Malé povečerie 16.6.

Jeréj: Blahoslovén Boh náš vsehdá nýňi i prísno i vo víki vikóv.

(ášče že ňísť jeréja moľáščasja, načinájem: M**olítvami svjatých otéc nášich, Hóspodi Iisúse Christé Bóže náš, pomíluj nás.)

I mý: Amíň.

Sláva Tebí Bože náš, sláva Tebí.

Carjú nebésnyj, uťišiteľu, dúše ístiny, íže vezďí sýj i vsjá ispolňájaj, sokróvišče blahích i žízni podáteľu, priidí i vselísja v ný, i očísti ný ot vsjákija skvérny, i spasí, bláže, dúšy náša.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Amíň.

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Hóspodi, pomíluj. (6x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Priidíte, poklonímsja carévi nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, Christú, carévi, nášemu Bóhu.

Priidíte, poklonímsja, i pripadém samomú Hóspodu Iisúsu Christú, carévi i Bóhu nášemu.

Psalóm 50

Pomíluj mja, Bóže, po velícij mílosti tvojéj. – I po mnóžestvu ščedrót tvojích očísti bezzakónije mojé. – Najpáče omýj mja ot bezzakónija mojehó, i ot hrichá mojehó očísti mja. – Jáko bezzakónije mojé az znáju, i hrich moj predomnóju jesť výnu. – Tebí jedínomu sohriších i lukávoje pred tobóju sotvorích, jáko da opravdíšisja vo slovesích tvojích, i pobidíši vnehdá sudíti ti. – Se bo v bezzakónijich začát jesm, i vo hrisích rodí mja máti mojá. – Se bo ístinu vozľubíl jesí: bezvístnaja i tájnaja premúdrosti tvojejá javíl mi jesí. – Okropíši mja yssópom i očíščusja, omýješi mja, i páče sňíha obíľusja. – Slúchu mojemú dási rádosť i vesélije, vozrádujutsja kósti smirénnyja. – Otvratí licé tvojé ot hrich mojích: i vsja bezzakónija mojá očísti. – Sérdce čísto sozíždi vo mňi, Bóže, i duch prav obnoví vo utróbi mojéj. – Ne otvérži mené ot licá tvojehó, i Dúcha tvojehó svjatáho ne ottimí ot mené. – Vozdážď mi rádosť spasénija tvojehó, i Dúchom vladýčnym utverdí mja. – Naučú bezzakónnyja putém tvojím, i nečestíviji k tebí obraťátsja. – Izbávi mja ot krovéj, Bóže, Bóže, spasénija mojehó: vozrádujetsja jazýk moj právďi tvojéj. – Hóspodi ustňí mojí otvérzeši, i ustá mojá vozvisťát chválu tvojú. – Jáko ašče by voschoťíl jesí žértvy dal bych úbo, vsesožžénija ne blahovolíši. – Žértva Bóhu duch sokrušén: sérdca sokrušénna i smirénna Boh ne uničižít. – Ublaží, Hóspodi, blahovolénijem tvojím Sijóna, i da soziždutsja sťíny Jerusalímskija. – Tohdá blahovolíši žértvu právdy, voznošénije i vsesožžehajémaja, tohdá vozložát na oltár tvoj telcý.

Psalóm 69:

Bóže v pómošč mojú voňmí, Hóspodi, pomoščí mi potščísja. – Da postyďátsja i posrámjatsja, íščuščiji duší mojejá. – Da vozvraťátsja vspjať i postyďátsja, choťáščiji mi zlája. – Da vozvraťátsja ábije styďáščesja, hlahóľuščiji mňi: bláhože bláhože. – Da vozrádujutsja i vozveseľátsja o tebí vsi íščuščiji tebé Bóže, i da hlahóľut výnu: da vozvelíčitsja Hospoď, ľúbjaščiji spasénije tvojé. – Az že nišč jesm i ubóh, Bóže, pomozí mi. –Pomóščnik moj i izbáviteľ moj jesí ty, Hóspodi, * ne zakosní.

