Utiereň 1.10.

Ornament

Utreňa

Jerej: Sláva svjaťíj jedinosúščňij, i životvorjáščij, i nerazďilímij trójci, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu], vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Sláva vo výšnich Bóhu, i na zemlí mír v čelovícich blahovolénije. (3x)

Hóspodi, ustňí mojí otvérzeši i ustá mojá vozvisťát chvalú tvojú. (2x)

Psalóm 3.

Hóspodi, čtósja umnóžiša stužájuščiji mí? * mnózi vostájut na mjá. - Mnózi hlahóľut duší mojéj, * ňísť spasénija jemú v Bózi jehó. - Tý že, Hóspodi, zastúpnik mój jesí, * sláva mojá, i voznosjáj hlavú mojú. - Hlásom mojím ko Hóspodu vozzvách, * i uslýša mjá ot horý svjatýja svojejá. - Áz že usnúch i spách: * vostách, jáko Hóspoď zastúpit mjá. - Ne ubojúsja ot tém ľudéj, ókrest napádajuščich na mjá: * voskresní, Hóspodi, spasí mjá, Bóže mój. - Jáko tý porazíl jesí vsjá vraždújuščyja mí vsúje: * zúby hríšnikov sokrušíl jesí. - Hóspodne jésť spasénije, * i na ľúdech tvojích blahoslovénije tvojé.

Áz usnúch i spách, * vostách, jáko Hóspoď zastúpit mjá.

Psalóm 37.

Hóspodi, da ne járostiju tvojéju obličíši mené, * nižé hňívom tvojím nakážeši mené. - Jáko stríly tvojá unzóša vo mňí, * i utverdíl jesí na mňí rúku tvojú. - Ňísť iscilénija v plóti mojéj ot licá hňíva tvojehó, * ňísť míra v kostéch mojích, ot licá hrích mojích. - Jáko bezzakónija mojá prevzydóša hlavú mojú, * i jáko brémja ťážkoje oťahoťíša na mňí. - Vozsmerďíša i sohníša rány mojá, * ot licá bezúmija mojehó. - Postradách i sľakóchsja do koncá, * vés déň sítuja choždách. - Jáko ľádvija mojá napólnišasja poruhánij, * i ňísť iscilénija v plóti mojéj. - Ozlóblen bých, i smiríchsja do zilá, * rykách ot vozdychánija sérdca mojehó. - Hóspodi, préd tobóju vsé želánije mojé, * i vozdychánije mojé ot tebé ne utajísja. - Sérdce mojé smatésja, ostávi mjá síla mojá, * i svít óčiju mojéju, i tój ňísť so mnóju. - Drúzi mojí i ískrenniji mojí, * prjámo mňí priblížišasja i stáša. - I blížniji mojí ot daléče mené stáša, * i nuždáchusja íščuščiji duší mojejá. - I íščuščiji zlája mňí, hlahólachu sujetnaja, * i ľstívnym vés déň poučáchusja. - Áz že jáko hlúch ne slýšach: * i jáko ňím ne otverzájaj úst svojích. - I bých jáko čelovík ne slýšaj, * i ne imýj vo usťích svojích obličénija. - Jáko na ťá, Hóspodi, upovách, * tý uslýšiši, Hóspodi Bóže mój. - Jáko rích: da ne kohdá porádujutmisja vrazí mojí, * i vnehdá podvižátisja nohám mojím na mjá veleríčevaša. - Jáko áz na rány hotóv, * i boľízň mojá predomnóju jésť výnu. - Jáko bezzakónije mojé áz vozviščú, * i popekúsja o hrisí mojém. - Vrazí že mojí živút, i ukripíšasja páče mené, * i umnóžišasja nenavíďaščiji mja bez právdy. - Vozdajúščiji mí zlája vozblahája, obolháchu mjá, * zané hoňách blahostýňu. - Ne ostávi mené, Hóspodi Bóže mój, * ne otstupí ot mené. - Vonmí v pómošč mojú, * Hóspodi spasénija mojehó.

Ne ostávi mené, Hóspodi Bóže mój, * ne otstupí ot mené.

Vonmí v pómošč mojú, * Hóspodi spasénija mojehó.

Psalóm 62.

Bóže, Bóže mój, * k tebí útreňuju. - Vozžadá tebé dušá mojá, * kóľ mnóžiceju tebí plóť mojá. - V zemlí púsťi, i neprechódňi, i bezvódňi, * táko vo svjaťím javíchsja tebí, víďiti sílu tvojú i slávu tvojú. - Jáko lúčši mílosť tvojá páče živót, * ustňí mojí pochvalíťi ťa. - Táko blahoslovľú ťa v živoťí mojém, * o ímeni tvojém vozďižú rúci mojí. - Jáko ot túka i másti da ispólnitsja dušá mojá, * i ustnáma rádosti voschváľat ťa ustá mojá. - Ášče pominách ťa na postéli mojéj, na útrennich poučáchsja v ťa, * jáko býl jesí pomóščnik mój. - I v króvi krilú tvojéju vozrádujusja, prilpé dušá mojá po tebí, * mené že priját desníca tvojá. - Tíji že vsúje iskáša duší mojejá, vnídut v preispódňaja zemlí, * predaďátsja v rúki orúžija, části lísovom búdut. - Cár že vozveselítsja o Bózi: pochválitsja vsják klenýjsja ím, * jáko zahradíšasja ustá hlahóľuščich neprávednaja.

Na útrennich poučáchsja v ťa: * jáko býl jesí pomóščnik mój. - I v króvi krilú tvojéju vozrádujusja.

Priľpé dušá mojá po tebí, * mené že priját desníca tvojá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Psalóm 87.

Hóspodi, Bóže spasénija mojehó, * vo dní vozzvách, i v noščí préd tobóju. - Da vnídet préd ťá molítva mojá: * prikloní úcho tvojé k moléniju mojemú. - Jáko ispólnisja zól dušá mojá, * i živót mój ádu priblížisja. - Privminén bých s nizchoďáščimi v róv, * bých jáko čelovík bez pómošči vo mértvych svobóď. - Jáko jázvenniji spjáščiji vo hróbi, íchže ne pomjanúl jesí ktomú, * i tíji ot rukí tvojejá otrinovéni býša. - Položíša mja v róvi preispódňim, * v témnych i síni smértňij. - Na mňí utverdísja járosť tvojá, * i vsjá vólni tvojá navél jesí na mjá. - Událil jesí znájemych mojích ot mené, * položíša mjá mérzosť sebí. - Predán bých i ne ischoždách, * óči mojí iznemohósťi ot niščetý. - Vozzvách k tebí, Hóspodi, vés déň, * vozďích k tebí rúci mojí. - Jedá mértvymi tvoríši čudesá? * ilí vráčeve voskresját i ispovíďatsja tebí? - Jedá povísť któ v hróbi mílosť tvojú, * i ístinu tvojú v pohíbeli? - Jedá poznána búdut vo tmí čudesá tvojá, * i právda tvojá v zemlí zabvénňij? - I áz k tebí, Hóspodi, vozzvách, * i útro molítva mojá predvarít ťa. - Vskúju Hóspodi otríješi dúšu mojú, * otvraščáješi licé tvojé ot mené? -Níšč jésm áz, i v truďích ot júnosti mojejá, * voznésžesja smiríchsja i iznemohóch. - Na mňí prejdóša hňívi tvojí, * ustrašénija tvojá vozmutíša mjá. - Obydóša mja jáko vodá vés déň: * oderžáša mja vkúpi. - Událil jesí ot mené drúha i ískrenňaho, * i znájemych mojích ot strastéj.

Hóspodi Bóže spasénija mojehó, * vo dní vozzvách, i v noščí préd tobóju.

Da vnídet préd ťá molítva mojá: * prikloní úcho tvojé k moléniju mojemú.

Psalóm 102.

Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * i vsjá vnútrenňaja mojá ímja svjatóje jehó. -Blahosloví dušé mojá Hóspoda, * i ne zabyváj vsích vozdajánij jehó. - Očiščájuščaho vsjá bezzakónija tvojá, * isciľájuščaho vsjá nedúhi tvojá. - Izbavľájuščaho ot istľínija živót tvój, * vinčájuščaho ťa mílostiju i ščedrótami. - Ispolňájuščaho vo blahích želánije tvojé, * obnovítsja jáko órľa júnosť tvojá. - Tvorjáj mílostyni Hospóď, * i sudbú vsím obídimym. - Skazá putí svojá Mojséovi, * synovóm Ízrailevym choťínija svojá. - Ščédr i mílostiv Hospóď, * dolhoterpilív i mnohomílostiv. - Ne do koncá prohňívajetsja, * nižé vo vík vraždújet. - Ne po bezzakónijem nášym sotvoríl jésť nám, * nižé po hrichóm nášym vozdál jésť nám. - Jáko po vysoťí nebésňij ot zemlí, * utverdíl jésť Hospóď mílosť svojú na bojáščichsja jehó. - Jelíko otstoját vostócy ot západ, * událil jésť ot nás bezzakónija náša. - Jákože ščédrit otéc sýny, uščédri Hóspoď bojáščichsja jehó: * jáko tój pozná sozdánije náše. - Pomjanú jáko pérsť jesmý:* čelovík jáko travá, dníje jehó jáko cvít sélnyj táko ocvitét. - Jáko dúch prójde v ném, i ne búdet, * i ne poznájet ktomú místa svojehó. - Mílosť že Hospódňa ot víka, * i do víka na bojáščichsja jehó. - I právda jehó na syňích synóv, * chraňáščich zavít jehó. - I pómňaščich zápovidi jehó, * tvoríti já. - Hóspoď na nebesí uhotóva prestól svój, * i cárstvo jehó vsími obladájet. - Blahoslovíte Hóspoda vsí Ánheli jehó, * sílniji krípostiju, tvorjáščiji slóvo jehó, uslýšati hlás slovés jehó. - Blahoslovíte Hóspoda vsjá síli jehó, * sluhí jehó tvorjáščiji vóľu jehó. -Blahoslovíte Hóspoda vsjá ďilá jehó, * na vsjácim mísťi vladýčestvija jehó, blahosloví dušé mojá Hóspoda.

Na vsjákom mísťi vladýčestvija jehó, * blahosloví dušé mojá Hóspoda.

Psalóm 142.

