Malé povečerie 12.12.

Jeréj: Blahoslovén Boh náš vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: M**olítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 50

Pomíluj mja, Bóže, po velícij mílosti tvojéj. – I po mnóžestvu ščedrót tvojích očísti bezzakónije mojé. – Najpáče omýj mja ot bezzakónija mojehó, i ot hrichá mojehó očísti mja. – Jáko bezzakónije mojé az znáju, i hrich moj predomnóju jesť výnu. – Tebí jedínomu sohriších i lukávoje pred tobóju sotvorích, jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, i pobidíši vnehdá sudíti ti. – Se bo v bezzakónijich začát jesm, i vo hrisích rodí mja máti mojá. – Se bo ístinu vozľubíl jesí: bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mi jesí. – Okropíši mja yssópom i očíščusja, omýješi mja, i páče sňíha obíľusja. – Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, vozrádujutsja kósti smirénnyja. – Otvratí licé tvojé ot hrich mojích: i vsja bezzakónija mojá očísti. – Sérdce čísto sozíždi vo mňi, Bóže, i duch prav obnoví vo utróbi mojéj. – Ne otvérži mené ot licá tvojehó, i Dúcha tvojehó svjatáho ne ottimí ot mené. – Vozdážď mi rádosť spasénija tvojehó, i Dúchom vladýčnym utverdí mja. – Naučú bezzakónnyja putém tvojím, i nečestíviji k tebí obraťátsja. – Izbávi mja ot krovéj, Bóže, Bóže, spasénija mojehó: vozrádujetsja jazýk moj právďi tvojéj. – Hóspodi ustňí mojí otvérzeši, i ustá mojá vozvisťát chválu tvojú. – Jáko ašče by voschoťíl jesí žértvy dal bych úbo, vsesožžénija ne blahovolíši. – Žértva Bóhu duch sokrušén: sérdca sokrušénna i smirénna Boh ne uničižít. – Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, i da soziždutsja sťíny Jerusalímskija. – Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožžehajémaja, tohdá vozložát na oltár tvoj telcý.

Psalóm 69:

Bóže v pómošč mojú voňmí, Hóspodi, pomoščí mi potščísja. – Da postyďátsja i posrámjatsja, íščuščiji duší mojejá. – Da vozvraťátsja vspjať i postyďátsja, choťáščiji mi zlája. – Da vozvraťátsja ábije styďáščesja, hlahóľuščiji mňi: bláhože bláhože. – Da vozrádujutsja i vozveseľátsja o tebí vsi íščuščiji tebé Bóže, i da hlahóľut výnu: da vozvelíčitsja Hospoď, ľúbjaščiji spasénije tvojé. – Az že nišč jesm i ubóh, Bóže, pomozí mi. –Pomóščnik moj i izbáviteľ moj jesí ty, Hóspodi, * ne zakosní.

Psalóm 142:

Hóspodi uslýši molítvu mojú, vnuší molénije mojé vo ístiňi tvojéj, uslýši mja vo právďi tvojej. – I ne vnídi v súd s rabóm tvojím, jáko ne opravdítsja pred tobóju vsjak živýj. – Jáko pohná vrah dúšu mojú, smiríl jesť vo zémľu živót moj. – Posadíl mja jesť v témnych jako mértvyja víka, i uný vo mňi duch moj: vo mňi smjatésja sérdce mojé. – Pomjanúch dni drévnyja: poučíchsja vo vsich ďíľich tvojích, vo tvorénijich rukú tvojéju poučáchsja. – Vozďích k tebí rúci mojí, dušá mojá jako zémľa bezvódnaja tebí. – Skóro uslýši mja, Hóspodi, isčezé duch moj. – Neotvratí licá tvojehó ot mené, i upodóbľusja nischoďáščym v rov. – Slýšanu sotvorí mňi zaútra mílosť tvojú, jáko na ťa upovách. – Skaží mňi, Hóspodi puť vo oňže pojdú, jáko k tebí vzjach dúšu mojú. – Izmí mja ot vrah mojích, Hóspodi, k tebí pribihóch, naučí mja tvoríti vóľu tvojú, jáko ty jesí Bóh moj. – Duch tvoj blahíj nastávit mja na zémľu právu, ímene tvojehó rádi, Hóspodi, živíši mja právdoju tvojéju. – Izvedéši ot pečáli dúšu mojú, i mílostiju tvojéju potrebíši vrahí mojá. – I pohubíši vsja stužájuščyja duší mojéj, jáko áz rab tvoj jésm. – Uslýši mja Hóspodi v právďi tvojéj, i ne vnídi v sud s rabóm tvojím. – Uslýši mja Hóspodi v právďi tvojéj, i ne vnídi v sud s rabóm tvojím. – Duch tvoj blahíj,* nastávit mja na zémľu právu.