Psalóm 142:

Hóspodi uslýši molítvu mojú, vnuší molénije mojé vo ístiňi tvojéj, uslýši mja vo právďi tvojej. – I ne vnídi v súd s rabóm tvojím, jáko ne opravdítsja pred tobóju vsjak živýj. – Jáko pohná vrah dúšu mojú, smiríl jesť vo zémľu živót moj. – Posadíl mja jesť v témnych jako mértvyja víka, i uný vo mňi duch moj: vo mňi smjatésja sérdce mojé. – Pomjanúch dni drévnyja: poučíchsja vo vsich ďíľich tvojích, vo tvorénijich rukú tvojéju poučáchsja. – Vozďích k tebí rúci mojí, dušá mojá jako zémľa bezvódnaja tebí. – Skóro uslýši mja, Hóspodi, isčezé duch moj. – Neotvratí licá tvojehó ot mené, i upodóbľusja nischoďáščym v rov. – Slýšanu sotvorí mňi zaútra mílosť tvojú, jáko na ťa upovách. – Skaží mňi, Hóspodi puť vo oňže pojdú, jáko k tebí vzjach dúšu mojú. – Izmí mja ot vrah mojích, Hóspodi, k tebí pribihóch, naučí mja tvoríti vóľu tvojú, jáko ty jesí Bóh moj. – Duch tvoj blahíj nastávit mja na zémľu právu, ímene tvojehó rádi, Hóspodi, živíši mja právdoju tvojéju. – Izvedéši ot pečáli dúšu mojú, i mílostiju tvojéju potrebíši vrahí mojá. – I pohubíši vsja stužájuščyja duší mojéj, jáko áz rab tvoj jésm. – Uslýši mja Hóspodi v právďi tvojéj, i ne vnídi v sud s rabóm tvojím. – Uslýši mja Hóspodi v právďi tvojéj, i ne vnídi v sud s rabóm tvojím. – Duch tvoj blahíj,* nastávit mja na zémľu právu.

Male slavoslóvije

Sláva vo výšnich Bóhu, i na zemlí mir, vo čelovícich blahovolénije. Chválim ťa, blahoslovím ťa, kláňajemtisja, slavoslóvim ťa. - Blahodarím ťa, velikíja rádi slávy tvojejá, Hóspodi, Cárju nebésnyj. - Bóže Otče vsederžíteľu, Hóspodi, Sýne jedinoródnyj Isúse Christé, i Svjatýj Dúše, Hóspodi Bóže. - Áhnče Bóžij, Sýne Otč. - Vzémľaj hrich míra, pomíluj nas.- Vzémľaj hrichí míra, prijmí molítvy náša. - Siďáj odesnúju Otcá, pomíluj nás. - Jáko ty jedín svjat, ty jedín Hóspoď, Isús Christós, vo slávu Bóha Otcá, amíň. - Na vsjak deň blahoslovím ťa, i voschválim ímja tvojé vo vik, i vo vik víka. - Hóspodi, pribížišče byl jesí nam, vo rod i rod. - Az rich, Hóspodi, pomíluj mja, i iscilí dúšu mojú, jáko sohriších tebí. - Hóspodi, k tebí pribihóch, naučí mja tvoríti vóľu tvojú, jáko ty jesí Bóh moj. - Jáko u tebé jesť istóčnik životá, vo svíťi tvojém úzrim svít. - Probávi mílosť tvojú víduščym ťa. - Spodóbi, Hóspodi, v nošč sijú, bez hrichá sochranítisja nám. - Blahoslovén jesí, Hóspodi Bóže Otéc nášich, i chváľno i proslávlenno ímja tvojé vo víki, amíň. - Búdi, Hóspodi, mílosť tvojá na nás, jákože upováchom na ťa. - Blahoslovén jesí, Hóspodi, naučí nás opravdánijem tvojím. - Blahoslovén jesí, Vladýko, vrazumí nás opravdánijem tvojím. Blahoslovén jesí, Svjatýj, prosvití nás opravdániji tvojími. - Hóspodi, mílosť tvojá vo vík, ďil rukú tvojejú ne prézri.- Tebí podobájet chvalá, tebí podobájet pínije.- Tebí sláva podobájet, Otcú i Sýnu i Svjatómu Dúchu - I nýňi i prísno,* i vo víki vikóv, amíň