Hóspodi uslýši molítvu mojú, vnuší molénije mojé vo ístiňi tvojéj, * uslýši mjá v právďi tvojéj. - I ne vnídi v súd s rabóm tvojím, * jáko ne opravdítsja préd tobóju vsják živýj. - Jáko pohná vráh dúšu mojú, * smiríl jésť v zémľu živót mój. - Posadíl mjá jésť v témnych, jáko mértvyja víka, * i uný vo mňí dúch mój: vo mňí smjatésja sérdce mojé. - Pomjanúch dní drévnija: poučíchsja vo vsích ďíľich tvojích, * v tvorénijich rukú tvojéju poučáchsja. - Vozďích k tebí rúci mojí, * dušá mojá jáko zémľa bezvódnaja tebí. - Skóro uslýši mjá, Hóspodi, * isčezé dúch mój. - Ne otvratí licá tvojehó ot mené, * i upodóbľusja nizchoďáščym v róv. - Slýšanu sotvorí mňí zaútra mílosť tvojú, * jáko na ťá upovách. - Skaží mňí, Hóspodi, púť, v óň že pojdú, * jáko k tebí vzjách dúšu mojú. - Izmí mjá ot vráh mojích, Hóspodi, k tebí pribihóch,* naučí mjá tvoríti vóľu tvojú, jáko tý jesí Bóh mój. - Dúch tvój blahíj nastávit mjá na zémľu právu, * ímene tvojehó rádi, Hóspodi, živíši mjá právdoju tvojéju. - Izvedéši ot pečáli dúšu mojú, * i mílostiju tvojéju potrebíši vrahí mojá. - I pohubíši vsjá stužájuščyja duší mojéj, * jáko áz ráb tvój jésm.

Uslýši mjá, Hóspodi, v právďi tvojéj, * i ne vnídi v súd s rabóm tvojím.

Dúch tvój blahíj, * nastávit mjá na zémľu právu.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (12x) Sláva, i nýňi: )

Mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

O svýšňim míri, i spaséniji dúš nášich, Hóspodu pomólimsja.

O míri vsehó míra, blahostojániji svjatých Bóžijich cerkvéj, i sojedinéniji vsích, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťím chrámi sém, i s víroju, blahohovínijem, i stráchom bóžijim vchoďáščich v óň, Hóspodu pomólimsja.

O svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rek), Pápi Rímsťim, Hóspodu pomólimsja.

O preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék), i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), čéstňim presvýterstvi, vo Chrisťí dijákonstvi, o vsém príčťi i ľúdech, Hóspodu pomólimsja.

O bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich, i o vsém vójinstvi, Hóspodu pomólimsja.

O hráďi sém (ilí O vési séj, ilí O svjaťíj obíteli séj ), vsjákom hráďi, straňí, i víroju živúščich v ních, Hóspodu pomólimsja.

O blahorastvoréniji vozdúchov, o izobíliji plodóv zemných, i vrémeňich mírnych, Hóspodu pomólimsja.

O plávajuščich, putešéstvujuščich, nedúhujuščich, strážduščich, pľinénnych, i o spaséniji ích, Hóspodu pomólimsja.

O izbávitisja nám ot vsjákija skórbi, hňíva i núždy, Hóspodu pomólimsja.

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, sámi sebé i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko podobájet Tebí vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Bóh Hóspoď i javísja nám, blahoslovén hrjadýj vo ímja Hóspodne. (4. hlas)

Stích: Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, jáko vo víki mílosť jehó.

Stích: Obyšédše obydóša mjá i ímenem Hóspodnim protivľáchsja ím.

Stích: Ne umrú, no žív búdu i povím ďilá Hóspodňa.

Stích: Kámeň, jehóže nebrehóša ziždúščiji, séj býsť vo hlavú úhla: ot Hóspoda býsť séj i jésť díven v očesích nášich.

Táže tropár, hlás 4: Dnés blahovírniji ľúdije svítlo prázdnujem, osiňájemi tvojím, Bohomáti, prišéstvijem, i k tvojemú vzirájušče prečístomu óbrazu, umíľno hlahólem: pokrýj nás čestným tvojím pokróvom, i izbávi nás ot vsjákaho zlá, moľášči Sýna tvojehó Christá Bóha nášeho, spastí dúšy náša.

(3x)

Ornament

Psalóm 109

Rečé Hospóď Hóspodevi mojemú: sidí odesnúju Mené, * dóndeže položú vrahí Tvojá podnóžije nóh Tvojích.

Žézl síly póslet tí Hospóď ot Sijóna, * i hospóďstvuj posreďí vrahóv Tvojích.

S Tobóju náčalo v déň síly Tvojejá, vo svítlostech svjatých Tvojích, * iz čréva préžde dennícy rodích Ťá.

Kľátsja Hospóď i ne raskájetsja: * Tý jeréj vo vík, po čínu Melchisedékovu.

Hospóď odesnúju Tebé * sokrušíl jésť v déň hňíva Svojehó carí.

Súdit vo jazýcich, ispólnit padénija, * sokrušít hlavý na zemlí mnóhich.

Ot potóka na putí pijét, * sehó rádi voznesét hlavú.

Ornament

Allilúija, Psalóm 110

Ispovímsja Tebí, Hóspodi, vsím sérdcem mojím * v sovíťi právych i sónmi.

Vélija ďilá Hospódňa, * izýskana vo vsích vóľach Jehó.

Ispovídanije i velikoľípije ďílo Jehó * i právda Jehó prebyvájet v vík víka.

Pámjať sotvoríl jésť čudés Svojích, * mílostiv i ščédr Hospóď.

Píšču dadé bojáščymsja Jehó, * pomjanét v vík zavít Svój.

Kríposť ďíl Svojích vozvistí ľúdem Svojím, * dáti ím dostojánije jazýk.

Ďilá rúk Jehó ístina i súd, * vírny vsjá zápovidi Jehó,

utveržény v vík víka, * sotvorény vo ístiňi i pravoťí.

Izbavlénije poslá ľúdem Svojím: zapovída v vík zavít Svój; * svjáto i strášno ímja Jehó.

Načálo premúdrosti strách Hospódeň, rázum že bláh vsím tvorjáščym í. * Chvalá Jehó prebyvájet v vík víka.

Ornament

Allilúija, Psalóm 111

Blažén múž, bojájsja Hóspoda, * v zápovidech Jehó voschóščet ziló.

Síľno na zemlí búdet símja jehó, * ród právych blahoslovítsja:

sláva i bohátstvo v domú jehó, * i právda jehó prebyvájet v vík víka.

Vozsijá vo tmí svít právym, * mílostiv i ščédr, i práveden.

Bláh múž, ščédrja i dajá: ustrójit slovesá svojá na suďí, * jáko v vík ne podvížitsja.

V pámjať víčnuju búdet právednik. * Ot slúcha zlá ne uboítsja,

hotóvo sérdce jehó upováti na Hóspoda. * Utverdísja sérdce jehó, ne ubojítsja, dóndeže vozzrít na vrahí svojá.

Rastočí, dadé ubóhim, právda jehó prebyvájet vo vík víka, * róh jehó voznesétsja v slávi.

Hríšnik úzrit i prohňívajetsja, zubý svojími poskrežéščet i rastájet, * želánije hríšnika pohíbnet.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Allilúija, Psalóm 112

Chvalíte, ótrocy, Hóspoda, * chvalíte ímja Hospódne.

Búdi ímja Hospódne blahoslovénno * ot nýňi i do víka.

Ot vostók sólnca do západ * chváľno ímja Hospódne.

Vysók nad vsími jazýki Hospóď: * nad nebesý sláva Jehó.

Któ jáko Hóspoď Bóh náš? * Na vysókich živýj

i na smirénnyja prizirájaj * na nebesí i na zemlí,

vozdvizájaj ot zemlí níšča * i ot hnóišča vozvyšájaj ubóha,

posadíti jehó s kňázi, * s kňázi ľudéj svoích,

vseľája neplódov v dóm, * máter o čáďich veseľáščusja.

Ornament

Allilúija, Psalóm 113

Vo ischóďi Izráilevi ot Jehípta, * dómu Iákovľa iz ľudéj várvar,

býsť Judéja svjatýňa Jehó, * Izráil óblasť Jehó.

Móre víďi i pobižé, * Jordán vozvratísja vspjáť,

hóry vzyhrášasja, jáko ovní, * i chólmi, jáko áhncy óvčiji.

Čtó tí jésť, móre, jáko pobíhlo jesí? * I tebí, Jordáne, jáko vozvratílsja jesí vspjáť?

Hóry, jáko vzyhrástesja, jáko ovní, i chólmi, * jáko áhncy óvčiji?

Ot licá Hospódňa podvížesja zemľá, * ot licá Bóha Jákovľa,

obráščšaho kámeň vo jezéra vodnája * i nesikómyj vo istóčniki vodnýja.

Ne nám, Hóspodi, ne nám, no ímeni Tvojemú * dážď slávu, o mílosti Tvojéj i ístiňi Tvojéj.

Da ne kohdá rekút jazýcy: * hďí jésť Bóh ích.

Bóh že náš na nebesí i na zemlí, * vsjá jelíka voschoťí, sotvorí.

Ídoli jazýk srebró i zláto, * ďilá rúk čelovíčeskich.

Ustá ímut, i ne vozhlahóľut, * óči ímut i ne úzrjat,

úši ímut, i ne uslýšat, * nózdri ímut, i ne oboňájut,

rúci ímut, i ne osjážut, nózi ímut, i ne pójdut, * ne vozhlasját hortánem svojím.

Podóbni ím da búdut tvorjáščiji já, * i vsí naďíjuščijisja na ňá.

Dóm Izráilev upová na Hóspoda: * pomóščnik i zaščítiteľ ím jésť.

Dóm Aaróň upová na Hóspoda: * pomóščnik i zaščítiteľ ím jésť.

Bojáščijisja Hóspoda upováša na Hóspoda: * pomóščnik i zaščítiteľ ím jésť.

Hospóď pomjanúv ný blahoslovíl jésť nás, * blahoslovíl jésť dóm Izráilev, blahoslovíl jésť dóm Aaróň,

blahoslovíl jésť bojáščyjasja Hóspoda, * mályja s velíkimi.

Da priložít Hospóď na vý, * na vý i na sýny váša.

Blahoslovéni vý Hóspodevi, * sotvóršemu nébo i zémľu.

Nebó nebesé Hóspodevi, * zemľú že dadé synovóm čelovíčeskim.

Ne mértviji voschváľat Ťá, Hóspodi, * nižé vsí nizchoďáščiji vo ád,

no mý, živíji, * blahoslovím Hóspoda ot nýňi i do víka.

Ornament

Allilúija, Psalóm 114

Vozľubích, jáko uslýšit Hospóď * hlás molénija mojehó,

jáko prikloní úcho Svojé mňí, * i vo dní mojá prizovú.

Objáša mjá boľízni smértnyja, bídy ádovy obritóša mjá, * skórb i boľízň obritóch, i ímja Hospódne prizvách:

o, Hóspodi, izbávi dúšu mojú. * Mílostiv Hospóď i práveden, i Bóh náš mílujet.