Male slavoslóvije

Sláva vo výšnich Bóhu, i na zemlí mir, vo čelovícich blahovolénije. Chválim ťa, blahoslovím ťa, kláňajemtisja, slavoslóvim ťa. - Blahodarím ťa, velikíja rádi slávy tvojejá, Hóspodi, Cárju nebésnyj. - Bóže Otče vsederžíteľu, Hóspodi, Sýne jedinoródnyj Isúse Christé, i Svjatýj Dúše, Hóspodi Bóže. - Áhnče Bóžij, Sýne Otč. - Vzémľaj hrich míra, pomíluj nas.- Vzémľaj hrichí míra, prijmí molítvy náša. - Siďáj odesnúju Otcá, pomíluj nás. - Jáko ty jedín svjat, ty jedín Hóspoď, Isús Christós, vo slávu Bóha Otcá, amíň. - Na vsjak deň blahoslovím ťa, i voschválim ímja tvojé vo vik, i vo vik víka. - Hóspodi, pribížišče byl jesí nam, vo rod i rod. - Az rich, Hóspodi, pomíluj mja, i iscilí dúšu mojú, jáko sohriších tebí. - Hóspodi, k tebí pribihóch, naučí mja tvoríti vóľu tvojú, jáko ty jesí Bóh moj. - Jáko u tebé jesť istóčnik životá, vo svíťi tvojém úzrim svít. - Probávi mílosť tvojú víduščym ťa. - Spodóbi, Hóspodi, v nošč sijú, bez hrichá sochranítisja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže Otéc nášich, i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nás, jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, naučí nás opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, vrazumí nás opravdánijem tvojím. Blahoslovén jesí, Svjatýj, prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vík, ďil rukú tvojejú ne prézri.- Tebí podobájet chvalá, tebí podobájet pínije.- Tebí sláva podobájet, Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu - I nýňi i prísno,* i vo víki vikóv, amíň

Víruju vo jedínaho Bóha Otcá, vsederžíteľa, tvorcá néba i zemlí, vídimych že vsich i nevídimych. – I v jedínaho Hóspoda Isúsa Christá Sýna Bóžija * jedinoródnaho, iže ot Otcá roždénnaho préžde vsich vik. – Svíta ot svíta, Boha ístinna ot Boha ístinna, * roždénna, nesotvorénna, jedinosúščna Otcú, ímže vsja býša. – Nas ďíľa čelovik, i nášeho rádi spasénija sšédšaho s nebés, * i voplotívšahosja ot Dúcha svjáta, i Maríji Ďívy, i vočelovíčšasja. – Raspjátaho že za ny pri Pontíjsťim Piláťi, i stradávša i pohrebénna, * – i voskrésšaho v tréťij deň po pisánijem. – I vozšédšaho na nebesá, i siďáščaho odesnúju Otcá, * i páki hrjadúščaho so slávoju sudíti živým i mértvym, jehóže cárstviju ne búdet koncá. – I v Dúcha Svjatáho, Hóspoda životvorjáščaho, * iže ot Otcá [i Sýna] ischoďáščaho – Iže so Otcém i Sýnom spoklaňájema i soslávima, * hlahólavšaho Proróki. – Vo jedínu, svjatúju, sobórnuju i apostolskuju Cérkov. – Ispovíduju jedíno kreščénije * vo ostavlénije hrichóv. – Čáju voskresénija mértvych. * I žízňi búduščaho víka. Amíň.

