehó umudríti.

I vníde Izráiľ vo Jehípet, * i Jákov prišéľstvova v zémľu Chámovu.

I vozrastí ľúdi svojá ziló, * i ukripí já páče vrahóv ích.

Prevratí sérdce ích voznenavíďiti ľúdi Jehó, * lésť sotvoríti v rabích Jehó.

Poslá Moiséa rabá Svojehó, * Aaróna, jehóže izbrá Sebí.

Položí v ních slovesá známenij Svojích, * i čudés Svojích v zemlí Chámovi.

Poslá tmú i pomračí, * jáko preohorčíša slovesá Jehó.

Preloží vódy ích v króv, * i izmorí rýby ích.

Voskipí zemľá ích žábami * v sokróviščnicach caréj ích.

Rečé, i priidóša pésija múchi, * i sknípy vo vsjá preďíly ích.

Položí doždí ích hrády, * óhň popaľájušč v zemlí ích,

i porazí vinohrády ích i smókvy ích, * i sotrý vsjákoje drévo preďíl ích.

Rečé, i priidóša prúzi i húsenicy, * ímže ne bí čislá.

I sňidóša vsjáku travú v zemlí ích, * i pojadóša vsják plód zemlí ích.

I porazí vsjákaho pérvenca v zemlí ích, * načátok vsjákaho trudá ích,

i izvedé já so srebróm i zlátom, * i ne bí v koľínach ích boľáj.

Vozveselísja Jehípet vo ischoždéniji ích, * jáko napadé strách ích na ňá.

Rasprostré óblak v pokróv ím i óhň, * jéže prosvitíti ím nóščiju.

Prosíša i priidóša krásteli, * i chľíba nebésnaho nasýti já,

razvérze kámeň i potekóša vódy, * potekóša v bezvódnych ríki,

jáko pomjanú slóvo svjatóje Svojé, * jéže ko Avraámu, rabú Svojemú.

I izvedé ľúdi Svojá v rádosti, * i izbránnyja Svojá vo veséliji.

I dadé ím straný jazýk, * i trudý ľudéj nasľídovaša,

jáko da sochraňát opravdánija Jehó * i zakóna Jehó vzýščut.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Tropár, hlás 6.

Zaútra uslýši hlás mój, * carjú mój i Bóže mój.

Stích 1: Hlahóly mojá vnuší, Hóspodi, razumíj zvánije mojé.

Zaútra uslýši hlás mój, * carjú mój i Bóže mój.

Stích 2: Jáko k tebí pomoľúsja, Hóspodi.

Zaútra uslýši hlás mój, * carjú mój i Bóže mój.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen:

Čtó ťá narečém, o obrádovannaja? * Nébo, jáko vozsijála jesí sólnce právdy: * ráj, jáko vozrastíla jesí cvít netľínija: * ďívu, jáko prebylá jesí netľínna: * čístuju máter, jáko imíla jesí na rúku sýna, vsích, Bóha: * tohó molí spastísja dušám nášym.

Stopý mojá naprávi po slovesí tvojemú, i da ne obladájet mnóju sjákoje bezzakónije. Izbávi mjá ot klevetý čelovíčeskija, i sochraňú zápovidi tvojá. (2x)

Licé tvojé prosvití na rabá tvojehó, i naučí mjá opravdánijem tvojím. (2x)

Da ispólňatsja ustá mojá chvalénija tvojehó, Hóspodi, jáko da vospojú slávu tvojú, vés déň velikoľípije tvojé. (3x)

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Troparí hlás 4.:

Skóro predvarí, préžde dáže ne porabótimsja * vrahóm chúľaščym ťá, i preťáščym nám, Christé Bóže náš. * Pohubí krestóm tvojím borjúščyja nás, * da urazumíjut, káko móžet pravoslávnych víra, * molítvami Bohoródicy, * jedíne čelovikoľúbče.

Sláva:

Premúdrosti nastávniče, * smýsla podáteľu, * nemúdrych nakazáteľu i níščich zaščitíteľu, * utverdí, vrazumí sérdce mojé, Vladýko: * Tý dážď mí slóvo, Ótčeje Slóvo, * sé bo ustnám mojím ne vozbraňú, * vo jéže zváti tebí: * Mílostive, pomíluj mjá pádšaho.

I nýňi:

Preslávnuju Bóžiju máter, * i svjatých ánhel svjaťíjšuju, * nemólčno vospojím, sérdcem i ustý Bohoródicu sijú ispovídajušče, * jáko voístinnu róždšuju Bóha voploščénna, * i moľáščujusja neprestánno o dušách nášich.

Hóspodi, pomíluj. (40x)

Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čás, na nebesí i na zemlí poklaňájemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílostivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich bláh: sám, Hóspodi, primí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót náš k zápovidem Tvojím, dúšy náša osvjatí i ťilesá očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nás svjatými ánhely Tvojími, jáko da opolčénijem ích sobľudájemi i nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja Tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amíň.

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez sravnénija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahosloví ótče.

Jeréj: Bóže, uščédri ný, i blahosloví ný, prosviti licé tvojé na ný, i pomíluj ný.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, hlahólem: Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. )

Lík: Amiň.

Molitva sv. Jefrema:

Jerej: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Poklon dozemnyj.

Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Poklon dozemnyj.

Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

12 malych poklónov, hlahóľušče na kíjždo poklón:

Bóže, mílostiv búdi mňi hríšnomu.

Bóže, očísti hrichí moja i pomíluj mjá.

Bez čislá sohriších, Hóspodi, prostí mjá.

i páki: Hóspodi i Vladýko životá mojehó, duch unýnija, nebrežénija, ľubonačálija í prazdnoslóvija otžení ot mené. Duch že cilomúdrija i smirenomúdrija, terpínija í ľubvé dáruj mí nedostójnomu rabú tvojemú. Hóspodi Carjú, dážď mňí zríti mojá sohrišénija i ne osuždáti bráta mojehó, jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň. Poklon dozemnyj.

Táže:

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hospodi pomíluj. (12x)

I molítvu:

Christé svíte ístinnyj prosviščájaj i osvjaščájaj vsjákaho čelovíka hrjadúščaho v mír, da známenajetsja na nás svít licá tvojehó, da v ném úzrim svít nepristúpnyj, í isprávi stopý náša, k ďílaniju zápovidej tvojich, molítvami prečístyja tvojejá Mátere, i vsích Svjatých tvojích, amíň.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.