Víruju vo jedínaho Bóha Otcá, vsederžíteľa, tvorcá néba i zemlí, vídimych že vsich i nevídimych. – I v jedínaho Hóspoda Isúsa Christá Sýna Bóžija * jedinoródnaho, iže ot Otcá roždénnaho préžde vsich vik. – Svíta ot svíta, Boha ístinna ot Boha ístinna, * roždénna, nesotvorénna, jedinosúščna Otcú, ímže vsja býša. – Nas ďíľa čelovik, i nášeho rádi spasénija sšédšaho s nebés, * i voplotívšahosja ot Dúcha svjáta, i Maríji Ďívy, i vočelovíčšasja. – Raspjátaho že za ny pri Pontíjsťim Piláťi, i stradávša i pohrebénna, * – i voskrésšaho v tréťij deň po pisánijem. – I vozšédšaho na nebesá, i siďáščaho odesnúju Otcá, * i páki hrjadúščaho so slávoju sudíti živým i mértvym, jehóže cárstviju ne búdet koncá. – I v Dúcha Svjatáho, Hóspoda životvorjáščaho, * iže ot Otcá [i Sýna] ischoďáščaho – Iže so Otcém i Sýnom spoklaňájema i soslávima, * hlahólavšaho Proróki. – Vo jedínu, svjatúju, sobórnuju i apostolskuju Cérkov. – Ispovíduju jedíno kreščénije * vo ostavlénije hrichóv. – Čáju voskresénija mértvych. * I žízňi búduščaho víka. Amíň.

Tvorénije Theofánovo.

Hlás 8. Písň 1.

irmós: Kolesnicehoníteľa faraóňa pohruzí čudotvorjáj inohdá moiséjskij žézl, krestoobrázno porazív i razďilív móre, Izráiľa že bihlecá, pišechódca, spasé, písň Bóhovi vospivájušča.

Viďíniji páče umá ispolňájem, Tíchone blažénne, i ottúdu Božéstvennyja zarí nasyščájasja, podážď pojúščym ťá blahodátnyj hlás: ímže javímsja dostójni tvojá dobroďíteli povídati.

Prijémsja putí lúčšaho ot júnosti, vsé prarodíteľnoje imínije, jákože prách mímo tékl jesí, i níščym razdáv, vozdajánije obríl jesí storíceju, hlahólom, blažénne, vírovav Hóspoda tvojehó.

Íže vo výšnich počivájaj, i sérdce tvojé dobroďítelej dóm obrít, vselísja, i v tebí upokóisja, so Otcém bo, jákože rečé, obíteľ v tebí sotvorí, predočiščénu Dúchom.

Bohoródičen: Bóh čelovík býsť, iz utróby tvojejá, prečístaja, i Ďívu páki ťá po roždeství sochraní: jestestvó že obožív, jéže podóbiju soprotívno, dadé pérvoje dostojánije.

Písň 3.

irmós: Utverždéj v načáľi nebesá rázumom, i zémľu na vodách osnovávyj, na kámeni mjá, Christé, zápovidej tvoích utverdí: jáko ňísť svját, páče tebé, jedíne Čelovikoľúbče.

Zláto i srebró jákože zémľu popirájemuju vminíl jesí, i jáko uméty mirskúju slávu: neuklónno bo tvój úm vozvél jesí k netľínnym, jáže i polučív, vselílsja jesí, Tíchone Bohomúdre, preboháte.

Jáko da lúčšuju žízň, i víčno prebyvájuščuju polučíši, svjaščénnyj Tíchone, preobíďil jesí žízň tľínnuju, múčeniče, proizvolénijem vsím ďílu sám sebé vdáv.

Stojál jesí na sudíšči inohdá mučíteľsťi, ispovídaja Christá carjá so derznovénijem, ne užasájasja rán, ni smérti, čúdne, vrahí vspjáť tvoími hlahóly ulovíl jesí.