óba kanóna októicha, i prepodóbnaho na 4, jehóže kraehranésije: Písňmi čestvúju Danijíla stólpnika. Jósif.

Hlás 8. Písň 1.

irmós: Pojím Hóspodevi, provédšemu ľúdi svojá skvozí čermnóje móre, jáko jedín slávno proslávisja.

Písňmi blahovoschvalíti choťášču pámjať tvojú, blažénne, svitonósnuju mí zarjú, Danijíle, s nebesé nizposlí.

Vélije sólnce ístinno, ótče, vozsijál jesí koncém, dobroďítelej svítlostiju ozarjájaj vírnych sobránija.

Zakónom vladýčnim, ótče, povinújasja, umertvíl jesí vozderžánijem plóť, i povinúl jesí sijú Dúchu.

Bohoródičen: Vés čelovík javísja, prebýv jéže bí i po voploščéniji, íže iz tebé, Bohoródice, rodívyjsja neizmínnyj Hóspodi.

Písň 3.

irmós: Nebésnaho krúha verchotvórče, Hóspodi, i cérkve ziždíteľu, tý mené utverdí v ľubví tvojéj, želánij kráju, vírnych utverždénije, jedíne čelovikoľúbče.

Žezlóm vozderžánija strastéj móre, ótče, rasterzáv, prešél jesí nepotoplén, i hóru dostíhl jesí ístinnaho bezstrástija, i Bóhu besídoval jesí umá čistotóju.

Vozšéd na vysotú dobroďítelej, znájem býl jesí míru: na stolpí bo stojá vozvýšen, i sijánijem preslávnych čudés ozarjájaj víroju k tebí pritekájuščyja.

Vodružén, na kámeni Bóžija znánija, vsími kozňmí bisóvskimi javílsja jesí nepokolebím: na stólp úbo ťílo tvojé na zemlí vozvýsil jesí, dúšu že vperíl jesí k nebésnym.

Bohoródičen: Izbávi mjá strastéj našéstvija, Vladýčice, i borjúščyja mjá vrahí nýňi preborí: utverdí mja na kámeni Bóžija vóli: dúšu mojú prosvití, dvére Božéstvennaho svíta.

Sidálen, hlás 1. Podóben: Hrób tvój: Na stólp tebé sámaho vozvýsiv, ótče, vozderžánijem, Danijíle, plóť iznuríl jesí. Ťím i Dúcha sosúd dostóin býl jesí: blahodáť že Božéstvennuju vosprijém, treblažénne, nedúh vsjákij othóniši víroju čtúščich pámjať tvojú.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen: Upovánije christiján, presvjatája Ďívo, jehóže rodilá jesí Bóha, páče umá i slóva, neprestánno molí o vospivájuščich ťá, podáti ostavlénije hrichóv nášich vsích, i ispravlénije žitijá, víroju i ľubóviju prísno slávjaščym ťá.

Sláva, i nýňi, Krestobohoródičen: Neskvérnaja áhnica áhnca i pástyrja povíšena na dréi mértva zrjášči, pláčušči viščáše, Máterski vosklicájušči: káko preterpľú tvojé, jéže páče slóva, Sýne mój snítije, i vóľnyja strásti, Bóže preblahíj?

Písň 4.

irmós: Tý mojá kríposť, Hóspodi, tý mojá i síla, tý mój Bóh, tý mojé rádovanije, ne ostávľ ňídra Ótča, i nášu niščetú positív. Ťím s prorókom Avvakúmom zovú ti: síľi tvojéj sláva, čelovikoľúbče.