Chraňáj mladéncy Hospóď: * smiríchsja, i spasé mjá.

Obratísja, dušé mojá, v pokój tvój, * jáko Hospóď blahoďíjstvova ťá.

Jáko izját dúšu mojú ot smérti, * óči mojí ot sléz i nózi mojí ot popolznovénija.

Blahouhoždú pred Hóspodem * vo straňí živých.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Ornament

Allilúija, Psalóm 115

Virovach, ťímže vozhlahólach, * áz že smiríchsja ziló.

Áz že rích vo izstupléniji mojém: * vsják čelovík lóž.

Čtó vozdám Hóspodevi o vsích, * jáže vozdadé mí?

Čášu spasénija prijimú * i ímja Hospódne prizovú,

molítvy mojá Hóspodevi vozdám * pred vsími ľuďmí Jehó.

Čestná pred Hóspodem * smérť prepodóbnych Jehó.

O, Hóspodi, áz ráb Tvój, áz ráb Tvój i sýn rabýni Tvojejá; * rasterzál jesí úzy mojá.

Tebí požrú žértvu chvalý, * i vo ímja Hospódne prizovú.

Molítvy mojá Hóspodevi vozdám * pred vsími ľuďmí Jehó,

vo dvórich dómu Hospódňa, * posreďítebé, Jerusalíme.

Ornament

Allilúija, Psalóm 116

Chvalíte Hóspoda vsí jazýcy, * pochvalíte Jehó vsí ľúdije,

jáko utverdísja mílosť Jehó na nás, * i ístina Hospódňa prebyvájet vo vík.

Ornament

Allilúija, Psalóm 117

Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Da rečét úbo dóm Izráilev: jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Da rečét úbo dóm Aaróň: jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Da rekút úbo vsí bojáščijisja Hóspoda: jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Ot skórbi prizvách Hóspoda, * i uslýša mjá v prostránstvo.

Hospóď mňí pomóščnik, i ne ubojúsja, * čtó sotvorít mňí čelovík?

Hospóď mňí pomóščnik, * i áz vozzrjú na vrahí mojá.

Bláho jésť naďíjatisja na Hóspoda, * néželi naďíjatisja na čelovíka.

Bláho jésť upováti na Hóspoda, * néželi upováti na kňázi.

Vsí jazýcy obydóša mjá, * i ímenem Hospódnim protivľáchsja ím,

obyšédše obydóša mjá, * i ímenem Hospódnim protivľáchsja ím,

obydóša mjá, jáko pčély sót, i razhoríšasja, * jáko óhň v térniji, i ímenem Hospódnim protivľáchsja ím.

Otrinovén prevratíchsja pásti, * i Hospóď priját mjá.

Kríposť mojá i pínije mojé Hospóď, * i býsť mí vo spasénije.

Hlás rádosti i spasénija v selénijich právednych: * desníca Hospódňa sotvorí sílu.

Desníca Hospódňa voznesé mjá, * desníca Hospódňa sotvorí sílu.

Ne umrú, no žív búdu, * i povím ďilá Hospódňa.

Nakazúja nakazá mjá Hospóď, * smérti že ne predadé mjá.

Otvérzite mňí vratá právdy, * všéd v ňá ispovímsja Hóspodevi.

Sijá vratá Hospódňa, * právedniji vnídut v ňá.

Ispovímsja Tebí, jáko uslýšal mjá jesí, * i býl jesí mňí vo spasénije.

Kámeň, jehóže nebrehóša zížduščiji, * séj býsť vo hlavú úhla:

ot Hóspoda býsť séj, * i jésť díven vo očesích nášich.

Séj déň, jehóže sotvorí Hospóď, * vozrádujemsja i vozveselímsja vóň.

O, Hóspodi, spasí že, * o Hóspodi, pospiší že.

Blahoslovén hrjadýj vo ímja Hospódne, * blahoslovíchom vý iz dómu Hospódňa.

Bóh Hospóď, i javísja nám: * sostávite prázdnik vo učaščájuščich do róh oltarévych.

Bóh mój jesí Tý, i Ispovímsja Tebí, Bóh mój jesí Tý, i voznesú Ťá. * Ispovímsja Tebí, jáko uslýšal mjá jesí, i býl jesí mňí vo spasénije.

Ispovídajtesja Hóspodevi, jáko bláh, * jáko vo vík mílosť Jehó.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko Tvojá deržáva, i Tvojé jésť cárstvo i síla, i sláva Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

po 1-m stichoslóviji, sidálen,

hlás 3: Božéstvennymi sijánii ánheľskich vójinstv obstupájema, i s čínmi prorók i apóstol, čéstno slúžbu prijémľušči, jáko Máti Bóžija, posití nás tvojích ráb, moľášči Christá Bóha nášeho, darováti nám véliju mílosť.

Sláva, i nýňi, tójže. Božéstvennymi sijánii ánheľskich vójinstv obstupájema, i s čínmi prorók i apóstol, čéstno slúžbu prijémľušči, jáko Máti Bóžija, posití nás tvojích ráb, moľášči Christá Bóha nášeho, darováti nám véliju mílosť.

Ornament

Allilúija, Pasalóm 118

Bláženi neporóčniji v púti, * choďáščiji v zakóňi Hospódni.

Blažéni ispytájuščiji sviďínija Jehó, vsím sérdcem vzýščut Jehó, * ne ďílajuščiji bo bezzakónija, v putéch Jehó chodíša.

Tý zapovídal jesí zápovidi Tvojá * sochraníti ziló.

Dabý isprávilisja putijé mojí, * sochraníti opravdánija Tvojá.

Tohdá ne postyžúsja, * vnehdá prizríti mí na vsjá zápovidi Tvojá.

Ispovímsja Tebí v právosti sérdca, * vnehdá naučíti mí sjá suďbám právdy Tvojejá.

Opravdánija Tvojá sochraňú, * ne ostávi mené do zilá.

V česóm isprávit juňíjšij púť svój? * vnehdá sochraníti slovesá Tvojá.

Vsím sérdcem mojím vzyskách Tebé, * ne otríni mené ot zápovidej Tvojích.

V sérdci mojém skrých slovesá Tvojá, * jáko da ne sohrišú Tebí.

Blahoslovén jesí, Hóspodi: * naučí mjá opravdánijem Tvojím.

Ustnáma mojíma vozvistích * vsjá suďbý úst Tvojích.

Na putí sviďínij Tvoích nasladíchsja, * jáko o vsjákom bohátstvi.

V zápovidech Tvoích pohlumľúsja, * i urazumíju putí Tvojá.

Vo opravdánijich Tvojích poučúsja, * ne zabúdu slovés Tvojích.

Vozdážď rabú Tvojemú: * živí mjá, i sochraňú slovesá Tvojá.

Otkrýj óči mojí, * i urazumíju čudésa ot zakóna Tvojehó.

Prišléc áz jésm na zemlí: * ne skrýj ot mené zápovidi Tvojá.

Vozľubí dušá mojá vozželáti suďbý Tvojá * na vsjákoje vrémja.

Zapretíl jesí hórdym: * prókľati ukloňájuščijisja ot zápovidej Tvojích.

Otimí ot mené ponós i uničižénije, * jáko sviďínij Tvojích vzyskách.

Íbo sidóša kňázi, i na mjá klevetáchu, * ráb že Tvój hlumľášesja vo opravdánijich Tvojích:

Íbo sviďínija Tvojá poučénije mojé jésť, * i sovíti mojí opravdánija Tvojá.

Priľpé zemlí dušá mojá: * živí mjá po slovesí Tvojemú.

Putí mojá vozvistích, i uslýšal mjá jesí: * naučí mjá opravdánijem Tvojím:

Púť opravdánij Tvoích vrazumí mí, * i pohlumľúsja v čudesích Tvojích.

Vozdremá dušá mojá ot unýnija: * utverdí mjá v slovesích Tvojích.

Púť neprávdy otstávi ot mené, * i zakónom Tvojím pomíluj mjá.

Púť ístiny izvólich, * i suďbý Tvojá ne zabých.

Priľipíchsja sviďínijem Tvojím, Hóspodi, * ne posramí mené.

Púť zápovidej Tvojích tekóch, * jehdá rasšíril jesí sérdce mojé.

Zakonopoloží mňí, Hóspodi, * púť opravdánij Tvoích, i vzyščú i výnu:

Vrazumí mjá, i ispytáju zakón Tvój, * i sochraňú í vsím sérdcem mojím.

Nastávi mjá na stezjú zápovidej Tvoích, * jáko túju voschoťích.

Prikloní sérdce mojé vo sviďínija Tvojá, * a ne v lichoímstvo.

Otvratí óči mojí, jéže ne víďiti sujetý, * v putí Tvojém živí mjá.

Postaví rabú Tvojemú * slóvo Tvojé v strách Tvój.

Otimí ponošénije mojé, * jéže nepščevách: jáko suďbý Tvojá bláhi.

Sé vozželách zápovidi Tvojá, * v právďi Tvojéj živí mjá.

I da priídet na mjá mílosť Tvojá, * Hóspodi, spasénije Tvojé po slovesí Tvojemú.

I otviščáju ponošájuščym mí slóvo: * jáko upovách na slovesá Tvojá.

I ne otimí ot úst mojích slovesé ístinna do zilá, * jáko na suďbý Tvojá upovách.

I sochraňú zakón Tvój výnu, * vo vík i vo vík víka.

I choždách v širóťi, * jáko zápovidi Tvojá vzyskách.

I hlahólach o sviďínijich Tvojích pred carí, * i ne styďáchsja:

I poučáchsja v zápovidech Tvoích, * jáže vozľubích ziló:

I vozdvihóch rúci mojí k zápovidem Tvoím, jáže vozľubích, * i hlumľáchsja vo opravdánijich Tvoích.

Pomjaní slovesá Tvojá rabú Tvojemú, * íchže upovánije dál mí jesí.

Tó mjá uťíši vo smiréniji mojém, * jáko slóvo Tvojé živí mjá.

Hórdii zakonoprestúpovachu do zilá: * ot zakóna že Tvojehó ne ukloníchsja.

Pomjanúch suďbý Tvojá ot víka, Hóspodi, * i uťíšichsja.

Pečáľ priját mjá ot hríšnik, * ostavľájuščich zakón Tvój.

Píta bjáchu mňí opravdánija Tvojá, * na mísťi prišéľstvija mojehó.

Pomjanúch v noščí ímja Tvojé, Hóspodi, * i sochraních zakón Tvój.

Séj býsť mňí, * jáko opravdánij Tvoích vzyskách.

Čásť mojá jesí, Hóspodi, * rích sochraníti zakón Tvój.