Bohoródičen: Ne otrínul jesí, Christé, obleščísja v smerďáščaho, i daléče tebé bývša hrichóm: no ot ložésn prijém Ďivíčeskich niščetú mojú, Bohotvoríši i spasáješi za mnóhuju bláhosť.

Sidálen, hlás 4. Podóben: Skóro predvarí: Ulučíti želája víčnuju žízň, ot strastéj očístil jesí tvojú dúšu voístinnu, Bohomúdre ótče náš. Ťímže svjaščénija prijál jesí zarjú, darovánija iscilénij izliváješi víroju k pokróvu tvojemú pritekájuščym, Tíchone blažénne.

Sláva, i nýňi, Bohoródičen: Jedína róždšaja tvorcá vsemú, jedína ukrasívšaja čelovíčestvo roždestvóm tvoím, Bohonevísto, izbávi mhá o síti ľstívaho vrahá, postávi mjá na kámeni Christóvych choťínij, tohó moľášči priľížno, jehóže voplotíla jesí.

Krestobohoródičen: Ďívo preneporóčnaja, Máti Christá Bóha, orúžije prójde tvojú presvjatúju dúšu, jehdá raspinájema víďila jesí vóleju Sýna i Bóha tvojehó: jehóže, blahoslovénnaja, moľášči ne prestáj, proščénije prehrišénij nám darováti.

Písň 4.

irmós: Tý mojá kríposť, Hóspodi, tý mojá i síla, tý mój Bóh, tý mojé rádovanije, ne ostávľ ňídra Ótča, i nášu niščetú positív. Ťím s prorókom Avvakúmom zovú ti: síľi tvojéj sláva, Čelovikoľúbče.

Prijém, ótče, kríposť Dúcha, nepobidím javílsja jesí i neutolím: ukripľáješi jákože vojevóda vóiny, ko ustremléniju prizyvája. Ťímže i bez króve tvojú pobídu postávľ, mučénija vinéc prijál jesí.

Osvjáščsja, Tíchone, Bóhu, soveršája svjaščénnyja zakóny, požíl jesí, a ne jákože najátyj pástyr, no po stáďi dúšu tvojú polahája. Ťímže vólki ubív, k pážiti živonósňij Christóvo nastávil jesí stádo.

Tvojú čestnúju voístinnu počitájet pámjať kíprskij óstrov, likúja so vséju zemléju. I jéže v ném izlijánijem čudés povídaja, priloží k viďíniju nýňi jedináče zríti choťáščym sád preslávnaho prozjabénija.

Bohoródičen: Svít ot svíta prosijáv bezľítno, Sýne Otéč, v posľídňaja ot ložésn prošél jesí Ďivíčeskich, vsehó Adáma drévle umerščvlénnaho sobóju ispravľája. Ťímže tvojú Máter Bohoródicu voístinnu čtúšče vírniji propovídajem.

Písň 5.

irmós: Vskúju mjá otrínul jesí ot licá tvojehó, svíte nezachodímyj, i pokrýla mjá jésť čuždája tmá okajánnaho, no obratí mja, i k svítu zápovidej tvoích putí mojá naprávi, moľúsja.

Ístinnaho viďínija, slávne, býv, Tíchone, ispólnen, tščíja múdrosti račáščyja obličíl jesí, démonskuju prélesť othoňá, i básni vsjá, i kíprskaja ďilá mérzskaja.

Čísto žitijé imíja, jéže páče umá ďíly soveršája. Vseosvjaščénnym óbrazom trapézi Božéstvenňij predstá, Christóvi. Ťímže molítvami tvoími, Bohomúdre Tíchone, démonskija chrámy oprovérhl jesí.

Raspjátsja jákože Pável míru, i mír raspjá, preboháte, sebé, ne žíl jesí plóti, no Bóhu i Dúchu, Bohonóse Tíchone. Ťímže ulučíl, íchže želál jesí: i nás tvoích rabóv pomjaní.