Jáko svitozárnoje sólnce, ótče prisnopámjatne, na stolpí blistájušča víďil jesí Bóžija rabá Simeóna: i istekájuščimi ot tohó božéstvennymi svitlosťmí božéstvenno ozarílsja jesí, Danijíle, i vo sľíd tohó žíteľstva chodíl jesí.

Démonskija polkí orúžijem víry pobidíl jesí strujámi že potopíl jesí molítv, páhubu ťích, ótče, othnáv, júže tvorjáchu plávajuščym, i spásl jesí víroju Bóhu pisnopojúščyja: síľi tvojéj sláva, čelovikoľúbče.

Vozstolpľája, ótče, tebé samáho, vseblažénne, vsenóščňi stojál jesí, jáko bezplóten, ne vysóko dušévnoje óko sťažáv, i čísto jákože zercálo Dúcha zarjú i Božéstvennaja javlénija čístym pómyslom prijémľa.

Bohoródičen: Zakóni v tebí jestestvá obnovľájutsja: zakonodávca bo Slóva rodilá jesí, páče viný jáko ístinno, prečístaja, i slóva, bezslovésija izbávľšaho ród čelovíčeskij, vírno pisnopojúščich: síľi tvojéj sláva, čelovikoľúbče.

Písň 5.

irmós: Vskúju mjá otrínul jesí ot licá tvojehó, svíte nezachodímyj, i pokrýla mjá jésť čuždája tmá okajánnaho, no obratí mja, i k svítu zápovidej tvojích putí mojá naprávi, moľúsja.

Da bezsmértnyja slávy polučíši, plotskája umertvíl jesí želánija, ótče, i strastéj stremlénija obuzdál jesí vozderžánija trudý, i riká čudés javílsja jesí, i istóčnik vračevánij, prisnopámjatne.

Jéže choždáše stezéju, ótče, na zemlí, Simeón čúdnyj, vo úžasi, blažénne, bývšu tebí javísja, pokazúja tebí so dvimá ánhely, hrjadí, vopijá, i stáni u mené, k Bóhu vozvyšájasja blahodátiju.

Prosviščájem zaréju, ótče, nevečérneju i Božéstvennym osijánijem, bisóvskij mrák i strastéj mhlú othnál jesí, i javílsja jesí stólp svitovíden, i ľístvica, ístinno k Bóhu vírnyja vozvoďáščaja.

Bohoródičen: Vladýku róždšaja javílasja jesí prevýšši hórnich síl, i zemných jestestvó obožíla jesí, otrokovíce Bohonevístnaja. Ťím Bohoródicu ťá vseístinnuju dušéju i jazýkom, vírniji, Ďívo, slávim.

Písň 6.

irmós: Očísti mjá, Spáse, mnóha bo bezzakónija mojá, i iz hlubiný zól vozvedí, moľúsja: k tebí bo vozopích, i uslýši mjá, Bóže spasénija mojehó.

Úm tvój k Bóhu približénijem oblistájem, nejáten sládostej ohném, ótče, prebýsť, i strastéj hórnšij, i k plóti pristrástija výššij.

Vód životvórnych darovánij, Dúcha ispólnšisja tvojá dušá, Bohomúdre vseblažénne, ríki istočí vračevánij ístinno, tóki strastéj sušáščyja.

Bohoródičen: Ťá predstáteľnicu vírniji i sťínu vsí sťažáchom, vo hlubiňí zlých i molví skorbéj prísno bídstvujušče, Bohoródice, jedína zemných pribížišče.

Kondák, hlás 8. Podóben: jáko načátki: Jákože zvizdá mnohosvítlaja, tý vozšéd, blažénne, na stólp, mír prosvitíl jesí prepodóbnymi ďíly tvojími, i tmú prélesti othnál jesí, ótče. Ťímže mólim ťá, i nýňi oblistáj v serdcách ráb tvojích nezachoďáščij svít rázuma.