Pomolíchsja licú Tvojemú vsím sérdcem mojím: * pomíluj mjá po slovesí Tvojemú.

Pomýslich putí Tvojá, * i vozvratích nózi mojí vo sviďínija Tvojá.

Uhotóvichsja i ne smutíchsja * sochraníti zápovidi Tvojá.

Úžja hríšnik objazášasja mňí, * i zakóna Tvojehó ne zabých.

Polúnošči vostách ispovídatisja Tebí * o suďbách právdy Tvojejá.

Pričástnik áz jésm vsím bojáščymsja Tebé, * i chraňáščym zápovidi Tvojá.

Mílosti Tvojejá, Hóspodi, ispólň zemľá: * opravdánijem Tvoím naučí mjá.

Bláhosť sotvoríl jesí s rabóm Tvojím, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú.

Bláhosti, i nakazániju i rázumu naučí mjá, * jáko zápovidem Tvojím vírovach.

Préžde dáže ne smiríti mí sjá, áz prehriších: * sehó rádi slóvo Tvojé sochraních.

Bláh jesí Tý, Hóspodi, * i bláhostiju Tvojéju naučí mjá opravdánijem Tvojím.

Umnóžisja na mjá neprávda hórdych, * áz že vsím sérdcem mojím ispytáju zápovidi Tvojá.

Usyrísja jáko mléko sérdce ích, * áz že zakónu Tvojemú poučíchsja.

Bláho mňí, jáko smiríl mjá jesí, * jáko da naučúsja opravdánijem Tvojím.

Bláh mňí zakón úst Tvojích, * páče týsjašč zlatá i srebrá.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Rúci Tvoí sotvorísťi mjá, i sozdásťi mjá: * vrazumí mjá, i naučúsja zápovidem Tvojím.

Bojáščijisja Tebé úzrjat mjá i vozveseľátsja, * jáko na slovesá Tvojá upovách.

Razumích Hóspodi, jáko právda suďbý Tvojá, * i voístinnu smiríl mjá jesí.

Búdi že mílosť Tvojá, * da uťíšit mjá po slovesí Tvojemú, rabú Tvojemú.

Da priídut mňí ščedróty Tvojá, i žív búdu, * jáko zakón Tvój poučénije mojé jésť.

Da postyďátsja hórdiji, jáko neprávedno bezzakónnovaša na mjá, * áz že pohlumľúsja v zápovidech Tvojích.

Da obraťát mjá bojáščijisja Tebé, * i víďaščiji sviďínija Tvojá.

Búdi sérdce mojé neporóčno vo opravdánijich Tvojích, * jáko da ne postyžúsja.

Isčezájet vo spasénije Tvojé dušá mojá, * na slovesá Tvojá upovách.

Isčezóša óči mojí v slóvo Tvojé, * hlahóľušče: kohdá uťíšiši mjá?

Zané bých jáko mích na sláňi: * opravdánij Tvoích ne zabých.

Kolíko jésť dnéj rabá Tvojehó? * kohdá sotvoríši mí ot hoňáščich mjá súd?

Povídaša mňí zakonoprestúpnicy hlumlénija, * no ne jáko zakón Tvój, Hóspodi.

Vsjá zápovidi Tvojá ístina: * neprávedno pohnáša mjá, pomozí mí.

Vmáľi ne skončáša mené na zemlí: * áz že ne ostávich zápovidej Tvojích.

Po mílosti Tvojéj živí mjá, * i sochraňú sviďínija úst Tvojích.

Vo vík, Hóspodi, slóvo Tvojé * prebyvájet na nebesí.

V ród i ród ístina Tvojá. * Osnovál jesí zémľu, i prebyvájet.

Učinénijem Tvojím prebyvájet déň, * jáko vsjáčeskaja rabótna Tebí.

Jáko ášče by ne zakón Tvój poučénije mojé býl, * tohdá úbo pohíbl bých vo smiréniji mojém.

Vo vík ne zabúdu opravdánij Tvojích, * jáko v ních oživíl mjá jesí.

[Sredá:]

Tvój jésm áz, spasí mjá, * jáko opravdánij Tvoích vzyskách.

Mené ždáša hríšnicy pohubíti mjá, * sviďínija Tvojá razumích.

Vsjákija končíny víďich konéc, * široká zápoviď Tvojá ziló.

Kóľ vozľubích zakón Tvój, Hóspodi, * vés déň poučénije mojé jésť.

Páče vráh mojích umudríl mjá jesí * zápovidiju Tvojéju, jáko v vík mojá jésť.

Páče vsích učáščich mjá razumích, * jáko sviďínija Tvojá poučénije mojé jésť.

Páče stárec razumích, * jáko zápovidi Tvojá vzyskách.

Ot vsjákaho putí lukáva vozbraních nohám mojím, * jáko da sochraňú slovesá Tvojá.

Ot sudéb Tvojích ne ukloníchsja, * jáko Tý zakonopoložíl mí jesí.

Kóľ sladká hortáni mojemú slovesá Tvojá, * páče méda ustóm mojím.

Ot zápovidej Tvojích razumích, * sehó rádi voznenavíďich vsják púť neprávdy.

Svitíľnik noháma mojíma zakón Tvój, * i svít stezjám mojím.

Kľáchsja i postávich * sochraníti suďbý právdy Tvojejá.

Smiríchsja do zilá, Hóspodi, * živí mjá po slovesí Tvojemú.

Vóľnaja úst mojích blahovolí že, Hóspodi, * i suďbám Tvoím naučí mjá.

Dušá mojá v rukú Tvojéju výnu, * i zakóna Tvojehó ne zabých.

Položíša hríšnicy síť mňí, * i ot zápovidej Tvojích ne zabludích.

Nasľídovach sviďínija Tvojá vo vík, * jáko rádovanije sérdca mojehó súť.

Prikloních sérdce mojé sotvoríti opravdánija Tvojá * v vík za vozdajánije.

Zakonoprestúpnyja voznenavíďich, * zakón že Tvój vozľubích.

Pomóščnik mój i zastúpnik mój jesí Tý, * na slovesá Tvojá upovách.

Uklonítesja ot mené lukávnujuščiji, * i ispytáju zápovidi Bóha mojehó.

Zastupí mjá po slovesí Tvojemú, * i žív búdu, i ne posramí mené ot čájanija mojehó.

Pomozí mí, i spasúsja, * i poučúsja vo opravdánijich Tvoích výnu.

Uničižíl jesí vsjá otstupájuščija ot opravdánij Tvojích, * jáko neprávedno pomyšlénije ích.

Prestupájuščija nepščevách vsjá hríšnyja zemlí, * sehó rádi vozľubích sviďínija Tvojá.

Prihvozdí stráchu Tvojemú plóti mojá, * ot sudéb bo Tvojích ubojáchsja.

Sotvorích súd i právdu, * ne predážď mené obíďaščym mjá.

Vospriimí rabá Tvojehó vo bláho, * da ne oklevetájut mené hórdiji.

Óči mojí isčezósťi vo spasénije Tvojé, * i v slóvo právdy Tvojejá.

Sotvorí s rabóm Tvojím po mílosti Tvojéj, * i opravdánijem Tvojím naučí mjá.

Ráb Tvój jésm áz: vrazumí mjá, * i uvím sviďínija Tvojá.

Vrémja sotvoríti Hóspodevi: * razoríša zakón Tvój.

Sehó rádi vozľubích zápovidi Tvojá * páče zláta i topázija.

Sehó rádi ko vsím zápovidem Tvojím napravľáchsja, * vsják púť neprávdy voznenavíďich.

Dívna sviďínija Tvojá, * sehó rádi ispytá já dušá mojá.

Javlénije slovés Tvojích prosviščájet * i vrazumľájet mladéncy.

Ustá mojá otverzóch, i privlekóch dúch, * jáko zápovidej Tvojích želách.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:

Prízri na mjá i pomíluj mjá, * po sudú ľúbjaščich ímja Tvojé.

Stopý mojá naprávi po slovesí Tvojemú, * i da ne obladájet mnóju vsjákoje bezzakónije.

Izbávi mjá ot klevetý čelovíčeskija, * i sochraňú zápovidi Tvojá.

Licé Tvojé prosvití na rabá Tvojehó, * i naučí mjá opravdánijem Tvojím.

Ischódišča vodnája izvedósťi óči mojí, * ponéže ne sochraních zakóna Tvojehó.

Práveden jesí, Hóspodi, * i právi sudí Tvojí.

Zapovídal jesí právdu sviďínija Tvojá, * i ístinu ziló.

Istájala mjá jésť révnosť Tvojá, * jáko zabýša slovesá Tvojá vrazí mojí.

Razžžéno slóvo Tvojé ziló, * i ráb Tvój vozľubí jé.

Juňíjšij áz jésm i uničižén, * opravdánij Tvojích ne zabých.

Právda Tvojá právda vo vík, * i zakón Tvój ístina.

Skórbi i núždy obritóša mjá, * zápovidi Tvojá poučénije mojé.

Právda sviďínija Tvojá v vík, * vrazumí mjá, i žív búdu.

Vozzvách vsím sérdcem mojím, * uslýši mjá, Hóspodi, opravdánija Tvojá vzyščú.

Vozzvách Tí, spasí mjá, * i sochraňú sviďínija Tvojá.

Predvarích v bezhódiji i vozzvách, * na slovesá Tvojá upovách.

Predvarísťi óči mojí ko útru, * poučítisja slovesém Tvojím.

Hlás mój uslýši, Hóspodi, po mílosti Tvojéj: * po suďbí Tvojéj živí mjá.

Priblížišasja hoňáščiji mjá bezzakónijem, * ot zakóna že Tvojehó udalíšasja.

Blíz jesí Tý, Hóspodi, * i vsí putijé Tvoí ístina.

Ispérva poznách ot sviďínij Tvojích, * jáko v vík osnovál já jesí.

Vížď smirénije mojé i izmí mjá, * jáko zakóna Tvojehó ne zabých.

Sudí súd mój i izbávi mjá, * slovesé rádi Tvojehó živí mjá.

Daléče ot hríšnik spasénije, * jáko opravdánij Tvojích ne vzyskáša.

Ščedróty Tvojá mnóhi, Hóspodi, * po suďbí Tvojéj živí mjá.

Mnózi izhoňáščiji mjá i stužájuščiji mí, * ot sviďínij Tvojích ne ukloníchsja.

Víďich nerazumivájuščija i istájach, * jáko slovés Tvojích ne sochraníša.

Vížď, jáko zápovidi Tvojá vozľubích, * Hóspodi, po mílosti Tvojéj živí mjá.

Načálo slovés Tvojích ístina, * i vo vík vsjá suďbý právdy Tvojejá.