Bohoródičen: Neiskusobráčnaja javílasja jesí, Máti, svitléjši sólnca: któ bo ot víka slýša Ďívu dojášču? Na tebí že vsjá Bohoľípno, Ďívo Máti, ustróišasja, róždšej ziždíteľa tvojehó.

Písň 6.

irmós: Očísti mjá, Spáse, mnóha bo bezzakónija mojá, i iz hlubiný zól vozvedí, moľúsja: k tebí bo vozopích, i uslýši mjá, Bóže spasénija mojehó.

Démonskoje spleténije ot tvojehó stáda othoňá, čúdne, i ídoľskuju prohoňá lésť mnohobóžnuju, strášen pokazálsja jesí soprotívnym, Bohohlahólive Tíchone premúdre.

Proslávi ťá Bóh, íže tobóju proslávlennyj, v známenijich strášna, v čudesích velíka nám darováv, Bohonóse Tíchone, vírno ťá blažáščym.

Osvjatíl jesí tvojú, múdre, žív čestnúju zémľu, i prešéd ot nejá ko prijátiju nebésnomu, čudesý proslávil jesí preslávnymi, Tíchone, Vladýci drúže ískrennij.

Bohoródičen: Umerščvlénija mí plód, íže drévle jestestvóm v raí, žízni že tý plód, Božéstvennyj ráj, Bohoródice, procvilá jesí: ímže pitájasja, ne ktomú smérti poraboščén búdu.

Kondák, hlás 3. Podóben: Ďíva dnés: V póstničestvi, svjáte, Bohoľubéznom prebýv, Uťíšitelevu sílu s vysotý prijál jesí, ídol nizložíti prélesti, ľúdi že spastí, démony othnáti, nedúhi isciľáti. Sehó rádi počitájem ťá jáko Bóžija drúha, Tíchone blažénne.

Písň 7.

irmós: Chaldéjskaja péšč ohném raspalájemaja, orošášesja Dúchom, Bóžijim predstojánijem, ótrocy pojáchu: blahoslovén jesí, Bóže otéc nášich:

Ustá Božéstvennaja býv, čelovíki ot nedostóinstva tý dostójny soďílal jesí, mnohočúdne Tíchone. Ťímže ťá Christós čudesý i po končíňi voístinnu proslávi.

V želániji býv óňich nadéžd, vsehó mirskáho, ótče, pristrástija múdri otréklsja jesí. Ťímže i provozvistíl jesí, jákože prorók, múdre Tíchone, tvojú končínu.

Sošédšesja prazdnoľúbcy, tájnymi viďíniji Kípr prójdem, i sáda ďílanije preslávno vídim, ot nehóže mír objémlet čísto spasénije.

Bohoródičen: Plód čréva tvojehó, Bohoródice Ďívo, ónaho pričáščšymsja bezsmértije istočájet: Jévin bo dólh tý razrišíla jesí, Bóha róždši.

Písň 8.

irmós: Sedmeríceju péšč chaldéjskij mučíteľ Bohočestívym neístovno razžžé, síloju že lúčšeju spasény sijá víďiv, tvorcú i izbáviteľu vopijáše: ótrocy, blahoslovíte, svjaščénnicy, vospójte, ľúdije, prevoznosíte vo vsjá víki.

Svjaščénňijšu istkál jesí odéždu tvojú, prechváľne Tíchone, dobroďítelej ukráš dobrótami: ťímže i javlénije jákože ot blahovónija skazúja tvojú končínu, súščym ókrest tebé provozviščája, sláviti Spása ustrojál jesí, blažénne, Christá prevoznosíte vo víki.

Zakón ťilesé zabýv, jákože bezplóten tékl jesí, iďíže vinéc tebí výšňaho zvánija, Bohomúdre, uhotóvasja: ne bó plóti i króvi, Tíchone, obiščálsja jesí požíti, ťímže dobróty zríši Christóva cárstva, s ním cárstvuja vo vsjá víki.

Pobidonósec býl jesí na vsjá vrahí Christóvy, sóvistnym mučénijem deržálsja jesí, i nrávom žrjá sebé vóľnym, Tíchone múdre, pred vsími bo mučíteli vopijál jesí: Christós Bóh jésť, i bohóv lžeiménnych pámjať da pohíbnet vo víki.