íkos: Písň skvérna k pochvaléniju pódvih tvojích, ótče, prinósitsja: ne ímam bo čísto sérdce mojé, jáko sijé srámno okaľách: no podážď mí slóvo, svjáte, čísťi vospíti tvojé žitijé, jemúže udivíšasja voístinnu i ánheli: íbo býl jesí, jákože bezťilésen, prijém svít nezachoďáščij rázuma.

Písň 7.

irmós: Ótrocy jevréjstiji v peščí popráša plámeň derznovénno, i na rósu óhň preložíša, vopijúšče. Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže, vo víki.

Číni ánheľstii tvojemú stojániju udivíšasja, vseblažénne Bohonóse: s ťílom bo ťích žíteľstvo vosprijém, vzyvál jesí: blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže, vo víki.

Vysotóju neveščéstvennaho žíteľstva i proróčestva sijája svitozarénijem, vračevániji nám oblistál jesí lučí, blahočéstno čtúščym ťá, Danijíle čudonósne.

Razriší strastéj mojích mhlú svítlostiju, vseblažénne, tvojejá molítvy, i na stezjú žízni nastávi vopijúšča: blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže, vo víki.

Bohoródičen: Mílostiva mňí búdi, Ďívo, i ujázvlena mjá orúžijem hrichá, vračevstvóm tvojejá molítvy izľičí, blahoslovén, zovúšča, plód čréva tvojehó.

Písň 8.

irmós: Sedmeríceju péšč chaldéjskij mučíteľ Bohočestívym neístovno razžžé, síloju že lúčšeju spasény sijá víďiv, tvorcú i izbáviteľu vopijáše: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Želánij konéčnoje, dóbrych krájňijšeje, ótče Bohonóse, izvístno dostíhl jesí, kríly oblehčevájasja dobroďíteľnych ďijánij, i so bezťilésnymi, Danijíle, vzyváješi: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Bóžija ťá síla projavlénňi ukripívši, terpíti zimý zlostúžnoje sotvorí, i sólnca znój, i hnílosti tvojejá plóti, i ot nejá bývšich červéj ozloblénije, vopijúšča: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Nóvyj Jov tý javílsja jesí, Danijíle dostočúdne, mnóžestvom iskušénij obderžím i skorbéj, Davídovu krótosť, i Jákovle bezzlóbije, i cilomúdrije Jósifovo podražál jesí, vopijá blahodárstvenňi: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Bohoródičen: Bohoródicu, Vladýčice vsesvjatája, múdrstvujuščiji ťá, hlahólom posľídujušče tvojím, vsepítaja, ťá nýňi blažím, jáko Bóha blažénnaho rodilá jesí nám: jehóže, vo dvú suščestvách, jedíňij že ipostási, vospivájušče vopijém: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Písň 9.

irmós: Ustrašísja vsják slúch neizrečénna Bóžija snizchoždénija, jáko výšnij vóleju sníde dáže i do plóti, ot ďivíčeskaho čréva býv čelovík. Ťímže prečístuju Bohoródicu, vírniji, veličájem.

Sé, tebí dvéri nebésnyja otverzóšasja prestávľšemusja, i tečénije skončávšemu, ótče, i ánhelov číni vosprijáša, vincodávec že Christós slávoju vinčá ťa právdy. Jehóže pojúšče, vírniji, veličájem.

Jáko krín, ótče, séľnyj v rají vozderžánija procvíl jesí: i jáko kiparís, na vysotú vozvýsilsja jesí soveršénstva: jáko máslina, psalómski javílsja jesí, líca i serdcá náša umaščája jeléjem boľíznej tvojích.

Stólp ťá osnovánijem dobroďítelej utverždájem tvár pozná, zabrálo nepokolebímo, čudés istóčnik, pristánišče blahoutíšnoje, vračevánij sokróvišče, prijátelišče Dúcha. Ťím tvojú dnés, Danijíle, sotvorjáem pámjať.