Kňázi pohnáša mjá túne, * i ot slovés Tvojích ubojásja sérdce mojé.

Vozrádujusja áz o slovesích Tvojích, * jáko obritájaj korýsť mnóhu.

Neprávdu voznenavíďich i omerzích, * zakón že Tvój vozľubích.

Sedmeríceju dném chvalích Ťá * o suďbách právdy Tvojejá.

Mír mnóh ľúbjaščym zakón Tvój, * i ňísť ím soblázna.

Čájach spasénija Tvojehó, Hóspodi, * i zápovidi Tvojá vozľubích.

Sochraní dušá mojá sviďínija Tvojá * i vozľubí já ziló.

Sochraních zápovidi Tvojá i sviďínija Tvojá, * jáko vsí putijé mojí pred Tobóju, Hóspodi.

Da priblížitsja molénije mojé pred Ťá, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú vrazumí mjá.

Da vnídet prošénije mojé pred Ťá, Hóspodi, * po slovesí Tvojemú izbávi mjá.

Otrýhnut ustňí mojí pínije, * jehdá naučíši mjá opravdánijem Tvojím.

Proviščáet jazýk mój slovesá Tvojá, * jáko vsjá zápovidi Tvojá právda.

Da búdet ruká Tvojá jéže spastí mjá, * jáko zápovidi Tvojá izvólich.

Vozželách spasénije Tvojé, Hóspodi, * i zakón Tvój poučénije mojé jésť.

Živá búdet dušá mojá i voschválit Ťá, * i suďbý Tvojá pomóhut mňí.

Zabludích, jáko ovčá pohíbšeje, vzyščí rabá Tvojehó, * jáko zápovidej Tvojích ne zabých.

Sláva, i nýňi:

Allilúia, allilúia, allilúia. Sláva tebí, Bóže. (3x)

Ornament

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Diákon: Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko bláh i čelovikoľúbec Boh jesí, i Tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Po 2-m stichoslóviji sidálen,

hlás 6: Bezpomóščnym kríposť tý voístinnu, prečístaja Bohomáti, otsjúdu smirénniji tobóju vozvyšájemsja, o tebí vysóci deržímsja: vsím tý jesí pokróv i k Bóhu chodátaica.

Sláva, i nýňi: tójže. Bezpomóščnym kríposť tý voístinnu, prečístaja Bohomáti, otsjúdu smirénniji tobóju vozvyšájemsja, o tebí vysóci deržímsja: vsím tý jesí pokróv i k Bóhu chodátaica.

Políjelej.

Chvalíte imja Hospódne, alliluja, chvalíte rabý Hóspoda. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Stojáščíi v chrami Hóspodni, v dvorích dómu Bóha nášeho. – Alliluja, alliluja, alliluja.

Hóspodi, imja tvojé vo viki, í pámjať tvojá v rod i rod. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Blahoslovén Hóspoď ot Sióna, žívyj v Jerusalími. - Alliluja, alliluja, alliluja.

Ispovídajtesja Hospodevi jáko bláh, alliluja, jáko v viki mílosť jehó. - Alliluja, alliluja.

Utverdívšemu zémľu na vodách, alliluja, jáko v víki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Rukóju krípkoju í mýšceju vysókoju, alliluja, jáko vo víki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Ispovídajtesja Bóhu nebesnómu, alliluja, jáko vo viki mílosť jehó. Alliluja, alliluja.

Veličánije: Veličájem ťá presvjatája Ďívo, i čtem Pokróv ó čestnýj, ťá bo na vozdúsi viďí sjatýj Andréj, za ný Christú moláščujusja.

Živýj v pomošči Výšňaho, v króvi Bóha nebésnaho vodvorítsja.

Pleščmá Svoíma osínit Ťa, i pod kriľí Jehó naďíješisja.

Jáko skrý mjý v króvi Svojem, v déň zlá mojehó pokrý mjá.

Synóve že čelovíčestií v króvi krilú Tvojeju naďijutsja.

Projdú v místo króva dívna, dáže do dómu Bóžija.

I rich: kto dasť mi kriľí jáko holubíňi, i poleščú i počíju.

Jáko na Ťa upová dušá mojá, í na síň krilú Tvojeju naďíjusja.

Dolhotóju dníj ispólňu jehó, i jávľú jemú spasénije mojé.

Sláva: i nýňi: Alliluja, alliluja, allilúja. Sláva tebí Bóže. (3x)

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi:)

Diákon: Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej: Jáko svjatísja i proslávisja prečestnóje i velikoľípoje ímja tvojé, Otcá i Sýna i svjatáho Dúcha, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

sidálen, hlás 4: Jáko drévňaho voístinnu prečestňíje kivóta, tvój prečestnýj omofór, páče iléktra prosviščájasja, ne veščéstvenňi, no duchóvňi, netľínnymi tvojími prečístymi rukámi prostirájem, sobľudájet mílostivno čestvújuščich blahoukrašénnyj prázdnik tvojehó pokróva, Vladýčice, v óňže sošédšesja usérdno prázdnujem.

Sláva, i nýňi, tójže. Jáko drévňaho voístinnu prečestňíje kivóta, tvój prečestnýj omofór, páče iléktra prosviščájasja, ne veščéstvenňi, no duchóvňi, netľínnymi tvojími prečístymi rukámi prostirájem, sobľudájet mílostivno čestvújuščich blahoukrašénnyj prázdnik tvojehó pokróva, Vladýčice, v óňže sošédšesja usérdno prázdnujem.

V prazniky stepena hlás 4.

Antifon 1. Ot júnosti mojá mnóhija bórjut mja strásti: no sam mja zastupí, i spasí Spase moj.

Nenavíďaščii Sióna, postydítesja ot Hóspoda, jáko travá bo ohném búdete izsóchše.

Sláva: Svjatým Dúchom vsjáka dušá žívitsja, i čistotóju vozvyšájetsja, svitľíjetsja trójčeskim jedínstvom, svjaščennotájňi.

I nýňi: Svjatým Dúchom tóčatsja blahodátnyja struji, napajájušče vsjaku tvár ko ožívléniju.

Diákon: Vónmim.

Jeréj: Mír vsím.

Diákon: Premúdrosť, vónmim.

Prokímen, hlás 4: Pomjanú ímja tvojé vo vsjákom róďi i róďi.

Stích: Licú tvojemú pomóľatsja bohátiji ľúdstiji.

Jeréj: Hóspodu pomolímsja.

Lík: Hóspodi pomíluj.

Jeréj: Jáko svjat jesí, Bóže naš, i v svjatých počiváješi, i tebí slávu vozsylajem, Otcú, i Sýnu, i svjatomu Duchu, nýňi i prísno i v viki vikov.

Lík: Amíň.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

Stich: Chvalíte Bóha v svjatých jehó, chvalíte jehó v utverždénii síly jehó.

Vsjákoje dychánie da chvalít Hóspoda.

O jéže spodobitisja nam slýšaniju svjatáho jevanhelija, mirom Hóspoda Bóha molim.

Lík: Hóspodi pomílu. (3x)

Mír vsím.

I duchovi tvojemú.

Ot Lukí svjatáho jevanhéllija čténije:

Sláva tebí, Hóspodi, sláva tebí.

Vónmim: Čerez toty dňi Marija vstala i ponahľala sja do judovoho mista na verchoviňi. Vošla do domu Zachariji i pozdravkala Jelisaveťi. Jak Jelisaveta začula pozdravkaňa Mariji, od radosti porušalo sja ďiťatko v jej utrobi, a ona sja napovnila Svjatym Duchom. Holosno povila: „Ty blahoslovlena spomidži žen, a plod tvojoj utroby je blahoslovlenyj. Odky mam totu česť, že mati mojoho Hospoda prišla ku mi? Bo smoť, jak mij sluch začuv tvoje pozdravkaňa, od radosti sja porušalo ďiťatko v mojij utrobi. A blažena, kotra uvirila, bo spovniť sja toto, što jej bylo rečene od Hospoda.“ Marija odpovila: „Veličať moja duša Hospoda. i raduje sja mij duch v Bohu, mojim Spasiteľovi, bo posmotriv na pokoru svojoj služebňici. A smoť, od teper mene buduť blahosloviti všytky pokoľiňa. Bo velike ďilo mi zrobiv Silnyj. Joho imja je svjate Marija zistala u Jelisavety das tri misjaci a (poťim) vernula sja do svoho domu.

Sláva tebí, Hóspodi, sláva tebí.

Psalóm 50.

Pomíluj mja, Bóže, * po velícij mílosti tvojéj. - I po mnóžestvu ščedrót tvojích * očísti bezzakónije mojé. - Najpáče omýj mja ot bezzakónija mojehó, * i ot hrichá mojehó očísti mja. - Jáko bezzakónije mojé az znáju, * i hrich moj predomnóju jesť výnu. - Tebí jedínomu sohriších i lukávoje pred tobóju sotvorích, * jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, i pobidíši vnehdá sudíti ti. - Se bo v bezzakónijich začát jesm, * i vo hrisích rodí mja máti mojá. - Se bo ístinu vozľubíl jesí: * bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mi jesí. - Okropíši mja yssópom i očíščusja, * omýješi mja, i páče sňíha obíľusja. - Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, * vozrádujutsja kósti smirénnyja. - Otvratí licé tvojé ot hrich mojích: * i vsja bezzakónija mojá očísti. - Sérdce čísto sozíždi vo mňi, Bóže, * i duch prav obnoví vo utróbi mojéj. - Ne otvérži mené ot licá tvojehó, * i Dúcha tvojehó svjatáho ne ottimí ot mené. - Vozdážď mi rádosť spasénija tvojehó, * i Dúchom vladýčnym utverdí mja. - Naučú bezzakónnyja putém tvojím, * i nečestíviji k tebí obraťátsja. - Izbávi mja ot krovéj, Bóže, Bóže, spasénija mojehó: * vozrádujetsja jazýk moj právďi tvojéj. - Hóspodi ustňí mojí otvérzeši,* i ustá mojá vozvisťát chválu tvojú. - Jáko ašče by voschoťíl jesí žértvy dal bych úbo, * vsesožžénija ne blahovolíši. - Žértva Bóhu duch sokrušén: * sérdca sokrušénna i smirénna Boh ne uničižít. - Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, * i da soziždutsja sťíny Jerusalímskija. Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožžehajémaja, * tohdá vozložát na oltár tvoj telcý.

Sláva, hlás 6. Mólitv rádi Prečístyja Bohoródicy, Mílostive, očísti mnóžestvo sohrišénij nášych.