Bohoródičen: Presvjatája Vladýčice, míru pomóščnice, skórbnych krípkoje pribížišče, jedína zastúpnice súščich v núždach rabóv tvoích, tvojé dostojánije izmí ot bíd i skorbéj razlíčnych, da víroju vopijém: rádujsja, míra rádoste i spasénije.

Písň 9.

irmós: Ustrašísja vsják slúch neizrečénna Bóžija snizchoždénija, jáko výšnij vóleju sníde dáže i do plóti, ot ďivíčeskaho čréva býv čelovík. Ťímže prečístuju Bohoródicu, vírniji, veličájem.

Pínije tebí, Tíchone, svjaščénno ot ustén nedostójnych prinosímo priimí, vozdajánije podavája, hrichóv izbavlénije, molítvami tvoími k Bóhu: chodátaja bo ťá vsí predlahájem, čtúščiji tvojú vírno pámjať.

Pomáza ťá Dúch čístyj i presvjatýj jeléjem rádosti, preslávne, darovánij mnóžestvom ukrasí, i cárstvovati s ním slávno spodóbisja, Tíchone vseosvjaščénne, svjaščénnikov udobrénije i pochvalá.

O tvoích, Tíchone svjaščénne, bláhodáti čudés! ne móžet skazáti jazýk čelovíč vídimoje: ot nevlážna bo prozjabénija lóznaho pérvije, nýňi skórym manovénijem, preslávno tvorít hrézn zríl.

Pobídy mňí na strásti molítvami tvoími podážď, moľúsja, i spodóbi ulučíti mjá, Tíchone, čelovikoľúbija Bóžija, i blahích naslaždénija, i krasotý jehó prijáti, ľubóviju tépľi blažáščaho.

Bohoródičen: Spasí mja, Máti Bóžija, jáže mírovi spasénije róždšaja, molítvami tvoími, ot mnohoobráznych nachoďáščich mí, i mnohopleténnych iskušénij: na ťá bo nadéždu spasénija mojehó vozložích vírno ráb tvój.

Dostójno jésť jáko vo ístinu blažíti ťá Bohoródicu, prisnoblažénnuju i preneporóčnuju i Máter Bóha nášeho. Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Svjatýj Bóže, svjatýj krípkij, svjatýj bezsmértnyj, pomíluj nás. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Presvjatája Tróice pomíluj nás: Hóspodi, očísti hrichí náša: Vladýko, prostí bezzakónija náša: svjatýj, posití, i iscilí némošči náša, ímene Tvojehó rádi.

Hóspodi, pomíluj. (3x)

Sláva Otcú, i Sýnu, i Svjatómu Dúchu.

I nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Ótče naš, íže jesí na nebesích, da svjatítsja ímja Tvojé, da priídet cárstvije Tvojé: da búdet vóľa Tvojá, jáko na nebesí i na zemlí. Chľíb náš nasúščnyj dážď nám dnés, i ostávi nám dólhi náša, jákože i mý ostavľájem dolžnikóm nášym: i ne vvedí nás vo iskušénije, no izbávi nás ot lukávaho.

Jeréj: Jáko tvojé jesť cárstvo, i síla, i sláva, Otcá i Sýna, i Svjatáho Dúcha, nýňi, i prísno, i vo víki vikóv.

Kondák pázdnika

Ášče ňísť prázdnika troparí sijá:

Hlás 4. Bóže otec nášich, tvorjáj prísno s námi po tvojéj krótosti, ne otstávi mílosti tvojejá ot nás, no molítvami ích v míri uprávi živót náš.

Vo vsém míri múčenik tvojích krovmí, jáko bahrjaníceju i víssom, cérkov tvojá ukrasívšisja, ťími vopijét tí Christé Bóže: ľúdem tvojím ščedróty tvojá nizposlí, mír žíteľstvu tvojemú dáruj, i dušám nášym véliju mílosť.

Sláva, hlás 8. So svjatými upokój, Christé, dúšy ráb tvojích, íďíže ňísť boľízň, ni pečáľ, ni vozdychánije, no žízň bezkonéčnaja.