Sólnca dnés nám vozsijá svitľíje, prepodóbne, Božéstvennaja pámjať tvojá, vírnych serdcá prosviščájušči svítom právdy, mrák že othoňášči dušetľínnych strastéj: júže soveršájušče, blahočéstno vospivájem ťá.

Bohoródičen: Poščadí mja, Spáse, roždéjsja i sochranív róždšuju ťá netľínnu po roždeství, jehdá sjádeši sudíti ďilá mojá, bezzakónija prezirája i hrichí mojá, jáko bezhríšen, jáko Bóh, mílostiv i čelovikoľúbec.

Dostójno jésť jáko vo ístinu blažíti ťá Bohoródicu, prisnoblažénnuju i preneporóčnuju i Máter Bóha nášeho. Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Kondák pázdnika

Ášče ňísť prázdnika troparí sijá:

Hlás 4. Bóže otec nášich, tvorjáj prísno s námi po tvojéj krótosti, ne otstávi mílosti tvojejá ot nás, no molítvami ích v míri uprávi živót náš.

Vo vsém míri múčenik tvojích krovmí, jáko bahrjaníceju i víssom, cérkov tvojá ukrasívšisja, ťími vopijét tí Christé Bóže: ľúdem tvojím ščedróty tvojá nizposlí, mír žíteľstvu tvojemú dáruj, i dušám nášym véliju mílosť.

Sláva, hlás 8. So svjatými upokój, Christé, dúšy ráb tvojích, íďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychánije, no žízň bezkonéčnaja.

I nýňi: Molítvami, Hóspodi, vsích svjatých i Bohoródicy, tvój mír dážď nám, i pomíluj nás, jáko jedín ščédr.

Hóspodi pomíliuj 40x

Molitva: Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čas, na nebesí i na zemlí poklaňajemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílos-tivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich blah: sám, Hóspodi, priimí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót naš, k zápovidem tvojím dúšy náša osvjatí, ťilesa očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri, i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nas svjatými ánhely tvojími, jáko da opolčénijem ich sobľudájemi í nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň.

Hóspodi pomiluj 3x.

Sláva: I nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahoslovi ótče.

Svj. Bóže, uščédri my, i blahosloví ny, prosvití licé tvojé na ny, í pomíluj ny.

Ľ.: Amiň.

Molítva: Neskvérnaja, nebláznaja, netľínnaja, prečístaja Ďívo, Bohonevísto Vladýčice, Bóha Slóva čelovíkom preslávnym tvojím roždestvóm sojedinívšaja, i odpádšeje jestestvó róda nášeho nebésnym sovokúpľšaja: Nenadéždnych jedína nadéždo, i pobiždájemych pomóščnice, hotóvoje zastuplénije k tebí pribihájuščych, i vsích christiján pribížišče: Ne hnušájsja mené hríšnaho i skvérnaho, skvérnymi pómysly, i slovesý, i ďijáňmi vsehó sebé nepotrébna sotvóršaho, i slastém i unýniju, ľínosti nrávom, rabá bývšaho. No jáko čelovikoľubívaho Bóha Máti, čelovikoľúbňi umilosérdisja o mňí hríšňim i blúdňim, i prijmí mojé ot skvérnych ustén prinosímoje tebí molénije, i tvojehó Sýna, i našého Vladýku i Hóspoda, máternym tvojím derznovénijem objémši, umolí, da otvérzet i mňí čelovikoľúbnoje milosérdije svojejá báhosti, i prezrív mojá bezčíslennaja sohrišénija, obratít mjá na pokajánije, i svojích zápovidej ďílateľa iskúsna javít mjá. Predstáni mňí prísno, jáko mílostivaja, i milosérdaja, i blahoľubívaja, v nastojáščej séj žízni téplaja predstáteľnice i pomóščnice, soprotívnych polkí othoňájušči, i ko spaséniju nastavľájušči mjá: I vo vrémja ischóda mojehó okajánnuju dúšu sobľudájušči, i témnyja óbrazy lukavých bisóv daléče ot nejá otrivájušči: V strášnyj že déň právednaho sudá víčnyja mjá izbavľájušči mukí, i neizrečénnyja slávy tvojehó Sýna i Bóha našehó nasľídnika mjá javľájušči. Júže i da ulučú, Vladýčice mojá presvjatája Bohoródice, tvojehó rádi chodátajstva i zastuplénnija, blahodátiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda i Bóha i Spása nášeho Isúsa Christá: Jemúže podobájet vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, so beznačáľnym jehó otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim jeho Dúchom, nýňi i prísno i vo víki vikóv Amíň.