I nýňi: Mólitv rádi Prečístyja Bohoródicy, Mílostive, očísti mnóžestvo sohrišénij nášych

Stich: Pomíluj mja, Bóže, po velícij mílosti tvojéj. I po mnóžestvu ščedrót tvojích očísti bezzakónije mojé.

stichíra, hlás 8: Srádujutsja s námi úmnaja vsjá činonačálija, duchóvno sovokúpľše čúvstvennyj lík, víďašče carícu i Vladýčicu vsích, mnohoiménňi vírnymi slávimu. Rádujutsja že i dúsi právednych, súščiji zrítelije viďínija, na vozdúsi molébno prostirájušču vsečestňíji svojí rúci, prosjášču umirénija míru i spasénija dúš nášich.

Jerej: Spasí, Bóže, ľúdi tvojá, i blahosloví dostojánije tvojé, posití mír tvoj mílostiju i ščedrótami, vozvýsi róh christiján pravoslávnych, i nizposlí na ný mílosti tvojá bohátyja, molítvami prečístyja Vladýčicy nášeja Bohoródicy i prisnoďívy Maríji; síloju čestnáho i životvorjáščaho Krestá, zastuplénmi nebésnych Síl bezplótnych, čestnáho i slávnaho proróka, predtéči i krestíteľa Joánna, svjatých slávnych i vsechváľnych Apóstol, i íže vo svjatých Otéc nášich i vseléňskich velíkich učítelej i svjatítelej: Vasílija Velíkaho, Hrihórija Bohoslóva i Joánna Zlatoústaho, Atanásija i Kyrílla, i íže vo svjatých otcá nášeho Nikolája Mýr Lykíjskich čudotvórca, svjatých slavjáňskich Apóstol Kyrílla i Metódija, i svjatáho svjaščenomúčenika Josafáta, svjatých, slávnych i dobropobídnych Múčenik, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, svjatých i právednych Bohootéc Joakíma i Ánny i prepodobných i bohonósnych otéc nášich Antónija i Teodósija Pečérskich, i svjatáho (jehóže jésť deň ilí chrám), i vsích Svjatých tvojích: mólim Ťa mnohomílostive Hóspodi, uslýši nás hríšnych moľáščichtisja, i pomíluj nás.

Lík: Hóspodi pomílu. (12x)

Vozhlas: Milostiju i ščedrótami i čelovikoľúbiijem jedinoródnaho Sýna tvojehó s nímže blaholslovén jesí so presvjatým i blahím i životvorjáščym tvojím Dúchom nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Kanón Bohoródicy na 12: irmós po dváždy.

Hlás 4. Písň 1.

irmós: Otvérzu ustá mojá, i napólňatsja dúcha, i slóvo otrýhnu caríci Máteri, i javľúsja svítlo toržestvúja, i vospojú rádujasja tojá čudesá.

S čínmi svjatých ánhel, i s sobóry prorók i apóstol, v slávi velícij, jáko Máti Bóžija dnés v cérkov všédši za christijány mólišisja, ot napásti i pečáli izbavľáješi vsjá, pokryvájušči tvojéju mílostiju.

Skíniju ťá Moiséj, i žézl Aarónov imenová: tý bo živótnoje drévo Christá procvilá jesí, k nemúže derznovénije imúšči, za ný čestvújuščyja ťá caríce, pomolísja, izbáviti nás ot vsjákaho zlá: da tvojehó pokróva prázdnik slávim.

Ne jáko pred kivótom drévle sobráv Davíd líki, ihrájet, no páče nýňi s čínmi svjatých pred tobóju tekúšče v cérkov, tebí kláňajuščesja hlahóľut: molí za čestvújuščyja ťá ľúdi, da tvój slávjašče pokróv, čéstno prázdnujem.

Pojút ťá Bohoródice, ánheľstiji číni, i slávjat patrijársi so svjatíteli, pred licém tí tekúšče v cérkov. S nímiže ťá tohdá svjatýj Andréj víďi za ný hríšnyja k Bóhu moľáščujusja pomílovati ľúdi, slávjaščyja tvojehó pokróva prázdnik.

Katavásia, irmós: Otvérzu ustá mojá, i napólňatsja dúcha, i slóvo otrýhnu caríci Máteri, i javľúsja svítlo toržestvúja, i vospojú rádujasja tojá čudesá.

Písň 3.

irmós: Tvojá pisnoslóvcy, Bohoródice, živýj i nezavístnyj istóčniče, lík sebí sovokúpľšyja duchóvno utverdí, v Božéstvenňij tvojéj slávi, vincév slávy spodóbi.

Klás prozjábšaja Božéstvennyj, jáko níva neoránnaja jávi. Rádujsja oduševlénnaja trapézo, chľíb živótnyj vmíščšaja. Rádujsja, živótnyja vodý istóčniče neistoščímyj, Vladýčice.

Tvojí rabí Vladýčice, v cérkvi tvojéj víroju predstojášče, tvojejá ožidájem mílosti: posití náše smirénije, i tvojím svjatým pokróvom zaščití ľúdi ot vsjákaho zlá.

Mnohoimenítaja Ďívo, proróki proobražená čéstno, íže tebí nýňi so ánhely slúžat. s nímiže o nás k Bóhu molísja, da tvojehó pokróva svjatýj déň rádujuščesja vsí svítlo prázdnujem.

Hedeón ťá runó proobrazí, na ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, k nemúže Bohoródice, molísja, pobídu dáti vójinstvu nášemu na vrahí, da jáko Madijámy nizložív, proslávit svjatýj tvój prázdnik.

Páče sólnečnych lúč, tvojím blistájuščim omofórom, osviščáješi cérkov i ľúdi, i tmú hrichóv nášich othóniši posiščénijem tvojím Bohoródice, k Sýnu tvojemú i Bóhu za ný moľáščisja.

Irmos: Tvojá pisnoslóvcy, Bohoródice, živýj i nezavístnyj istóčniče, lík sebí sovokúpľšyja duchóvno utverdí, v Božéstvenňij tvojéj slávi, vincév slávy spodóbi.

Po 3. Pisňi:

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jako Ty jesi Boh naš, i Tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Po 3-j písni sidálen,

hlás 5: Téplaja predstáteľnice i nepobidímaja, upovánije izvístnoje i nepostýdnoje, sťinó i pokróve i pristánišče pribihájuščym k tebí, prisnoďívo čístaja, Sýna tvojehó i Bóha molí so ánhely, umirénije dáti míru, i spasénije, i véliju mílosť.

Sláva, i nýňi, tójže. Téplaja predstáteľnice i nepobidímaja, upovánije izvístnoje i nepostýdnoje, sťinó i pokróve i pristánišče pribihájuščym k tebí, prisnoďívo čístaja, Sýna tvojehó i Bóha molí so ánhely, umirénije dáti míru, i spasénije, i véliju mílosť.

Písň 4.

irmós: Siďáj v slávi na prestóľi Božéstvá, vo óblaci léhci priíde Iisús prebožéstvennyj, netľínnoju dlániju, i spasé zovúščyja: sláva, Christé, síľi tvojéj.

Vo hlásich pínij, Ďívo, tebí vopijém vsepítaja: rádujsja, túčnaja horó, i usyrénnaja Dúchom. Rádujsja, svíščniče, i stámno mánnu nosjáščaja, uslaždájuščaja vsích blahočestívych čúvstva.

Páče Aaróňa kivóta, vsjú ťa Bóh osvjatíl jésť Dúchom Bohoródice, svjatým, i ánhelom služíti tebí poveľí, s nímiže za hrád i ľúdi molísja, tvój slávjaščich čestnýj prázdnik.

Priidí nýňi v slávi v tvojú Bohoródice, cérkov s sobóry vsích svjatých, jákože inohdá ťa svjatýj Andréj víďi na vozdúsi svítľi za christijány moľáščujusja, i podážď nám tvojú mílosť.

Ukripí Vladýčice slávjaščeje ťá vójinstvo náše na protívnyja vrahí, jáko Davída na Holijátha: da tebí veseľáščesja vopijém: rádujsja pokróve svjatýj, i zastúpnice hrádu nášemu.

Tebí pripádajem Hospožé, víroju, i poklaňájuščesja blahodárno vopijém tí: rádujsja Bohoblahodátnaja Ďívo, pokróve i ohraždénije náše, i pomóščnice v biďí súščym, spasí nás k tebí pribihájuščich, na ťá bo naďíjemsja.

irmós: Siďáj v slávi na prestóľi Božéstvá, vo óblaci léhci priíde Iisús prebožéstvennyj, netľínnoju dlániju, i spasé zovúščyja: sláva, Christé, síľi tvojéj.

Písň 5.

irmós: Užasóšasja vsjáčeskaja o Božéstvenňij slávi tvojéj: tý bo neiskusobráčnaja Ďívo, imíla jesí vo utróbi nad vsími Bóha, i rodilá jesí bezľítnaho Sýna, vsím vospivájuščym ťá, mír podavájuščaja.

Ódr ťá drévle Solomón napisá, i lóžnicu nebésnaho carjá, obstupájemu Serafímy, jéže o tebí rečésja Bohoródice. Ťím ťá nýňi mólim, Máti Bóžija vsesvjatája: pokrýj: nás ot vsích bíd.

Tebí ánhelov staríjšiny, i čestníji prorócy so apóstoly jáko Máteri Bóžii čéstno slúžat, víďašče ťá za mír molítvu tvorjášču: tvojá že prošénija poslúšav Hospóď, spasájet hrád i ľúdi na ťá naďíjuščyjasja.

Velíkij ťá vo prorócich Isáija prorečé, hlahóľa, Bóha rodíti neiskusobráčno: tý bo čístaja Maríje, svjaťíjši vsích bylá jesí, Bóha bo vo utróbi i na rukú nosíla jesí. Jemúže za ný molísja, tvojím osiňájušči pokróvom víroju ťá slávjaščich.

Duchóvnymi parjášče kríly svjatých sobóri tájno priidóša tebí poslužíti Bohoródice, víďašče ťá na léhci óblaci slávy, ko Spásu Christú moľáščujusja, podáti pobídu vójinstvu nášemu, pohubíti vojújuščich nás.

Písň 6.

irmós: Božéstvennoje sijé i vsečestnóje soveršájušče prázdnestvo, Bohomúdriji, Bohomátere, priidíte, rukámi vospléščim, ot nejá róždšahosja Bóha slávim.

Jeréji Bohomúdriji, v cérkvi tvojéj s ľuďmí blahočestívymi predstojášče, tvojejá ožidájut, Bohoródice, mílosti: preminí na rádosť nášu pečáľ, rádosť bo rodilá jesí, vsích čelovíkov hrichí otpustívšaho.

Tebí vsjá zemľá dáry prinósit, jáko caríci Bóžiji Máteri: archijeréji kláňajutsja, i ľúdije vsí veseľátsja, pokryvájemi ot vsjákaho zlá tvojími, Bohoródice, molítvami.