I nýňi: Molítvami, Hóspodi, vsích svjatých i Bohoródicy, tvój mír dážď nám, i pomíluj nás, jáko jedín ščédr.

Hóspodi pomíliuj 40x

Molitva: Íže na vsjákoje vrémja i na vsjákij čas, na nebesí i na zemlí poklaňajemyj i slávimyj, Bóže blahíj, dolhoterpilívyj i mnohomílos-tivyj, právednyja ľubjáj, i hríšnyja mílujaj, vsjá zovýj ko spaséniju, obiščánija rádi búduščich blah: sám, Hóspodi, priimí í náša v čás séj molítvy, i isprávi živót naš, k zápovidem tvojím dúšy náša osvjatí, ťilesa očísti, pomyšlénija isprávi, rázum ucilomúdri, i istrézvi, i izbávi nás ot vsjákija skórbi, zól i boľíznej, i ohradí nas svjatými ánhely tvojími, jáko da opolčénijem ich sobľudájemi í nastavľájemi, dostíhnem v jedínstvo víry, i v rázum neprikosnovénnyja tvojejá slávy: jáko blahoslovén jesí vo víki vikóv, amiň.

Hóspodi pomiluj 3x.

Sláva: I nýňi:

Čestňíjšuju Cheruvím i slávňijšuju bez srávnenija Serafím, bez istľínija Bóha Slóva róždšuju súščuju Bohoródicu ťá veličájem.

Ímenem Hóspodnim blahoslovi ótče.

Svj. Bóže, uščédri my, i blahosloví ny, prosvití licé tvojé na ny, í pomíluj ny.

Ľ.: Amiň.

Molítva: Neskvérnaja, nebláznaja, netľínnaja, prečístaja Ďívo, Bohonevísto Vladýčice, Bóha Slóva čelovíkom preslávnym tvojím roždestvóm sojedinívšaja, i odpádšeje jestestvó róda nášeho nebésnym sovokúpľšaja: Nenadéždnych jedína nadéždo, i pobiždájemych pomóščnice, hotóvoje zastuplénije k tebí pribihájuščych, i vsích christiján pribížišče: Ne hnušájsja mené hríšnaho i skvérnaho, skvérnymi pómysly, i slovesý, i ďijáňmi vsehó sebé nepotrébna sotvóršaho, i slastém i unýniju, ľínosti nrávom, rabá bývšaho. No jáko čelovikoľubívaho Bóha Máti, čelovikoľúbňi umilosérdisja o mňí hríšňim i blúdňim, i prijmí mojé ot skvérnych ustén prinosímoje tebí molénije, i tvojehó Sýna, i našého Vladýku i Hóspoda, máternym tvojím derznovénijem objémši, umolí, da otvérzet i mňí čelovikoľúbnoje milosérdije svojejá báhosti, i prezrív mojá bezčíslennaja sohrišénija, obratít mjá na pokajánije, i svojích zápovidej ďílateľa iskúsna javít mjá. Predstáni mňí prísno, jáko mílostivaja, i milosérdaja, i blahoľubívaja, v nastojáščej séj žízni téplaja predstáteľnice i pomóščnice, soprotívnych polkí othoňájušči, i ko spaséniju nastavľájušči mjá: I vo vrémja ischóda mojehó okajánnuju dúšu sobľudájušči, i témnyja óbrazy lukavých bisóv daléče ot nejá otrivájušči: V strášnyj že déň právednaho sudá víčnyja mjá izbavľájušči mukí, i neizrečénnyja slávy tvojehó Sýna i Bóha našehó nasľídnika mjá javľájušči. Júže i da ulučú, Vladýčice mojá presvjatája Bohoródice, tvojehó rádi chodátajstva i zastuplénnija, blahodátiju i čelovikoľúbijem jedinoródnaho Sýna tvojehó, Hóspoda i Bóha i Spása nášeho Isúsa Christá: Jemúže podobájet vsjákaja sláva, čésť i poklonénije, so beznačáľnym jehó otcém, i presvjatým i blahím i životvorjáščim jeho Dúchom, nýňi i prísno i vo víki vikóv Amíň.