Táže: I dážď nám Vladýko, na són hrjadúščym pokój duší, i ťíla i sochraní nás ot mráčnaho sná hrichóvnaho, i ot vsjákaho témnaho sladostrástija. Utiší stremlénija strastéj, uhasí ražžénnyja stríly lukávaho, jáže na ný lukávno dvížimyja, i vostánije plóti nášeja utolí, i vsjákoje zemnóje i véščnoje náše mudrovánije uspí. I dáruj nám Bóže, bódr úm, i cilomúdr pómysl, sérdce trezvjáščejesja, són lehók, i vsjákaho sataniná mečtánija neiskúsen. Vozstávi že nás vo vrémja molítvy, utverždénnych v zápovidech tvojích, i pámjať sudéb tvojích v sebí výnu imúščich. I vsenóščnoje slavoslóvije nám dáruj, vo jéže píti i blahoslovíti i sláviti prečestnóje i velikoľípoje imja tvojé, Otcá, i Sýna, i vsjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Preslávnaja prisnoďívo Bohoródice, prijmí molítvy náša, i donesí já Sýnu tvojemú i Bóhu nášemu, da spasét tebé rádi dúši náša.

Upovánije mojé Otéc, pribížišče mojé Sýn, i pokrovíteľ nám jésť Dúch svjatýj, Trójce svjatája, sláva tebí.

Tropár, hlás 6: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nas: vsjákaho bo otvíta nedoumíjušče, sijú tí molítvu jáko Vladýci hríšniji prinósim: pomíluj nas.

Slava: Hóspodi pomíluj nás, na ťá bo upováchom, ne prohňívajsja na ný zílo, nižé pomjaní bezzakónij nášich, no prízri i nýňi jáko milosérd; i izbávi ný ot vráh nášich; ty bo jesí Bóh náš, i my ľúdije tvojí, vsí ďilá rukú tvojéju, i ímja tvojé prizyvájem.

I nyňi: Milosérdija dvéri otvérzi nám Blahoslovénnaja Bohoródice, naďíjuščiji sja na ťá da ne pohíbnem, no da izbávimsja tobóju ot bíd: ty bo jesí spasénije róda christijánskaho.

Jeréj: Pomíluj nás Bóže po velícij mílosti tvojéj, molimtisja, uslýši i pomíluj.

Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Ješčé mólimsja o jéže sochranítisja hrádu semú i vsjákomu hrádu, vesí i straňí ot hláda, hubíteľstva, trúsa, potópa, hráda, óhňa, mečá, našéstvuja innopleménnik, i Méžduosóbnyja bráni: i o jéže mílostivu býti, blahouvítlivu i blahopreminíteľnu, bláhomu i čelovikoľubívomu Bóhu nášemu, i otvratíti vés hňív svój na ný dvižáščijsja, i izbáviti nás ot naležáščaho právednaho svojehó preščénija i pomílovati nás.

Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Uslýši ný Bóže Spasíteľu náš, upovánije vsím koncém zemlí i súščym na móri daléče: i mílostive mílostiv búdi nám o hrisích nášich, i pomíluj nás. Mílostiv bo čelovikoľúbec Bóh jesí, tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv amíň.

Jeréj: Sláva tebí, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Sláva i nýňi: Hóspodi pomíluj 3x blahosloví:

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojeá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vcsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Amíň