Hóru ťá velíku Danijíl pronapisá: iz tebé bo bez símene rodísja Christós, i sokruší vsjú démonskuju lésť, i vsjú svojejá víry ispólni zémľu. K nemúže za ný Bohoródice molísja, slávjaščyja tvojehó pokróva prázdnik.

Ánheľskij hlás vzyvájem tí, prečístaja: rádujsja prestóle Bóžij, na némže Jezekíjil víďi Hóspoda, v podóbiji čelovíka, nosíma Cheruvímy. S nímiže za ný Bohoródice molísja, da spasét dúšy náša.

irmós: Božéstvennoje sijé i vsečestnóje soveršájušče prázdnestvo, Bohomúdriji, Bohomátere, priidíte, rukámi vospléščim, ot nejá róždšahosja Bóha slávim.

Po 6. pisňi

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomíluj, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko tý jesí cár míra, i Spás dušám nášym, i Tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Kondák, hlás 3. Podóben: Ďíva dnés: Ďíva dnés predstojít v cérkvi, i s líki svjatých nevídimo za ný mólitsja Bóhu: ánheli so archijeréji poklaňájutsja, apóstoli že so proróki likovstvújut: nás bo rádi mólit Bohoródica prevíčnaho Bóha.

íkos: Tojá preslávnych čudés priidíte ľúdije nasladímsja: séju bo Adám ot tlí izbávisja. Tá bo i kovčéh, ne Nójem, no Bohom sotvorén býsť. Drévle úbo Moiséj v kupiňí óhnenňij Bóha víďiti ne vozmóže: nýňi že ot tojá róždšahosja, vsjá zemľá znájet Sýna Bóžija, k nemúže za ný mólitsja. Sehó rádi proslavľájem jú, jáko Bóžiju Máter: nás bo rádi Bohoródica mólit prevíčnaho Bóha.

Písň 7.

irmós: Ne poslužíša tvári Bohomúdriji, páče sozdávšaho: no óhnennoje preščénije múžeski poprávše, rádovachusja, pojúšče: prepítyj otcév Hospóď i Bóh, blahoslovén jesí.

Neispísanaja mnóhimi proróki, nesvídoma že býsť, Ďívo, nebésnymi služáščimi Bóhu ánhely: nýňi že vsí vímy ťá Bohoródicu, i tvojejá trébujem pómošči i zastuplénija, blahoslovénnaja.

Horá usyrénnaja Dúchom, júže Avvakúm víďi točášču vírnym cilébnuju sládosť, Bohoródice Ďívo, iscilí ny, Sýnu tvojemú vopijúščyja: blahoslovén Bóh otéc nášich.

Preklonívyj nebesá v ťá Ďívo vselísja, i nýňi na molítvu tvojú zrít, Bohoródice čístaja, tvojé, caríce, ispolňája prošénije: jemúže za ný usérdno pomolísja, na ťá bo naďíjemsja, blahoslovénnaja.

Tvórče Spáse náš Christé Bóže, priimí molítvu tvojejá Mátere, júže tebé za ný hríšnyja prinósit, da tebí rádujuščesja pojém: prepítyj otéc nášich Bóže blahoslovén jesí.

irmós: Ne poslužíša tvári Bohomúdriji, páče sozdávšaho: no óhnennoje preščénije múžeski poprávše, rádovachusja, pojúšče: prepítyj otcév Hospóď i Bóh, blahoslovén jesí.

Písň 8.

irmós: Ótroki blahočestívyja v peščí roždestvó Bohoródičo spasló jésť, tohdá úbo obrazújemoje, nýňi že ďíjstvujemoje, vselénnuju vsjú vozdvizájet píti tebí: Hóspoda pójte ďilá, i prevoznosíte jehó vo vsjá víki.

S čínmi ánhel, Vladýčice, s čestnými i slávnymi proróki, s verchóvnymi apóstoly, i so svjaščennomúčeniki, i so archijeréji, za ný hríšnyja Bóhu pomolísja, tvojehó pokróva prázdnik v rossíjsťij zemlí proslávľšyja.

Hordýňu i šatánija nizloží, i sovíty neprávednych razorí, začinájuščich ráti pohubí, o Bóžija Máti caríce vsečestnája! Pravoslávnych róh vozvýsi, da tvój prázdnik slávim, prečístaja Bohoródice Ďívo, zovúšče: Hóspoda vospivájte ďilá, i prevoznosíte jehó vo vsjá víki.

Ustý prinosjášče tebí pínije, i dušéju vírno poklaňájemsja: íbo vnútr serdcá náša horját: Máti Bóžija prečístaja, pomíluj nás moľáščichsja tebí, i Hóspoda vospivájuščich, i prevoznosjáščich jehó vo vsjá víki.

Mnóhimi oťahčíchsja hrichí, nedoumíju po dostojániju napisáti tvojehó pokróva, Bohoródice, pochvalý: no jáko Máti Bóžija, ukrasí tvój prázdnik čudesý, da vsí rádujuščesja pojém Hóspoda, i prevoznósim jehó vo vsjá víki.

Po 8.pisňi:

Jeréj: Bohoródicu i Máter svíta v písnech vozveličím:

Velíčit dušá mojá Hóspoda, i vozrdádovasja dúch mój o Bózi Spási mojém.

Čestňíjšuju Chruvím i slavňíjšuju bez sravnénija Serefím bez istľínija Bóha Slova róždšuju, súščuju Bohoródicu ťá velčájem.

Jáko prizrí na smirénije rabý svojejá, se bo ot nýňi ublažát mjá vsí ródi.

Jáko sotvorí mňí velíčije síľnyj, i svjáto ímja jehó, i mílosť jehó v ródy rodóv bojáščymsja jehó.

Sotvorí deržávu mýšcejú svojéju, rastočí hórdyja mýsliju sérdca ích.

Nizloží síľnyja s prestól i voznesé smirénnyja, álčuščyja ispólni bláh, i bohaťáščyjasja otpustí tščý.

Vospriját Izráiľa ótroka svojehó, pomjanúti mílosti, jákože hlahóla k otcém nášym Avraámu i símeni jehó do víka.

Písň 9.

irmós: Vsják zemnoródnyj da vzyhrájetsja, Dúchom prosviščáem, da toržestvújet že bezplótnych umóv jestestvó, počitájuščeje svjaščénnoje toržestvó Bohomátere, i da vopijét: rádujsja, vseblažénnaja Bohoródice, čístaja prisnoďívo.

Vysókij carjú, so Otcém siďáj, i o Serafím vospivájemyj, prízri na molítvu Máterňu, júže tebí za ný hríšnyja prinósit, i očísti hrichí náša. Spasí hrád, i ľúdi umnóži: dážď nám zdrávije ťilesé, i na pohányja pobídy, molítvami róždšija ťá.

Ánheľskij hlás vopijém tebí, Ďívo Bohoizbránnaja: rádujsja, jáže Adáma páki v ráj vvédšaja, rádujsja, démony prohoňášči tvojím ímenem. Rádujsja, nadéžde christiján. Rádujsja, osvjaščénije dúš. Rádujsja, chraníteľnice hráda nášeho.

Pomjaní nás vo tvojích molítvach, Hospožé Ďívo Bohoródice, da ne pohíbnem za umnožénije hrichóv nášich. Pokrýj nás ot vsjákaho zlá i ľútych napástej: na ťá bo upovájem i tvojehó pokróva prázdnik čestvújušče, ťá veličájem.

Dár ot Bóha prijála jesí, jáko Máti Bóžija, vsích christiján nedúhi isciľáti, i ot bíd izbavľáti, i hrichí otpuščáti, i ot pľinénija spasáti, i vsjákija núždy. No i nás ne prézri, Hospožé: vísi bo, íchže trébujem, zdrávija ťilesém, i dušám spasénija.

Po 9. pisňi.

(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:

Hóspodi, pomíluj. (3x) Sláva, i nýňi: )

Páki i páki, mírom Hóspodu pomólimsja.

Lík: Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Zastupí, spasí, pomílu, i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jeréj: Jáko tebé chváľat vsjá síly nebésnyja, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Svitílen. Podóben: Žený uslýšite: O presvjatája Hospožé Ďívo Bohoródice! Pokrýj nás čudésnym tvojím omofórom, sochraňája hrád i ľúdi ot vsjákaho zlá, jákože ťá prečúdnyj Andréj víďi vo vlachérnsťij cérkvi moľáščujusja: i nýňi nám, Hospožé, poslí velíkuju tvojú mílosť. Tríždy.

(Hlás 8.) Vsjakoje dychanije da chvalit Hospoda, chvalite Hospoda s nebes, chvalite jeho vo vyšnich. Tebi podobaje pisň Bože.

Chvalíte jehó vsí Ánheli jehó, chvalíte jehó vsjá síly jehó, tebí podobájet písň, Bóže.

Chvalíte jehó sólnce i luná, chvalíte jehó vsjá zvízdy i svít. - Chvalíte jehó nebesá nebés, i vodá jáže prevýše nebés, da voschváľat ímja Hóspodne. - Jáko tój rečé i býša, tój poveľí i sozdášasja. - Postávi já vo vík i vo vík víka, poveľínije položí i ne mímo idét - Chvalíte Hóspoda ot zemlí zmijéve i vsjá bézdny. - Óhň, hrád, sňíh, hóloť, dúch búren, tvorjáščaja slóvo jehó. - Hóry i vsí chólmi, dréva plodonósna i vsí kédry. - Zvírije i vsí skóti, hádi i ptícy pernáty. - Cáriji zémstiji i vsí ľúdije, kňázi i vsí sudijí zémstiji. - Júnoši i ďívy, stárcy s júnotami, da voschváľat ímja Hóspodne, jáko voznesésja ímja tohó jedínaho. - Ispovídanije jehó na zemlí i na nebesí, i voznesét róh ľudéj svojích. - Písň vsím prepodóbnym jehó, synovóm Izrailevym, ľúdem približjuščymsja jemu.

Psalóm 149.

Vospójte Hospodévi písň nóvu, chvalénije jehó v cérkvi prepodóbnych. - Da vozveselítsja Izráiľ o sotvoršém jehó, i sýnove Sijóni vozrádujutsja o carí svojém. - Da voschváľat ímja jehó v líci, v tympáňi i psaltíri da pojút jemú. - Jáko blahovolít Hóspoď v ľúdech svojích, i voznesét krótkija vo spasénije. - Voschváľatsja prepodóbniji vo slávi, i vozrádujutsja na ložách svojích. - Voznošénija Bóžija v hortáni ích, i meči obojúdu ostrý v rukách ích. - Sotvoríti otmščénije v jazýcich, obličénija v ľúdech. - Svjazáti carí ích púty, i slávnyja ích ručnými okóvy žeľíznymi.