Táže: I dážď nám Vladýko, na són hrjadúščym pokój duší, i ťíla i sochraní nás ot mráčnaho sná hrichóvnaho, i ot vsjákaho témnaho sladostrástija. Utiší stremlénija strastéj, uhasí ražžénnyja stríly lukávaho, jáže na ný lukávno dvížimyja, i vostánije plóti nášeja utolí, i vsjákoje zemnóje i véščnoje náše mudrovánije uspí. I dáruj nám Bóže, bódr úm, i cilomúdr pómysl, sérdce trezvjáščejesja, són lehók, i vsjákaho sataniná mečtánija neiskúsen. Vozstávi že nás vo vrémja molítvy, utverždénnych v zápovidech tvojích, i pámjať sudéb tvojích v sebí výnu imúščich. I vsenóščnoje slavoslóvije nám dáruj, vo jéže píti i blahoslovíti i sláviti prečestnóje i velikoľípoje imja tvojé, Otcá, i Sýna, i vsjatáho Dúcha, nýňi i prísno, i vo víki vikóv, amíň.

Preslávnaja prisnoďívo Bohoródice, prijmí molítvy náša, i donesí já Sýnu tvojemú i Bóhu nášemu, da spasét tebé rádi dúši náša.

Upovánije mojé Otéc, pribížišče mojé Sýn, i pokrovíteľ nám jésť Dúch svjatýj, Trójce svjatája, sláva tebí.

Tropár, hlás 6: Pomíluj nás Hóspodi, pomíluj nas: vsjákaho bo otvíta nedoumíjušče, sijú tí molítvu jáko Vladýci hríšniji prinósim: pomíluj nas.

Slava: Hóspodi pomíluj nás, na ťá bo upováchom, ne prohňívajsja na ný zílo, nižé pomjaní bezzakónij nášich, no prízri i nýňi jáko milosérd; i izbávi ný ot vráh nášich; ty bo jesí Bóh náš, i my ľúdije tvojí, vsí ďilá rukú tvojéju, i ímja tvojé prizyvájem.

I nyňi: Milosérdija dvéri otvérzi nám Blahoslovénnaja Bohoródice, naďíjuščiji sja na ťá da ne pohíbnem, no da izbávimsja tobóju ot bíd: ty bo jesí spasénije róda christijánskaho.

Jeréj: Pomíluj nás Bóže po velícij mílosti tvojéj, molimtisja, uslýši i pomíluj.

Ľ.: Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Ješčé mólimsja o jéže sochranítisja hrádu semú i vsjákomu hrádu, vesí i straňí ot hláda, hubíteľstva, trúsa, potópa, hráda, óhňa, mečá, našéstvuja innopleménnik, i Méžduosóbnyja bráni: i o jéže mílostivu býti, blahouvítlivu i blahopreminíteľnu, bláhomu i čelovikoľubívomu Bóhu nášemu, i otvratíti vés hňív svój na ný dvižáščijsja, i izbáviti nás ot naležáščaho právednaho svojehó preščénija i pomílovati nás.

Hóspodi pomíluj 3x

Jeréj: Uslýši ný Bóže Spasíteľu náš, upovánije vsím koncém zemlí i súščym na móri daléče: i mílostive mílostiv búdi nám o hrisích nášich, i pomíluj nás. Mílostiv bo čelovikoľúbec Bóh jesí, tebí slávu vozsylájem, Otcú i Sýnu, i svjatómu Dúchu, nýňi i prísno i vo víki vikóv amíň.

Jeréj: Sláva tebí, Christé Bóže, upovánije náše, sláva tebí.

Sláva i nýňi: Hóspodi pomíluj 3x blahosloví:

Jeréj: Christós ístinnyj Bóh náš, molítvami prečístyja svojeá Mátere, prepodóbnych i bohonósnych otéc nášich, i vcsích svjatých, pomílujet i spasét nás, jáko bláh i čelovikoľúbec.

Amíň