Na chvalítech stichíry voskrésny,

Stích: Sotvoríti v ních súd napísan, sláva sijá búdet vsím prepodóbnym jehó.

Stích: Chvalíte Bóha vo svjatých jehó, chvalíte jehó vo utveržéniji síly jehó.

Stích: Chvalíte jehó na sílach jehó, chvalíte jehó po mnóžestvu velíčestvija jehó.

hlás 8. Pod: o preslávnaho čudesé! Tebí pripádajem, Hospožé, * umíľno kláňajuščesja mólim ťá: * rádujsja Bohoblažénnaja Vladýčice, * mnohoimenítaja Ďívo, * proróki proobražénnaja čéstno: * v ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, * i rodilá jesí brakoneiskúsnaja čístaja, * i na rukú nosíla jesí vsích tvorcá i Hóspoda. * Jemúže nýňi o nás molísja, * slávjaščich vírno tvojehó pokróva prázdnik.

Stich: Chvalíte jehó v hlási trúbňim, * chvalíte jehó v psaltíri i húsľich.

Tebí pripádajem, Hospožé, * umíľno kláňajuščesja mólim ťá: * rádujsja Bohoblažénnaja Vladýčice, * mnohoimenítaja Ďívo, * proróki proobražénnaja čéstno: * v ťá bo jáko rosá Christós Bóh sníde, * i rodilá jesí brakoneiskúsnaja čístaja, * i na rukú nosíla jesí vsích tvorcá i Hóspoda. * Jemúže nýňi o nás molísja, * slávjaščich vírno tvojehó pokróva prázdnik.

Stich: Chvalíte jehó v tympáňi i líci, * chvalíte jehó v strúnach i orháňi.

Pojút ťá, Ďívo Bohoródice, ánheľstiji číni, * i slávjat patriársi so archijeréi, * i svjatíji apóstoli, * jáko Máteri Bóžiji čéstno slúžat tebí, * víďašče ťá za mír molítvu tvorjáščuju * ko Spásu vsích Christú Bóhu. * Jemúže pomolísja, izbáviti hrád i ľúdi, * slávjaščyja ťá vírno, * i tvojehó pokróva prázdnik čestvújuščyja.

Stich: Chvalíte jehó v kymváľich dobrohlásnych, chvalíte jehó v kymváľich vosklicánija, * vsjákoje dychánije da chvalít Hóspoda.

Páče Aaróňa kivóta, * vsjú ťa Bóh osvjatí * Dúchom, Bohoródice, svjatým: * i páče sólnečnych lúč * tvojím sviťáščimsja omofórom, osviščáješi cérkov i ľúdi, * i tmú hrichóv nášich othoňáješi: * izbavľáješi že ot bíd i skorbéj, * víroju čestvújuščyja tvojehó čestnáho pokróva prázdnik.

Sláva, i nýňi, hlás 6: Jáko víďi ťá prečúdnyj Andréj na vozdúsi, so archánheľskim mnóžestvom, so apóstoly i proróki, i mnóžestvom múčenikov, Sýnu tvojemú i Bóhu nášemu o hráďi i ľúdech moľáščujusja, Vladýčice, i čestným tvojím pokróvom pokryvájuščuju: ne oskuďíj i nýňi, prečístaja, spastí izrjádnoje dostojánije tvojehó Sýna, prečestnýj prázdnik tvój prázdnujuščeje, mnohopítaja.

Jerej: Sláva tebí pokazávšemu nam svit.

Slavoslovije velikoje.

Sláva v výšnich Bóhu, i na zemlí mir , v čelovícich blahovolénije. Chválim ťa, blahoslovím ťa , kláňajemtisja slavoslóvim ťa. - Blahodarim ťa, velikija rádi slávy tvojejá * Hóspodi Carjú nebésnyj. - Bóže Otče vsederžiteľu, Hóspodi Sýne jedinorodnyj , Isúse Christé, i svjatýj Dúše, Hóspodi Bóže. - Áhnče Bóžij, * Sýne Otč. - Vzémľaj hrich míra, * pomiluj nas. - Vzémľaj hrihí míra, * prijmi molitvy náša. - Siďaj odesnúju Otca, * pomiluj nas. - Jáko ty jedín svjat, ty jedín Hóspoď Isús Christós, * v slávu Bóha Otcá, amiň. - Na vsják deň blahoslovím ťa, * i voschválim ímja tvojé vo viki i vo vík vika. - Spodóbi, Hóspodi, v deň sej * bez hrichá sochranítisja nam. Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže Otec nášich, * i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amiň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nas, * jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí. Hóspodi, * naučí nas opravdánijem tvoím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, * vrazumí nas opravdánijem tvoím. - Blahoslovén jesí, Svjatýj, * prosviti nas opravdánii tvoímí. - Hóspodi, príbížišče byl jesí nam, v rod í rod. - Az rich, Hóspodi, pomiluj mja: * i iscilí dúšu moju, jáko sohriších tebí. - Hóspodi, k tebí pribihóch *, naučí mja tvoríti vóľu tvoju, jáko ty jesí Boh moj - Jáko u tebé jésť istóčnik života, * v svíťi tvojém uzrim svit. Probávi mílosť tvoju * víduščym ťa.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Sláva, i nýňi: Svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Svjatýj Bóže, svjatýj kripkij, svjatýj bezsmertnyj pomiluj nas.

Tropár po Slavosloviji:

hlás 4: Dnés blahovírniji ľúdije svítlo prázdnujem, osiňájemi tvojím, Bohomáti, prišéstvijem, i k tvojemú vzirájušče prečístomu óbrazu, umíľno hlahólem: pokrýj nás čestným tvojím pokróvom, i izbávi nás ot vsjákaho zlá, moľášči Sýna tvojehó Christá Bóha nášeho, spastí dúšy náša.

~~(Diákon ilí jeréj hlahólet jekténiju sijú. Ášče mirján molítsja, hlahólet tokmó:~~

Hóspodi, pomíluj. (12x)

Sláva, i nýňi: )

Jerej: Pomíluj nás, Bóže, po velícij mílosti tvojéj, mólimtisja uslýši i pomíluj.

Lík: Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. Hóspodi, pomíluj. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Jéšče mólimsja o svjaťíjšem vselénsťim Archijeréji nášem (ímja rék), i o preosvjaščénňijšem Archijepískopi i Mitropolíťi nášem Kýr (ímja rék) i o bohoľubívim Jepískopi nášem Kýr (ímja rék), o služáščich i poslužívšich vo svjaťím chrámi sém, i o otcích nášich duchóvnych, i vséj vo Chrisťí brátiji nášej.

Ješčé mólimsja o bohochranímim naróďi nášem, o prederžáščich vlastéch nášich i o vsém vójinstvi.

Ješčé mólimsja o predstojáščich ľúdech, i ožidájuščich ot tebé velíkija i bohátyja mílosti, za tvorjáščich nám mílostyňu, i za vsjá pravoslávnyja (ilí pravovírnyja) christijány.

Jeréj: Jáko mílostiv i čelovikoľúbec Bóh jesí, i tebí slávu vozsylájem Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jekténija prositelnaja:

Jerej: Ispólnim utrénuju molítvu nášu Hóspodevi.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Zastupí, spasí, pomíluj i sochraní nás, Bóže, Tvojéju blahodátiju.

Lík: Hóspodi, pomíluj.

Dné vsehó soveršénna, svjáta, mírna i bezhríšna, u Hóspoda prósim.

Lík: Podáj, Hóspodi. (na jedínom kójemždo prošéniji)

Ánhela mírna, vírna nastávnika, chraníteľa dúš i ťilés nášich, u Hóspoda prósim.

Proščénija i ostavlénija hrichóv, i prehrišénij nášich, u Hóspoda prósim.

Dóbrych i poléznych dušám nášym, i míra mírovi, u Hóspoda prósim.

Próčeje vrémja životá nášeho v míri i pokajániji skončáti, u Hóspoda prósim.

Christijánskija končíny životá nášeho, bezboľíznenny, nepostýdny, mírny, i dóbraho otvíta na strášňim sudíšči Christóvi, prósim.

Presvjatúju, prečístuju, preblahoslovénnuju, slávnuju Vladýčicu nášu Bohoródicu i prisnoďívu Maríju, so vsími svjatými pomjanúvše, samí sebé, i drúh drúha, i vés živót náš Christú Bóhu predadím.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej: Jáko Bóh mílosti i ščedrót i čelovikoľúbija jesí, i tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň.

Jeréj: Mír vsím

Lík: I dúchovi tvojemú.

Diákon: Hlavý váša Hóspodevi prikloníte.

Lík: Tebí, Hóspodi.

Jerej hlahólet molítvu sijú tájno: Hospodi svjatýj, vo výšnich živýj, i na smirénnyja prizirájaj, i vsevíďaščim ókom Tvojím prizirájaj na vsjú tvár, Tebí prokloníchom výju sérdca i ťilesé, i mólimsja Tebí: prostrí rúku Tvojú nevídimuju ot svjatáho žilíšča Tvojehó, i blahosloví vsja ný. I ášče čtó sohrišíchom vóleju ilí nevóleju, jáko bláh i čelovikoľúbec Boh prostí, dáruja mirnaja i premirnaja blahaja Tvoja.

Jerej: Tvóje bo jest jéže mílovati i spasáti ný Bóže i tebí slávu vozzsylájem, Otcú i Sýnu i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lik: Amíň.

Diákon: Premúdrosť.

Lík: Blahosloví.

Jeréj: Syj blahoslovén Christós Bóh náš, vsehdá, nýňi i prísno, i vo víki vikóv.

Lík: Amíň. Utverdí, Bóže, svjatúju pravoslávnuju (ilí katholíčeskuju) víru, vo víki vikóv.

Jeréj: Presvjatája Bohoródice, spasí nás.

Lík: Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju béz sravnénija Serafím, béz istľínija Bóha Slóva róždšuju, súščuju Bóhoródicu ťa veličájem.

Jeréj: Sláva tebi, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Lík: Sláva Otcú, i Sýnu, i svjatómu Dúchu, i nýňi i prísno, i vo víki vikóv. Amíň. Hóspodi, pomíluj. (3x) Blahosloví.

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojejá Mátere, svjatých slávnych i vsechváľnych apóstol . . . i vsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Lík: Amíň.

Ášče mírjan molítsja, hlahólet tókmo: Čestňíjšuju Cheruvím: Sláva, i nýňi: Hóspodi, pomíluj (3x) Hóspodi, blahosloví. Molítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás. Amíň.

Ornament

Texty projektu Časoslov sú určené na vnútornú potrebu. Ďakujeme, že nás podporujete! www.casoslov.sk